Písaři ve starém Egyptě měli opotřebený čelistní kloub. Žvýkali rákos do podoby štětců

Sochy zpodobňující vysokého hodnostáře a písaře Nefera a jeho manželku

Víte, co trápilo písaře ve starověkém Egyptě? Unikátní český výzkum ukázal, že měli bolavá ramena, kyčle a poněkud překvapivě i čelistní kloub. Výsledky studie byly zveřejněné v časopise Scientific Reports.

Tým odborníků z Univerzity Karlovy, Národního muzea a Českého vysokého učení technického zkoumal kosterní pozůstatky 69 dospělých mužů (mezi nimi 30 písařů), kteří byli pohřbeni na nekropoli v egyptském Abúsíru mezi lety 2700 a 2180 před naším letopočtem.

Písaři měli změny na kolenou, kyčlích i kotnících

U písařů zjistili častější výskyt degenerativních změn ve srovnání s muži, kteří se věnovali jiným povoláním. Jednalo se především o artrózu čelistního kloubu, degenerativní změny krční páteře, změny v oblasti pravého ramene, pravého palce ruky a kolenního kloubu.

Petra Brukner Havelková a Veronika Dulíková kráčí jižním Abúsírem,  v pozadí Džoserova pyramida v Sakkáře | Foto: Martin Frouz,  Český egyptologický ústav FF UK

„Opotřebení čelistních kloubů by se mohlo zdát u profese písaře jako velmi překvapivé, ale pravděpodobně bude důsledkem žvýkání konců stonků rákosu do podoby štětců,“ vysvětluje Veronika Dulíková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Autoři studie předpokládají, že změny pozorované na krční páteři a ramenech písařů mohou být důsledkem dlouhodobého sezení se zkříženýma nohama, s hlavou předsunutou dopředu, ohnutou páteří a bez opory rukou.

Změny na kolenou, kyčlích a kotnících by mohly naznačovat, že písaři možná dávali přednost sezení s levou nohou v kleče nebo se zkříženýma nohama. Sochy a nástěnná výzdoba v hrobkách zobrazují písaře, kteří při práci kromě stání seděli v obou těchto polohách.

Písař patřil mezi elitu. Psát umělo jen jedno procento populace

Veronika Dulíková během výzkumu Anchiresovy hrobky shlíží do míst,  kde se původně nacházela barevně zdobená kaple | Foto: Martin Frouz,  Český egyptologický ústav FF UK

„Tato studie je významná mimo jiné proto, že zjištění vyššího výskytu degenerativních a jiných změn by v budoucnu mohlo pomoci s identifikací písařské činnosti i u koster jedinců, u nichž nejsou známy tituly ani další informace o jejich životě a práci. Pokud tedy bude nalezena kostra muže se silně degenerovanou krční páteří, artrózu čelistního i ramenního kloubu nebo palce pravé ruky či kolene, bude na prvním místě otázka, zda to také nebyl písař,“ uvedla k unikátnímu výzkumu hlavní autorka Petra Brukner Havelková z Antropologického oddělení Národního muzea, která je současně také členkou Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Termín "písař" ve starověkém Egyptě třetího tisíciletí př. n. l. byl vyhrazen mužům, kteří zastávali širokou škálu správních funkcí. Měli výsadní postavení, protože pouze asi 1 % obyvatelstva umělo psát. Patřili tak mezi elitu doby stavitelů pyramid (Staré říše). Nikdo se však na ně dosud nezaměřil jako na profesní skupinu.

Autor: Zdeňka Kuchyňová | Zdroj: Univerzita Karlova
klíčové slovo:

Související

  • Archeologické objevy

    Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.