Další úspěch českých egyptologů: Našli a prozkoumali ztracenou hrobku významného hodnostáře
Českým egyptologům pracujícím mezi pyramidovými poli v Abúsíru a Sakkáře se povedl vzácný objev. Po několikaletém pátrání lokalizovali a prozkoumali ztracenou hrobku jednoho z nejvýznamnějších úředníků starého Egypta. Před zhruba 160 lety ji objevil francouzský archeolog Auguste Mariette, následně ale zmizela pod nánosy písku Západní pouště.
„Bylo to náročné pátrání trvající několik let. K znovuobjevení hrobky Ptahšepsese v roce 2022 vedlo detailní satelitní snímkování oblasti a studium starých map,“ přiblížil ředitel české archeologické koncese v Egyptě a vedoucí výzkumů v Abúsíru Miroslav Bárta z Českého egyptologického ústavu.
Poté, co se českým egyptologům podařilo určit polohu hrobky egyptského hodnostáře, nejdříve odhalili a zdokumentovali její nadzemní část. Jde o rozsáhlou, 42 metrů dlouhou a 22 metrů širokou část mastaby, která zahrnovala dobře zachovanou kapli s malovanou výzdobou ve vchodu, dva serdáby (místnosti pro sochy majitele) a dlouhou přístupovou chodbu. Během druhé archeologické sezóny, letos na jaře, pak prozkoumali vlastní pohřební komoru.
„Samotná pohřební komora byla již ve starověku vykradena, ale stále se v ní nacházely části původní pohřební výbavy včetně keramiky, zbytků votivních darů, kanopických nádob a mumifikované ryby (první doklad svého druhu). V částečně otevřeném sarkofágu byla kompletní mumie hodnostáře, který stále ležel na zádech,“ popisují egyptologové.
Mumie podle nich poskytuje nové důležité údaje o vývoji mumifikace v období pyramid Staré říše. Zajímavé je, že výsledky analýzy potvrzují i poměrně vysoký věk muže v sarkofágu. Podle antropologů se dožil minimálně 65 let, na tu dobu značně vysokého věku.
Jeden z nejpozoruhodnějších objevů
Ptahšepses, který žil v období 25. a 24. století před naším letopočtem, není přitom pro egyptology zcela neznámý. Když před téměř 160 lety objevil jeho hrobku francouzský archeolog August Mariette, vyzvedl z kultovní kaple nepravé dveře, které obsahují rozsáhlý a unikátní životopis Ptahšepsesovy úřednické kariéry.
Z něj vyplývá, že tento muž, který žil v době vlády šesti králů pozdní 4. a 5. dynastie, byl vzdělaný a měl mimořádné postavení a moc.
„Ptahšepses je prvním známým úředníkem nekrálovského původu v egyptské historii, kterému se dostalo výsady oženit se s královskou dcerou. Na překladu, který byl původně umístěný nad vchodem do kultovní kaple, je navíc odkaz na jeden z nejstarších dokladů kultu boha Usíra. A to činí úředníka Ptahšepsese ještě výjimečnějším, protože právě jemu lze připsat myšlenku zavedení slavného boha egyptského posmrtného života do egyptského panteonu,“ popisují egyptologové.
Vzhledem k Ptahšepsesovu politickému, historickému a náboženskému významu se tak podle nich hrobka stává jedním z nejpozoruhodnějších objevů egyptské archeologie za poslední dobu.
„Byla tak znovuobjevena hrobka muže, který změnil běh egyptských dějin, a která představuje jeden z největších objevů expedice v poslední době. Výzkum stále pokračuje a je pravděpodobné, že dojde k dalším objevům vrhajícím nové světlo na rodinu a dobu Ptahšepsese,“ věří Miroslav Bárta.
Česká egyptologie patří k nejúspěšnějším na světě a ve vědeckém světě je opravdovým pojmem. K nejznámějším objevům českých archeologů v Egyptě patří odkrytí nekropole v Abúsíru nebo objev šachtového hrobu „správce paláců a kněze předčitatele“ Iufaa. Kromě odkrývání unikátních staveb spočívá výzkum českých egyptologů i v dalších bádáních, třeba v satelitním snímkování pyramidových polí, které prováděli jako první na světě.
Související
-
Archeologické objevy
Odkud pochází nejznámější keltská hlava? Kdo byl Viking na Pražském hradě? Jaké poklady se zachovaly z doby bronzové? Vše se dozvíte v seriálu Radio Prague International.
