Čeští egyptologové si připsali další objev. V Abúsíru našli bohatě zdobenou hrobku královského písaře
Čeští egyptologové učinili další významný objev v egyptské archeologické lokalitě v Abúsíru na západním břehu Nilu. Při terénním výzkumu, který probíhal letos v dubnu a květnu, našli dosud neprozkoumanou hrobku hodnostáře z doby perské invaze do Egypta. Objev zveřejnili v pátek.
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ informoval Ladislav Bareš, který dlouhodobě koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek.
Pohřební komora je bohatě zdobena texty a scénami. Jde například o dlouhou sekvenci magických textů proti hadímu uštknutí z Textů pyramid, obětní rituál nebo vyobrazení poutě slunečního boha oblohou.
„Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, který nese hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů, a to jak vně, tak uvnitř. Všechny zmíněné nábožensko-magické texty měly zesnulému zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zajištěný věčný život na onom světě,“ přibližují čeští egyptologové.
Kamínek poznání do mozaiky
Hrobka pocházející z poloviny 1. tisíciletí před Kristem je skoro prázdná, podle Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy ji nejspíš někdo vykradl už v 5. století našeho letopočtu. Kosterní pozůstatky v ní ale vydržely.
„Z jejich antropologické analýzy se podařilo zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně mladém věku věku (kolem 25 let) a trpěl silnou osteoporózou. Tato skutečnost by jej mohla přiřadit do rodiny dalších obyvatel abúsírského pohřebiště šachtových hrobek, u nichž byla tato choroba také potvrzena,“ uvádí egyptologové.
Podle ředitele českých archeologických výzkumů v Abúsíru Miroslava Bárty je nedávno objevená hrobka hodnostáře Džehutiemhata nejnovějším kamínkem poznání do mozaiky dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy v 6. století před naším letopočtem.
„Šachtové hrobky představují zvláštní typ hrobek této doby. Vznikly jako specifický pokus staroegyptských elit o renesanci a vycházejí z předobrazu hrobky panovníka Džosera, zakladatele slavné Staré říše, doby stavitelů pyramid v 3. tisícíletí před Kristem,“ dodává Bárta.
