Čeští egyptologové našli hrobku dosud neznámé královny Chentkaus III.

Čeští archeologové našli v Egyptě hrobku dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa. Faraon vládl v době páté dynastie, zhruba před 4500 lety. Podle českých egyptologů jde o objev historického významu.

Foto: ČTK

Hrobka královny Chentkaus III. byla odhalena v Abúsíru jihozápadně od Káhiry, kde se nachází několik pyramid faraonů páté dynastie. Jak uvedl egyptský ministr pro starověké památky Mamdúh ad-Damatí, jméno královny bylo do objevení hrobu neznámé. Egyptolog Miroslav Bárta ve vysílání Českého rozhlasu popsal, proč je jméno manželky faraona jisté:

"Jak víme, že to byla Chentkaus? Z nápisů, které se dochovaly v její pohřební komoře několik metrů pod pouštním povrchem. Tam jsme nalezli také tituly, které objasňují její sociální postavení, že byla královskou manželkou a zároveň matkou jednoho z králů slavné V. dynastie. To je období, do kterého spadají královské památky v Abúsíru."

Právě 5. a 4. dynastie faraónů byla svědkem výstavby prvních pyramid. Hrobka byla objevena v pohřebním komplexu faraona Raneferefa. Dá se tedy předpokládat, že byla jeho ženou. Egyptologové v pohřebním místě našli nápisy se jmény, části pohřební výbavy i kosterní pozůstatky. Podle serveru Luxor Times to byly mimo jiné předměty denní potřeby, 23 travertinových hrnců a čtyři měděné nástroje i kusy nábytku.

Miroslav Bárta, foto: Jan Sklenář

"Chentkaus byla pravděpodobně významnou historickou osobností královského původu. Žila někdy v průběhu 24. století před Kristem. Ženy s tímto jménem měly ve IV. a v V. dynastii vždy naprosto výjimečné postavení, protože vždycky stály u zrodu velké politické změny. Chentkaus I. byla matkou dvou králů z přelomu IV. a V. dynastie. Chentkaus II. byla také královskou mamželkou a rovněž matkou dvou králů, včetně panovníka Raneferefa, jehož pyramidový komplex objevila naše expedice ještě v minulém století. A tato Chentkaus III. mohla být manželkou právě tohoto panovníka Raneferefa a matkou krále, jehož jméno neznáme, ale můžeme se domnívat, že jím byl Menkauhor. Ale to všechno ukáží další měsíce výzkumu."

Právě Menkauhor byl nástupcem panovníka Niuserrea, v jehož době byla královna Chentkaus III. pohřbena. V hrobce byla totiž nalezena pečeť nesoucí jeho jméno.

Hrobka se nijak neliší od ostatních hrobek ve svém okolí. Podle Bárty je pohřeb dokladem toho, jak významnou roli hrály ženy v tehdejší společnosti. Pozůstatky byly uloženy ve zhruba třicet metrů dlouhé vápencové stavbě. Její nadzemní část tvoří kaple, v podzemí pak leží samotný kamenný sarkofág. Do šachty se archeologové dostali po několikatýdenní namáhavé práci. Stejně jako v případě ostatních hrobek na pohřebišti, i tahle byla poničena vykradači hrobek a zloději kamene. Přesto se v pohřební komoře podařilo najít části pohřební výbavy.

Pro české egyptology jde o další z řady významných objevů. Loni v březnu objevili v egyptském Abúsíru kostru vysokého hodnostáře z doby vlády faraonů páté dynastie. V pyramidové nekropoli v Abúsíru provádí Český egyptologický ústav Univerzity Karlovy archeologický výzkum už téměř 55 let.

Foto: ČTK

"Je to největší česká vědecká expedice pracující v zahraničí dlouhodobě. K vytipování těch nejdůležitějších objektů, které jsou samozřejmě skryté pod zemí, využíváme spoustu technologií a vědeckých postupů. Například detailní satelitní snímkování, geofyzikální průzkum, archeologicko-historický průzkum v knihovnách a tak dále. Syntéza všech těchto metod a postupů nám umožňuje připravit se poměrně dobře na práci v terénu, i když dopředu v archeologii nikdy přesně nevíte, co můžete nalézt."

Významná archeologická lokalita, na které Češi pracují, leží přibližně 25 kilometrů na jihozápad od Káhiry. Kromě pyramidových komplexů několika panovníků 5. dynastie se tu nacházejí pohřebiště úředníků a kněží z doby 3. až 6. dynastie, ale také šachtové hrobky ze sajsko-perské doby kolem roku 525 před naším letopočtem.