Přehled tisku
Z českých deníků s datem 13. prosince 2000 vybírala Zdeňka Kuchyňová.
Mladá fronta Dnes se vrací k volbě českého ombudsmana. Jak podotýká Mladá fronta Dnes, nově zvolený veřejný ochránce lidských práv to však nebude mít zpočátku jednoduché. Bude zatím sídlit v provizorní budově. Definitivní sídlo pod svahem brněnského hradu Špilberk se totiž teprve opravuje a dostavuje. Problém je i v tom, že kancelář má mít celkem 70 zaměstnanců a do provizorní budovy se nevejdou.
Zemské noviny podotýkají, že složité jméno nového úřadu, cizí přezdívka a dlouhé politické tahanice nejsou dobrým počinkem pro novou práci Otakara Motejla. Přitom právě na něm bude záležet, jaký charakter úřadu ombudsmana vtiskne, kolik pro něj vydobude respektu u všech institucí, na které se bude muset obracet se stížnostmi občanů. O tom, že prostý občan neobdařený imunitou a výsadami poslanců a senátorů tváří v tvář narůstající byrokracii, která si ještě nezvykla být veřejnou službou, potřebuje zastání, ale není pochyb.
Česká republika po deseti letech budování demokracie našla v kupce sena jehlu, tedy člověka s takovou pověstí, aby mohl uchopit žezlo veřejného ochránce lidských práv a nemohl při té volbě být žádnými moralisty zpochybněn. Jak uvádí deník Právo, našli jsme jednoho jediného. Nyní bude mít Otakar Motejl čas na budování čerstvé instituce. Bude ji tvořit k obrazu svému a čekat, kdo mu bude jako zástupce nainstalován. Zda to bude jedinec naladěný na stejnou strunu, či nedávný odpůrce úřadu ombudsmana - bývalý senátor Jan Voráček. V této souvislosti se Právo domnívá, že ODS, která vždy v minulosti vystoupovala proti zřízení funkce ombudsmana, by neměla nominovat kandidáta na jeho zástupce.
Deníky si na ekonomických stránkách všímají sporů kolem zavádění mléčných kvót. Lidové noviny uvádějí, že podstata tohoto sporu netkví v základním protestním argumentu, kterým je omezení svobody podnikání. Důležité je to, zda jsou kvóty v zájmu českého zemědělství. Podle listu nejsou, ani v nejmenším. Kvóty neumožňují rozvoj konkurenceschopným podnikům a prakticky neumožňují zvýšit domácí produkci mléka, což je v rozporu s deklarovaným zájmem ČR vyrábět při vstupu do EU 3,1 miliardy litrů ročně. Nyní je to zhruba o půl miliardy méně. Navržený regulační systém je podle Lidových novin v podstatě zlatým padákem pro zemědělce, kteří nejsou schopní konkurence, a kteří za to ještě dostanou od schopnějších peníze.
Jiný pohled přináší na zavedení kvót deník Právo. Autor komentáře odporuje soukromým zemědělcům, kteří tvrdí, že systém kvót ničí efektivní podniky schopné konkurence. Považuje ze nepravdivou ideologii, že stačí půdu a kapitál obehnat privátním plotem a o dobro společnosti je tím fakticky postaráno. Uvádí, že Svaz zemědělských družstev, ale i Evropská unie vědí své. Například, že mléčné kvóty a podobné plůtky kolem jiných zemědělských komodit přispívají k řádu a pořádku na trhu. Poskytují výrobcům podnikatelskou jistotu. Stát se může mýlit a protest občas nezaškodí. Přesto se autor komentáře domnívá, že takto by si našinec se státem rozlévat mléko neměl. Zvláště když k tomu státu ve svém soukromém neštěstí ze povodní a dlouhých veder rád nastavuje dychtivou dlaň.
Lidové noviny se vracejí k případu Jiřího Kajínka. Podle listu policie nemluví pravdu o pobytu dvojnásobného vraha v pražském bytě Marie Černé. Kajínek chodil opakovaně po nákupech, a to už v době, kdy o jeho úkrytu policie údajně věděla. List v této souvislosti cituje z výpovědi Marie Černé, v jejímž bytě se Kajínek několik týdnů skrýval. Přitom policejní prezident Jiří Kolář po Kajínkově dopadení řekl, že vrah svůj úkryt neopouštěl. Mluvčí policejního prezídia nejdříve uvedla, že není důvod nevěřit policistům, kteří tvrdili, že Kajínek z bytu nevycházel. Tuto informaci ale později změnila. Šéf kriminální služby Jiří Kadeřábek podle ní připustil, že byt nebyl fyzicky hlídán nepřetržitě a Kajínek ho mohl opustit. Podle deníku se v souvislosti s tímto případem objevily také další nejasnosti. Jeden z členů ze speciálního pátracího oddílu policejního prezidia řekl, že bylo netaktické, že Kajínka nemohli kriminalisté vyslechnout hned. Nevyužili tak momentu překvapení, dodávají Lidové noviny.
V příštím roce zanikne kvůli pokračující koncentraci stavebního průmyslu až 20 tisíc zejména malých stavebních firem. S odvoláním na odhady Svazu podnikatelů ve stavebnictví o tom informují Hospodářské noviny. Jde o nevyhnutelný trend, kterým se stále více blížíme k úrovni Evropské unie. Český trh totiž nemůže uživit současných víc než 200 tisíc stavebních podniků. Ze srovnání se západní Evropou vyplývá, že by se počet stavebních firem měl snížit postupně až na pouhou třetinu. Už nyní údajně existuje kolem 50-ti tisíc evidovaných ale nefunkčních firem. Dopad na zaměstnanost by neměl být příliš významný, protože velkou část propuštěných pracovníků přijmou firmy, které budou posilovat, píší Hospodářské noviny.
Premiér Miloš Zeman byl v úterý pod tlakem aféry H-systému nucen změnit plány a přes zjevnou nechuť veřejně komentovat informace o propojení H-systému s některými zaměstnanci sociální demokracie. Jak píše Mladá fronta Dnes, navíc kvůli tomu musel o hodinu odložit i svou schůzku s rakouským premiérem. Čáru přes rozpočet prosadili opoziční poslanci, kteří tento bod prosadili na program Poslanecké sněmovny. Pobouřily je totiž informace, že desítka zaměstnanců ČSSD před volbami v roce 1996 dostávala plat od zkrachovalé firmy H-systém. Zeman nakonec tyto informace nepopřel. Uvedl, že ČSSD, která byla ve finanční tísni, vyplácela zaměstnancům mzdy na úrovni existenčního minima. Někteří proto měli potřebu si přivydělat a vystupovali jako dealeři nejrůznějších firem. Odmítl však, že by dealerské smlouvy organizoval Lidový dům. Bývalý mluvčí strany Václav Erben přitom před dvěma týdny řekl: "Dostal jsem nabídku uzavřít smlouvu s H-Systémem. Šlo to z finančního vedení ČSSD." Zhruba dvouhodinová diskuse se nakonec zvrhla ve vzájemné obviňování poslanců jednotlivých stran, kdo z nich je spojen s větším skandálem, konstatuje Mladá fronta Dnes.
Klientům, kteří se po krachu stavební společnosti H-Systém rozhodli stavět i za cenu dalších investic, hrozí, že přijdou o své domy. Jak píše Mladá fronta Dnes, většina založila po krachu družstvo Svatopluk. To začalo stavět v okamžiku, kdy někteří věřitelé podali na H-Systém návrh na konkurs. Nucený správce, policie i největší věřitel, Konsolidační banka, jsou přesvědčeni, že družstvo Svatopluk snížilo hodnotu majetku, ze kterého mají být uspokojeni věřitelé. Praxe může být podle listu taková, že se domy lidí prodají celé včetně pozemků a členům družstva se vrátí jen ta část, kterou do stavby investovali po vyhlášení konkursu na H-Systém a zbytek půjde do konkursu. Stavební akciová společnost H-Systém vznikla v roce 1993. S více než 1100 klienty uzavřela smlouvy o výstavbě a převodu bytů či domků. Klienti na smluvním základě firmě jednorázově nebo ve splátkách zaplatili celoživotní úspory za bydlení, kterého se měli dočkat do dvou až tří let. Na podzim roku 1997 H-Systém zkrachoval, přičemž za dobu své existence dokončil jen asi 30 rodinných domků, píše Mladá fronta Dnes.
Deník Právo se zaměřil na dosud největší celosvětový internetový průzkum veřejného mínění. Odpovídalo v něm přes jeden a čtvrt milionu lidí z celého světa, mezi nimi i 6 tisíc Čechů. Ti jsou tak pro sociology zajímavým názorovým srovnáním se světem. I když Češi stále na něco nadávají, 76 procent z nich odpovědělo, že jsou hrdí na zemi, ve které žijí. Zajímavé je, že 90 procent českých žen a 72 procent českých mužů považuje lásku v manželství za nutnost. Nejsme tedy podle sociologů takoví cynici, na jaké si hrajeme nebo za jaké jsme považováni. Podle socioložky Jany Dufkové je zajímavé, že si 45 procent českých žen přeje být muž, což je vůči světu vysoké číslo. Pocit, že by žena selhala, kdyby nestihla být současně pracovnicí, manželkou i matkou, je v ČR stále velmi silný.
Na polovinu prosince je v ČR mimořádně teplé počasí. Ještě nemrzlo, konstatují Lidové noviny. Na nezvyklé teplo poukazují i meteorologové, podle nichž trvá toto nadnormální počasí už od října. Začátkem týdne činila odchylka od normálu 6,5 stupňů Celsia. Za zvlášť kuriózní považují letošní rok zahrádkáři. Nezvykle vysoké prosincové teploty totiž způsobily, že znovu rozkvetly jahodníky a řada dalších rostlin. Stále rostou houby a teplo vytáhlo z úlů i včely. Vůbec celý rok byl zvláštní. V dubnu a květnu bylo sucho a teplo. V červenci se pak ochladilo a začalo vydatně pršet, uvádějí Lidové noviny.
