Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravila Kateřina Brezovská.
Po dvou dnech skončila ve čtvrtek blokáda ministerstva dopravy, která na několik hodin ochromila dopravu v centru Prahy. Zástupci sdružení dovozců ojetých vozů a asociace autoškol tak protestovali proti vedení resortu dopravy, které je podle nich odpovědné za nedostatky při přihlašování vozů či nejasné podmínky při získávání řidičských průkazů. Požadovali odvolání ministra dopravy Jaromíra Schlinga a jeho dvou podřízených. Premiér Zeman ve středu odmítl s demonstranty jednat a odmítl také odvolat ministra dopravy. Demonstranti se poté rozhodli pokračovat v blokádě i další den. Ve čtvrtek odpoledne ji nakonec ukončili. Zasloužilo se o to jejich jednání s poslanci, kterého se zúčastnil také ministr dopravy Jaromír Schling. Poslanci dovozcům vozidel a zástupcům autoškol přislíbili vytvoření dvou pracovních skupin, které projednají jejich připomínky a požadavky. Jedna komise se podle předsedy sněmovny a ODS Václava Klause sejde už v pondělí. Jak řekl bude se zabývat ...
"Tak konkrétními detailními věcmi, zejména týkající se prováděcích předpisů, prostě doplňkových vyhlášek zákonů o podmínkách provozu na pozemních komunikacích."
Předseda sdružení dovozců vozidel Jan Slavisch byl s výsledkem nakonec spokojen.
"To co se vyhrálo, si myslím, že v daném okamžiku je pro nás maximum a nám to stačí."
Druhá komise projedná 23.9. případnou novelizaci zákona o autoškolách.
Vláda na svém středečním zasedání schválila první návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se v něm s deficitem 52,2 miliardy korun včetně ztráty Konsolidační banky.
Vláda ve středu také rozhodla, že od 1. října se zvýší životní minimum. Díky tomu vzroste i většina sociálních dávek jejichž výše se od životního minima odvíjí. Minimum vzroste v průměru o 7,6 desetin procenta. Pro dospělého člověka vzroste z nynějších 3770 korun na 4100 korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly se životní minimum dělí na dvě části, z čehož vyplývá diferencované zvýšení částek:
"Částky na výživu a ostatní základní osobní potřeby se zvýší o 5,9 procenta a částky pod pojmem nezbytné náklady na domácnost o 12,5 procenta , protože se ve spotřebním koši ukazuje, že náklady na bydlení nebo na domácnost narůstají rychlejším tempem, než ostatní náklady rodiny."
Ke zvýšení životního minima přinutil vládu rychlý růst cen. Od loňského dubna, kdy stouplo naposledy, totiž ceny vzrostly o více než pět procent. Právě v té chvíli má kabinet povinnost ke zvýšení přistoupit, rozpočet to bude stát 832 milionů korun.
Evropský parlament schválil rezoluci o České republice, která kromě jiného nastoluje možnost odstavení jaderné elektrárny Temelín v případě pokračujících nedostatků plynoucích z konstrukce elektrárny. Evropský parlament komisi doporučuje, aby uspořádala mezinárodní konferenci, která by zvážila možnosti a náklady odstavení Temelína a mezinárodní nabídky financování tohoto odstavení. Rakouští odpůrci Temelína rozhodnutí AP přivítali. Český vicepremiér Vladimír Špidla naopak zdůraznil, že Evropský parlament nemůže Českou republiku ohledně jaderné elektrárny Temelín k ničemu zavazovat. Podle něj "na úrovni Evropské unie neexistují žádné předpisy o bezpečnosti jaderných zařízení." Stanovisko a.s. ČEZ, která je provozovatelem Temelína, řekl Radiu Praha zástupce mluvčího Daniel Častvaj:
"Podle našeho názoru jde o čistě politické a účelové usnesení. My nadále pokračujeme v procesu spouštění jaderné elektrárny Temelín. Jsem přesvědčen, že až bude zahájen v Temelíně zkušební provoz, tak podobné akce, podobné iniciativy, samy o sobě ustanou."
Podobný názor vyjádřila i česká ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničí. Patnáctistránková zpráva Evropského parlamentu pro Českou republiku v dalších bodech vyznívá příznivě: evropští poslanci pochválili českou vládu za hospodářské oživení, urychlení privatizace, přejímání a aplikaci evropského práva v mnoha oblastech. Zpráva dále vyjadřuje spokojenost s aktivitou vlády vůči romské menšině a naopak znepokojení nad rostoucím deficitem nebo hopodářskou kriminalitou. Obecně tedy "schvaluje záměr České republiky přistoupit co nejrychleji k Evropské unii".
Česká republika vyhrála spor s Ronaldem Lauderem. Rozhodla o tom mezinárodní arbitráž v Londýně. Syn zakladatelů známé kosmetické firmy Estée Lauder vinil český stát z toho, že nedostatečně chránil jeho investici v bývalé servisní organizaci televize Nova, v ČNTS. Česká republika tak nemusí zaplatit 500 miliónů dolarů, které americký podnikatel požadoval. Potvrdila to Petra Hajíčková z tiskového odboru ministerstva financí
"Rozhodčí tribunál shledal, že Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání v době vydání licence společnosti CET 21 neučinila nic, co by porušovalo dohodu o ochraně investic uzavřenou mezi Českou republikou a Spojenými státy."
Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka k tomu uvedl, že se tak potvrdily předpoklady rady. Upozornil zároveň na to, že nadále trvá druhé arbitrážní řízení ve stejné věci. Lauder se jistil a paralelně podal tu samou žalobu prostřednictvím společnosti CME. Tato druhá arbitráž ale vychází z česko-nizozemské smlouvy.
Majitel licence na vysílání Novy Společnost CET 21, která nebyla přímým účastníkem sporu je s výsledkem londýnského rozhodčího soudu spokojená. Mluvčí Martin Chalupský ve vysílání Novy k tomu dodal.
"Myslím, že je na místě se ptát, jakým způsobem Ronald Lauder odškodní Českou republiku za dva roky mediální pomlouvačné kampaně."
Rozhodnutí arbitrážního soudu přivítala i vláda. Její předsednictvo uložilo vicepremiérovi Pavlu Rychetskému, aby ve spolupráci s příslušnými ministerstvy zajistil analýzu možného vymáhání údajných škod vzniklých ČR, popřípadě i zadostiučinění.
