Přehled týdeníků
Spolu se Zdeňkou Kuchyňovou nahlédneme na stránky prestižních českých týdeníků.
Bývalý ministr Jaroslav Bašta má rád špionážní aféry, šéf obrany Vladimír Vetchý se zase zakoukal do letadel. Přemluvil vládu k vypsání výběrového řízení na nové stíhačky. Budou stát pouhých sto miliard korun, píše časopis Týden a pokračuje: Na ministerstvu obrany se slaví, že se konečně pohne zrezavělým kolečkem v soukolí českého stíhacího letectva. Vetchý si však nevšiml, že rez úřadovala i jinde - v armádním trezoru. Už delší dobu se z něj sypou peníze a nikdo díru nezavařil. Kvůli stomiliardové zakázce na stíhačky si u Vetchého podávají kliku zástupci jedné vlivné zbrojovky za druhou. Jednou ministr čelil podezření z protěžování americké firmy Boeing - ta vstoupila jako strategický partner do Aera Vodochody, které armádě dodá 72 podzvukových letounů - a za chvíli zase naslouchal švédskému magnátovi Peteru Wallenbergovi, majoritnímu vlastníku koncernu SAAB, který vyrábí stíhačky Gripen. Vetchý všem podezíravým jedincům před časem vzkázal: "Já se všemi zbrojovkami jednám velice otevřeně a velmi tvrdě, protože mám mnoho výhrad k jejich činnosti a k jejich postupům." Jedno je jisté. S majitelem SAABu Wallenbergem udržuje kontakt bývalý nadřízený ministra Vetchého, někdejší místopředseda vlády Egon Lánský. Pan Evropa, jak si Lánský nechával říkat, se zná s Wallenbergem od té doby, co jej magnát pozval na večeři. Wallenbergovu pohostinnost si Lánský nemohl vynachválit, podotýká časopis Týden. Podle něj je pozoruhodné, že od té doby mířily do výrobních hal SAABu obratně nasměrované české novinářské delegace. Ministr zahraničí Jan Kavan má pro změnu hodně dobré přátele v britské vládě. A švédský SAAB vyrábí Gripeny ve spolupráci s britskou BAe. Na ministerstvu obrany si už dnes cvrlikají vrabci na střeše, že výběrové řízení vyhraje Wallenberg s Gripeny. Zda se opeřená zvířena mýlí, zjistíme v září, kdy vláda oznámí vítěze v boji o lukrativní zakázku, uzavírá časopis Týden.
Českou republikou v létě minulého roku otřásla zpráva německé veřejnoprávní televize ARD: v ulicích pohraničního Chebu prý za úplatu nabízí své tělo německým turistům až šest tisíc dětí, píše týdeník Respekt a pokračuje: I když české úřady vzápětí přišly s informací, že v celém okresu města Cheb nežijí více než tři tisícovky dětí, šokující zvěst o České republice coby ráji pedofilů vzbudila zvědavost. Ta ještě vzrostla poté, co si německý ministr vnitra Otto Schily v srpnu veřejně postěžoval, že česká policie nemá chuť se prostitucí mladistvých zabývat a odmítá na jejím potírání spolupracovat s německými kolegy. Zemanova vláda projednala ve stejné době materiál, který německé výtky potvrdil a neschopnost policie zamezit dětské prostituci ostře kritizoval. Jak tedy česko-německá antipedofilní spolupráce vypadá dnes? - ptá se týdeník Respekt. "Spolupráce mezi službami kriminálních policií obou států je na velmi dobré úrovni," napsala listu faxem tisková mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. "Jednoznačně bylo potvrzeno, že prvořadou příčinou je poptávka ze strany sexuálních turistů, na kterou potom reaguje nabídka. Podíl zjištěných pachatelů cizinců na mravnostní trestné činnosti je však nízký." Podle Masaříkové byly v roce 1999 za zneužívání nezletilých stíhány čtyři osoby, z toho dva občané Německa, a za první pololetí roku 2000 jen jeden Němec. Mluvčí ovšem připouští, že odhalené případy jsou jen "špičkou ledovce". Potřebu mít situaci lépe zmapovanou nezapírají už ani na ministerstvu vnitra. Proto se vláda rozhodla založit instituci podobnou Národnímu informačnímu a dokumentačnímu středisku v Německu, které shromažďuje informace o všech formách zneužívání dětí. V samotném Chebu se však podle týdeníku Respekt nezměnilo skoro nic. "Děláme to, co jsme dělali. Nic víc, nic méně," řekl listu mluvčí chebské policie Václav Vrba. "Každý měsíc se tady koná porada. Ale je to těžké - nejsou peníze. Na boj proti dětské prostituci můžeme vyčlenit jen dva policisty, jejichž obličeje už každý z té branže dobře zná. Hodilo by se dělat nějakou osvětu, ale zatím nevíme jakou. Na plánu se teprve pracuje," cituje týdeník Respekt v závěru článku mluvčího chebské policie.
Na jiném místě se týdeník Respekt zabývá financováním českého zdravotnictví. Píše: Zdravotnictví nás ročně stojí zhruba 130 miliard korun. Příjmy pojišťoven po celý loňský rok rostly. Podle zářijové zprávy Českého statistického úřadu měly za první čtvrtletí roku 2000 vybrat na pojistném o tři miliardy korun, tedy o 19 procent víc než v předchozím roce. Prezident České lékařské komory David Rath tehdy vyrukoval se zajímavou otázkou: Jak peníze využít? Vrátí se k pacientům ve formě kvalitnější lékařské péče, nebo je spolknou dluhy samotných pojišťoven, opravy jejich budov a platy zaměstnanců? Pojišťovny ovšem tvrdily, že o přebytku nemůže být ani řeč. "Za první kvartál jsme vybrali jen o necelá dvě procenta víc než loni," tvrdila mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová. Jak uvádí týdeník Respekt, rozpor vzbudil zájem i v parlamentu: členové zdravotního výboru požádali ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, aby věc vyšetřil a podal o tom jasnou zprávu. Dnes jsou známa čísla za tři čtvrtletí loňského roku a zdá se, že se zmíněným nárůstem to nebude tak žhavé. "Za tři čtvrtě roku vybraly pojišťovny asi 67 miliard korun, to je jen o pět miliard víc než loni," říká Rudolf Břicháček z Českého statistického úřadu. Jak si tedy dnes vysvětluje zářijovou informaci? "V našich údajích byly započteny i pohledávky u neplatičů, což se pak od skutečného příjmu liší," řekl listu Rudolf Břicháček. Ačkoli zdravotní výbor Poslanecké sněmovny podle jeho místopředsedy Milana Cabrnocha několikrát urgoval vysvětlení od ministra Fišera, dodnes se ho nedočkal. "Rádi bychom se na příštím zasedání bavili o tom, v jakých zdravotnických oblastech případné peníze vybrané navíc použít. Ale bez konkrétních čísel to nejde," řekl týdeníku Respekt Milan Cabrnoch.
