Vláda schválila ve středu návrh ústavního zákona o referendu a další významné normy
Kabinet Miloše Zemana se ve středu sešel k prvnímu zasedání po prázdninách. Na programu měl celkem padesát bodů. Ten hlavní, rozpočet na příští rok, si nakonec ministři nechali na zvláštní zasedání, které proběhne v úterý. Schválili však několik významných norem. Podrobnější informace ze středečního jednání vlády přináší Kateřina Brezovská.
Vláda ve středu odstartovala další pokus zavést do českého systému zastupitelské demokracie prvek demokracie přímé - schválila návrh ústavního zákona o referendu. Pokud po vládě projde i parlamentem, budou již napřesrok moci občané přímo rozhodovat o stěžejních otázkách domácí i zahraniční politiky. Návrh na konání referenda může prezidentovi podat kterákoli z obou komor parlamentu, vláda nebo 300 tisíc občanů formou petice. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského návrh vymezuje oblasti, o kterých nebudou moci občané v referendu rozhodovat.
"Nelze v referendu přijímat zákony, nemůže v referendu být hlasováno o zrušení povinností stanovených zákonem - nemohou si tedy lidé odhlasovat v referendu, že nebudou platit daně, že nebudou plnit brannou povinnost vůči státu. Nelze referendem omezovat ústavně zaručená práva a svobody občanů, nelze v referendu zasahovat do ustavování osob do funkcí a odvolávání z nich. Nelze v referendu dát otázku, která by vedla k rozhodnutí, které by znamenalo úpravu příjmu veřejných rozpočtů, to je právě ta otázka daní, ale lze v referendu předložit otázku, která by vedla ke změně výdajů."
Šance na prosazení referenda v parlamentu ale nejsou velké. Jednoznačně proti je ODS a unie svobody a také lidovci mají k návrhu výhrady. Přitom ani hlasy ČSSD, komunistů a lidovců by na přijetí zákona nestačily. Naopak podle všech předpokladů by měl sněmovnou projít další návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Jde o normu, která v opodstatněných případech umožní důslednou ochranu svědků, ale také policistů, soudců, státních zástupců či tlumočníků. Experti usoudili, že současné postavení lidí, kteří se nějakým způsobem podílejí na dopadení a potrestání zločinců, je neúnosné a někdy i velmi riskantní. Pokud tedy nový zákon projde parlamentem, měl by obavy ohrožených osob zmírnit. Jestliže například svědkovi bude hrozit reálné nebezpečí, úřady jemu samému i jeho rodině zajistí policejní ochranku, která bude hlídat nejen svědka a jeho rodinu, ale také jeho bydliště. Ohrožení se také budou moci na určitou dobu uchýlit na utajené místo, úřady jim budou pomáhat hledat nové zaměstnání, či jim dokonce zajistí novou identitu. Ve výjimečných případech budou přestěhováni i do zahraničí. S kterými zeměmi se podaří uzavřít takovou dohodu o spolupráci, není zatím jasné. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse jsou v důvodové zprávě k zákonu vyčísleny i předpokládané náklady na zmiňovaná opatření.
"Odhadujeme, že v době účinnosti se každý rok budou tyto náklady pohybovat kolem 55 milionů korun. Ten první rok by ty náklady byly vyšší, byly by ve výši zhruba 187 milonů korun, protože počítáme a již jsme zárodek takového pracoviště zřídili na policejním prezidiu. Byla by to poměrně izolovaná složka, která by patřila pod neuniformovanou policii České republiky. Ta metoda bude taková, že schvalování takovéto zvláštní ochrany bude realizovat ministr vnitra na návrh policejního prezidenta."
Dalším materiálem, který schválila vláda, je program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, která letos přijde rozpočet na 130 miliónů korun. Podle projektu lidé propuštění z oceláren dostanou od vlády alespoň malou útěchu - desetinásobek průměrného měsíčního výdělku. Odhaduje se, že o práci přijde přibližně šest tisíc lidí. Jde zatím o vůbec největší sociální podporu, jakou kdy stát vyplatil pracovníkům jednoho průmyslového oboru. Základní podmínkou pro získání odchodného je, že propuštěný zaměstnanec je deset let před starobním důchodem a v hutích pracuje nepřetržitě deset let.
Vláda také schválila vyčlenění částky 377,6 miliónu korun na jednorázové odškodnění českých vojáků, kteří za druhé světové války bojovali v zahraničních armádách.
Schválen kabinetem byl také návrh zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků. Návrh přejímá směrnici Evropské unie a umožní žádat po vstupu do EU o navrácení některých kulturních statků, které byly po 31. prosinci 1992 nezákonně vyvezeny z ČR do některé členské země unie. Návrh je reciproční, země EU tedy budou moci žádat Českou republiku, aby vrátila jejich kulturní památky.
