Radar ano nebo ne?

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

"Neexistuje hodný radar a zlá raketa" - to je heslo, pod kterým protestují odpůrci umístění v Brdech radarové stanice pro americkou protiraketovou základnu. Ještě před několika měsíci byla většina české veřejnosti proti raketové základně, ale radar by ji nevadil. Nyní začíná být vidina radaru na českém území mnohem zřetelnější, a tak se také začínají názory tříbit. Jak s tímto problémem naložit? O tom jsem si povídal s komentátorem Petrem Holubem z internetového portálu aktuálně.cz.

Foto: ČTK
Myslíte si, že by v této otázce měl být vyslyšen "hlas lidu"?

"Já si myslím, že to je přesně otázka, která 'hlasu lidu' nepřísluší. Ovšem v Česku je situace v této chvíli komplikovaná, a protože je tady polarizovaná politická scéna, dokonce na dva zhruba stejně silné bloky, tak proto ten 'hlas lidu' může být slyšet víc. Je třeba pozoruhodné, že když se sejde skupina několika stovek odpůrců radaru, taková mírová hnutí jsou na celém světě zpravidla tak jako u nás radikálně levicová, tak takové hnutí získá podporu de facto poloviny sněmovny. Ten problém je tedy u nás vyostřený a nelze předem úplně vyloučit, že nakonec na 'hlas lidu' dojde. Přitom na druhou stranu jednoznačně platí, že pokud jde o otázky národní bezpečnosti, tak je lépe se 'hlasu lidu' nedovolávat. On ten lid měl šanci si zvolit své reprezentanty."

Co obecně soudíte o všelidovém hlasování? Mělo by být referendum používáno automaticky u všech závažných rozhodnutí týkajících se celé společnosti?

"To je takový mýtus, že přímá demokracie je ze všech demokracií ta nejlepší. Dokonce si můžeme všimnout, že v parlamentních volbách kromě ODS všechny strany na daleko širší prosazení přímé demokracie odkazovaly. Já si myslím, že to je poměrně nešťastná věc. Všichni to dělají z populismu, ale prostě využívají toho, že se to lidem líbí, že by snad rádi hlasovali o rozpočtu, o vyhlášení války, o prezidentovi, o starostovi... Všechno se to dá na jednu hromadu, a pak se to nabízí. Je to spíše takový pozoruhodný rys postkomunistické politiky, že všude se ti politici nestále silněji obracejí na lid a říkají: Jen ať lid rozhodne! O to větší je to tradiční nebezpečí všech takových referend a populistických politik, a to, že lid se nechá k něčemu zmanipulovat, pak to odhlasuje, a všichni jsou překvapeni. Nakonec jsme to zažili poměrně nedávno, před dvěma roky v Nizozemsku a ve Francii, kde lidé hlasovali o euroústavě, i když ji samozřejmě nečetli, ale chtěli se nějak pomstít svým nepopulárním reprezentantům, kteří byli zrovna ve vládě. Udělali to prostě prostřednictvím euroústavy."

Zleva: Vlasta Parkanová, Karel Schwarzenberg, Mirek Topolánek a Jan Vidím, foto: ČTK
Vraťme se k americkému radaru. Jelikož by sním přišli na naše území vojáci cizí armády a jejich zbraně, musí rozhodnutí o tom projít parlamentem. Mnozí lidé jsou však přesvědčeni, že ani to by nestačilo, protože by se jednalo o určité omezení státní suverenity. Je to podle Vás vážný argument, nebo jen projev nedůvěry k systému zastupitelské demokracie?

"Já si myslím, že to je poměrně nebezpečný argument. Bohužel se ozývá stále častěji, že by Česko mělo jaksi chránit svou suverenitu, a to především vůči spojencům. To nedává valný smysl! Jsou v tom resentimenty z minulých dob. Pokud se třeba komunisté a teď i sociální demokraté odvolávají na státní suverenitu a říkají, že sem nesmíme pustit cizí vojáky, tak se tím vlastně odvolávají na převládající názor, který známe z normalizace, kdy většina lidí samozřejmě neměla ráda ruské vojáky, kteří tady tvořili okupační armádu, ale stejně tak odmítali Američany, protože si říkali, že jeden je za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. A levicové strany teď zkoušejí znovu rozdmýchat tento resentiment a získat tímto popularitu. Ovšem tento pocit je v celé české společnosti velmi rozšířený, a například i pravicové strany ho používají ve svém tažení proti Bruselu."

Další argument odpůrců brdské radarové stanice hovoří o tom, že se jedná o zařízení americké, a my, jakožto členové Severoatlantické aliance, bychom měli o vojenských záležitostech jednat se všemi spojenci v NATO. Co o tom soudíte?

"Vidíte, otázka, kterou mi pokládáte, je značně subtilní. Jaký je vlastně rozdíl mezi Severoatlantickou aliancí a Spojenými státy, které jsou jednoznačným lídrem tohoto paktu? Je to do značné míry hra se slovy. Česko už nějaké problémy tohoto typu řešilo. Jen upozorním, jak je řešilo předtím. Když šlo o útoky na Kosovo, tehdy to sice byla Severoatlantická aliance, ale hlas Ameriky byl zcela rozhodující, tak Česká republika naprosto v klidu schválila tento plán. Pak se ovšem objevily nějaké kritiky ze strany ministra zahraničí Jana Kavana, což bylo bráno, jako že to není příliš standardní. Když došlo k útoku na Irák, tak tam to vlastně mělo být ožehavější, protože ten útok skutečně vedla Amerika a její spojenci, to nebyl útok Severoatlantické aliance, ale tehdy se zachoval premiér Špidla mnohem víc korektněji, a domluvil postup, jak se Česko zúčastní akce tak, aby to později bylo možné schválit jak veřejností, tak parlamentem. V této chvíli, kdy se úplně stejný subtilní problém z pracoven politiků přesune na náměstí či do hádek znepřátelených frakcí v parlamentu, tak to je vlastně nejlepší cesta, jak tomu zabránit. Já se tedy ani tolik nedivím odpůrcům radaru, to znamená komunistům a sociálním demokratům, kteří tím chtějí získat politické body. Nemusí se mi to líbit, ale je to logické. Spíše se divím pravicovým stranám, především ODS, která by ten radar chtěla umístit v Česku, myslí si, že k tomu má velice dobré důvody, a přitom nechává rozhodnutí na tom střetu, ať už na ulicích, nebo v parlamentu, a předem nejedná s opozičními stranami o tom, jak najít nějaký rozumný kompromis."

Česká ministryně obrany Vlasta Parkanová se jeví jako zastánce našeho podílu na americkém systému protiraketové obrany. Odmítá názory odpůrců, že pokud u nás radar bude, staneme se výraznějším cílem případného útoku. Zároveň odmítá taktiku českého zápecnictví a tvrdí, že bychom měli přijmou svůj díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost, neboť zmíněný radar ochrání i nás. Souhlasíte s tou argumentací?

"Ta argumentace je správná, spíš mi tam vadí používaná silná slova. Česko se dodnes účastní okupace Iráku, a také v tom nikdo nevidí problém. Teď se znovu rozproudil nějaký spor o úplně totéž, takže já si myslím, že obě strany hlavně používají příliš silná slova, potřebují se profilovat, a je v tom vidět ta polarizace české politické scény. Byl bych raději, kdyby o tom mluvili mnohem klidněji."