Restituční kauza šlechtického rodu Des Fours Walderode v severovýchodních Čechách zaměstnává soudy od počátku devadesátých let. Zatím poslední krok učinil před několika dny Ústavní soud, když dospěl k závěru, že loni zesnulý Karel Des Fours Walderode byl československým občanem. Pokračuje Vilém Faltýnek.
Znak rodu Walderode
Právě pochybnosti o Walderodeho občanství komplikovaly rozhodování českých úřadů o majetkových nárocích. Proto se ozvala kritika z některých stran. Podle Josefa Kunetky z turnovské pobočky Konfederace politických vězňů hrozí nebezpečí, že ústavní nález odstartuje lavinu dalších zamítnutých restitucí, protože je návodem, jak obejít Benešovy dekrety. Místopředseda KSČM Václav Exner zase obvinil soud z toho, že přijímá rozhodnutí, která nahrávají majetkovým nárokům šlechty. Podle předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera byl rozhodujícím argumentem dokument, který potvrzoval Walderodeho poválečné občanství. Exner se odvolává na dokumenty, které údajně shromáždil poslanec Streit a které by měly potvrzovat Walderodeho kolaboraci s nacistickým režimem. Předseda pražské centrály Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný však vyjádřil důvěru v rozhodnutí justice. O Walderodeho kolaboraci nemůže prý rozhodovat poslanec Exner. Celkovou výši rodinného majetku Walderodů na území republiky, jenž byl konfiskován v roce 1945 na základě dekretu prezidenta Beneše, odhadli odborníci podle údajů z roku 1997 na 3,5 miliardy korun. Jde především o lesy, zemědělskou půdu, statky a zámky ve východních Čechách, na Liberecku, Jablonecku a Semilsku.
