Za lustrační falzifikáty může vysoce postavený úředník ministerstva vnitra

Za neoprávněně vydaná negativní lustrační osvědčení začátkem devadesátých let může tehdejší zaměstnanec ministerstva vnitra. Dozvěděli se to poslanci na středečním zasedání výboru pro obranu a bezpečnost. Informace o kauze podvodně vydaných lustračních osvědčení jim poskytli ministři vnitra a obrany Stanislav Gross a Jaroslav Tvrdík. Další podrobnosti má Eva Petržílková.

Celou kauzu falešných lustračních osvědčení spustilo zjištění, že 114 a následně další tři příslušníci vojenské kontrarozvědky získali na začátku 90. let od tehdejšího československého ministerstva vnitra neoprávněně negativní lustrační osvědčení. Současné ministerstvo proto podalo trestní oznámení na neznámého pachatele pro zneužití pravomoci veřejného činitele, aby se zjistilo, zda šlo o chybu, nebo něčí úmysl dostat agenty StB z dosahu lustračního zákona. Ten je vylučoval z vlivných postů ve státní správě. Následné šetření zjistilo, že neoprávněně vydaná negativní lustrační osvědčení má na svědomí bývalý zaměstnanec ministerstva vnitra. Podle předsedy sněmovního branně bezpečnostního výboru Petra Nečase se jednalo o vysoce postaveného ministerského úředníka:

"Konkrétní jméno onoho vysoce postaveného úřadníka nemohu v tuto chvíli říci, protože to podléhá ochraně osobních údajů. Na druhé straně ta věc je v procesu šetření orgánů činných v trestním řízení a ty se tím určitě budou zabývat."

Ministr Gross také poslancům na jednání sněmovního výboru řekl, že o problému podvodných lustrací věděli už v březnu a dubnu roku 1992 tehdejší federální ministr vnitra Ján Langoš a jeho náměstek Jan Ruml. Člen sněmovního výboru František Ondruš to označil za politické tvrzení:

"Mně se to vzhledem k tomu stadiu, ve kterém celé šetření je, zdá trošku odvážné a, řekl bych, politické. Já osobně bych v této věci byl v tomto stadiu opatrnější."

Bývalý náměstek ministra vnitra Jan Ruml si na Stanislavu Grossovi vyžádal dokumenty, které by měly dosvědčit jeho spojení s neprávem vydanými negativními lustračními osvědčeními. Ministerstvo vnitra zatím prověřilo 30 tisíc ze 150 tisíc lustračních osvědčení, která souvisí s komunistickou kontarozvědkou.

Mnozí pozorovatelé, ale i některá média jsou skeptičtí. Soudí totiž, že hledání agentů je lov na malé ryby, protože kmenoví pracovníci vojenské kontrarozvědky, tedy důstojníci, jsou dodnes na vlivných místech. Narozdíl od tzv. "pěšáků" jsou v klidu. K záznamům o jejich příslušnosti ke kontrarozvědce tak nemají přístup ani experti ministerstva vnitra. Lustrační zákon totiž hovoří jen o příslušnících či agentech bývalé Státní bezpečnosti, nikoli vojenské kontrarozvědky, což přiznal i ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc. Navíc je kryje i generální pardon bývalého federálního parlamentu pro všechny, kteří přešli k Vojenskému obrannému zpravodajství nebo k rozvědce generálního štábu. A zákony, jak řekl ministr Gross, je třeba i přes výhrady respektovat.