Ústavní soud a lustrační zákon

r_2100x1400_radio_praha.png

Ústavní soud rozhodl, e lustrační zákony, které brání tomu, aby se lidé spjatí s minulým reimem dostávali na důleité posty ve státní správě, policii, či armádě budou platit i nadále. S návrhem na zruení jejich platnosti přila skupina 44 poslanců ČSSD, podle kterých za 12 let od revoluce nemohou lidé spjatí s minulou érou ohrozit nový demokratický systém. Více Jaromír Marek.

Ústavní soud jejich návrhu nevyhověl a lustrační zákon zústává i na dále v platnosti. "Dá se říci, e určité nebezpečí hrozí stále. Demokracie musí mít právo se bránit a to i preventivně," formuloval klíčový názor Ústavního soudu soudce Jiří Malenovský. Podle něj má sice lustrační zákon dočasnou platnost, jeho zruení by vak bylo předasné. Stejný názor má i senátor za Občanskou demokratickou alianci Daniel Kroupa. Ten Radiu Praha řekl.

"Jsem přesvědčen o tom, e lustrační zákon musí platit do doby, ne bude platit zákon o státní slubě.Ten by měl zajistit, aby ve státních slubách byli zaměstnáni lidé, kteří mají odbornou a morální kvalifikaci. Principy, na kterých byl zaloen lustrační zákon by se měly stát součástí i zákona o státní slubě."

Splnil lustrační zákon to co se od něho očekávalo?

"Splnil. Podařilo se zamezit tomu, aby do státní správy infiltrovali exponenti minulého reimu, kteří by se mohli pokusit zmanipulovat ji zpět k reimu, ze kterého jsme se chtěli vymanit. Je nedokonalý, jako kadé lidské dílo, ale ten jeho efekt byl pozitivní."

Podobné stanovisko zastává i předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová.

"Lustrační zákon je pořád nutný, je důleité aby na významných místech nebyli lidé, kteří třeba byli agenty Státní bezpečnosti. Náš názor je, e lustrační zákon by se měl vztahovat i na státní zasměstnance. I kdy nejsou bezchybné a sítem lustračních zákonů proklouzla řada lidí, je to důleitý filtr, jakási zábrana, aby se do vysokých funkcí nedostali lidé, kteří mohou být třeba vydíratelní." Uvedla pro Radio Praha Hana Marvanová.

Ministerstvo vnitra vydalo do letoního září na 367 tisíc lustračních osvědčení, z nich necelých 13 tisíc tedy méně ne 3,5 % bylo pozitivních. Soudy řeily kvůli lustracím 699 alob, z nich 117 uznaly jako oprávněné. Lustrační zákony, přijaté hned po listopadu 89 měly původně platit pět let. Jejich účinnost parlament opakovaně prodluoval. Lustrační zákony vylučují z výkonu funkcí v orgánech státní správy, v armádě, veřejnoprávních médiích, ale i v podnicích s větinovou účastí státu nebo v České národní bance exponenty a přísluhovače komunistického reimu.