Americké firmy odstoupily z tendru na dodávky stíhaček pro Česko

Z tendru na nadzvukové stíhací letouny, kterými má být přezbrojeno české vojenské letectvo, odstoupily v úterý dvě významné zbrojařské firmy. Americké společnosti Boeing a Lockheed Martin už nemají o Česko zájem. Podrobnější informace má Josef Kubeczka.

"Chargé d´ affaires Spojených států předal dopis, který oznamuje ukončení zájmu amerických firem. V první řadě je potřeba říci, že ta první etapa výběrového řízení, tzn. možnost přihlášení uchazečů, končí 31. května, obálky se původně měly otvírat 1. června. Tyto termíny zůstávají zachovány. Vláda České republiky bude očekávat nabídky ostatních uchazečů a situaci, která nastala, samozřejmě bude, předpokládám, projednávat a bude ji velice odpovědně posuzovat."

Klausova vláda s vyhlášením tendru dlouho váhala, nakonec ho vůbec nevypsala. Zahájil ho až letos v lednu Zemanův kabinet, ale, jak se zdá, nakonec z něj stejně sejde. O názor na tuto skutečnost jsem telefonicky požádal předsedu sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a stínového šéfa resortu obrany za Občanskou demokratickou stranu Petra Nečase:

"Já osobně i ODS má již delší dobu velmi pevný názor, že tento tendr by se měl zrušit, protože momentálně nákup nadzvukových stíhaček nepředstavuje ten největší a nejdůležitější problém ozbrojených sil a není největší prioritou." Co, podle vás, způsobilo to, že Američané od tendru odstoupili?

"Pokud vím, tak tam byly některé technické důvody. Zřejmě nelze vyloučit, že některé podmínky našeho tendru by byly v rozporu s americkou legislativou. Byly také určité signály o výhradách vůči transparentnosti tohoto tendru, ale v tuto chvíli jsou to pouze spekulace a neoficiální informace."

Už delší dobu se proslýchalo, že vláda v tendru preferuje švédské Gripeny. "Tady ve sněmovně si štěbetají vrabci na střeše, že celý slavný tendr na supersoniky je v podstatě krycí manévr, aby vláda mohla přiklepnout tendr výrobci Gripenu, protože je od něj zalobbovaná," řekl na konci února stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil.

Premiér Miloš Zeman ani po odchodu Američanů z tendru o jeho zrušení neuvažoval. Součástí nabídek totiž musí být vedle ceny - více než 100 miliard korun - i údaje o výši přímých investic, které mohou dodavatelé "napumpovat" do české ekonomiky. Právě na vidině oživení průmyslu si Zemanova vláda nejvíce zakládá. Podle ní by vítěz tendru měl v Česku investovat minimálně 150 procent z hodnoty nakoupených letadel. Je otázkou, zda k tomu po odstoupení amerických a poté i dvou evropských firem vůbec dojde.