Celkový vztah Čechů k zahraničí se zlepšuje

Česká zahraniční politika většinou bývá ze všech činností vlády hodnocena nejlépe. Nedávno zveřejněný průzkum agentury STEM se proto zeptal občanů, jaký mají oni sami vztah k jiným zemím a k zahraniční politice. Obsah jejich odpovědí se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Po rozpadu komunismu se lidé soustřeďovali především na řešení domácích problémů a zahraniční politika stála stranou. Do popředí zájmu se dostala spíše výstavba nových institucí, strach ze zločinnosti, problémy s korupcí, nezaměstnaností či inflací. Jak vyplynulo z průzkumu, i nyní po 12 letech se soustřeďujeme více na dění v naší zemi. Přesto, jak uvedl Jan Hartl, se celkový vztah k zahraničí zlepšuje.

"Jako bychom na přelomu let 1998 a 1999 opustili takovou tu uzavřenou koncepci rozvoje naší společnosti. Otevíráme se ostatním zemím. Vidíme je vstřícněji a máme pocit, že stále více a více lidí si uvědomuje, že fungujeme v širším evropském kontextu a že to je tak do budoucna nezbytné."

Velká většina lidí chápe, že Evropská unie je naším přirozeným partnerem a s koordinací kroků na mezinárodním poli souhlasí asi tři čtvrtiny populace. Poněkud se změnil vztah ke Spojeným státům, které po pádu komunismu představovaly dominantní vzor. Dnes je lidé berou pro koordinaci naší zahraniční politiky jako partnera, i když ne nezbytného. Jak uvedl sociolog Jaroslav Huk, asi čtvrtina občanů však do značné míry chce, aby Česko bylo svébytným státem, který si bude určovat vlastní politiku.

"Jsme velmi citliví na to, jak se k nám kdo chová a jak zasahuje do našich záležitostí. V podstatě 60 procent lidí se domnívá, že už v současné situaci má jak Evropská unie, tak Spojené státy příliš mnoho vlivu na dění u nás."

Výzkum také zjišťoval, jak se změnil vztah k jednotlivým státům. Mezi země, které si Češi oblíbili nejvíce, patří Slovensko, Kanada a Švédsko. Zlepšil se vztah k Polsku a Maďarsku a tradiční oblibě se těší Francie a země s menším počtem obyvatel. Složitější je však vztah Čechů k Rusku a Německu.

"Německo je dosud strašákem především pro obyvatele důchodového věku a pro některé z nich je Německo stále větším problémem než Rusko. U mladé populace je tomu ovšem opačně. Rusko je vnímáno jako zdroj potenciálního ohrožení naší země, zatímco Německo je vnímáno zcela souměřitelně jako ostatní západoevropské velmoci."

Poněkud stagnující je podle průzkumu vztah k sousednímu Rakousku, který kolísá a zde je zřejmá souvislost s rakouskou kampaní proti jaderné elektrárně Temelín.