Prezidentovy pochybnosti se týkají například zavádění dvou rozdílných režimů pro sestavování a schvalování rozpočtů České národní banky, zvláště pak jejich provádění v praxi. Podle mluvčího Ladislava Špačka nabyl prezident Havel přesvědčení, že tento zákon v některých částech neodůvodněně a v rozporu s Ústavou zasáhl do autonomního postavení centrální banky: Prezidentovu nesouhlasu s novelou zákona předcházelo veto Senátu, které však Poslanecká sněmovna minulý pátek přehlasovala díky poslancům vládní sociální demokracie a jejího smluvně opozičního partnera Občanské demokratické strany. Přes odpor poslanců Unie svobody, křesťanských demokratů i komunistů dolní parlamentní komora schválila vládní novelu zákona o České národní bance v původním znění. Všeobecně se soudí, že stejný osud čeká i nynější prezidentovo veto, protože smluvně opoziční strany disponují ve sněmovně 137 hlasy a k přehlasování prezidentova názoru jim stačí 101 zvednutých rukou. Pokud se tak stane, novela by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2001. "Zafungovala" však už nyní. V úterý se prezident Havel sešel s guvernérem centrální banky Josefem Tošovský, který do jeho rukou podal demisi k 30. listopadu. Ke stejnému termínu podal žádost o odvolání z funkce člena bankovní rady Miroslava Hrnčíře. Prezident Václav Havel demise přijal.
