Česká národní banka vydala stříbrnou minci k 500. výročí narození Jana Blahoslava. Už v 16. století nosil brýle

O Janu Blahoslavovi se mluví jako o předchůdci Jana Amose Komenského. Oba mají vztah k Přerovu. Komenský tu studoval, Blahoslav se zde 20. února 1523 narodil. Je považován za autora prvního slabikáře. Přeložil Nový zákon a podnítil tak vznik Bible kralické. Byl také vášnivým sběratelem přísloví. Rodný Přerov připravil k jeho výročí řadu akcí.

Pamětní stříbrná mince k 500. výročí narození Jana Blahoslava|Foto: ČNB

Jan Blahoslav je autorem prvního slabikáře. Byl i jedním z prvních Čechů a Moravanů, kteří v 16. století nosili brýle.

Dioptrická skla má na reverzní straně i pamětní mince, která je dílem medailéra Vojtěcha Dostála. V prodeji bude 30.000 kusů mincí a nominální hodnota je 200 korun, cena mince však bude vyšší.

Vydáváme pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč, která připomene 500 let od narození biskupa jednoty bratrské, teologa, humanisty, pedagoga, spisovatele a překladatele Jana Blahoslava.
Celá zpráva: https://t.co/QF1vQktBML pic.twitter.com/ZldujuZCI3

— Česká národní banka (@CNB_cz) February 14, 2023

Přeložil Nový zákon a podnítil vznik Bible kralické

Jan Blahoslav byl knězem a biskupem Jednoty bratrské. Vnesl do školství prvky svobodných umění a dbal na spojení teoretického a praktického života. Sepsal Gramatiku českou a je autorem prvního českého slabikáře.

Jako první v historii přeložil Nový zákon z řečtiny a podnítil tak vznik Bible kralické. Jeho památník v Přerově stojí hned naproti vchodu do Muzea Komenského. Dva velcí učenci a pedagogové se tak v Přerově potkávají.

"Známější je spojení Jana Amose Komenského s Přerovem. Ale bez Blahoslava bychom Komenského vůbec nemuseli mít, protože Blahoslav byl ten, který pozvedl kulturní úroveň Jednoty, který reformoval školu v Ivančicích, a který vlastně připravil půdu pro to, aby Komenský mohl získat vzdělání," uvedla historička Muzea Komenského Helena Kovářová.

Kde přesně se Blahoslav v Přerově narodil, se však neví. Údajně to byl jeden z domů na Horním náměstí.

"To se dá jen těžko zjistit, protože popisná čísla tehdy neexistovala."

Socha Jana Blahoslava v Přerově. Dílo Františka Bílka k 400. výročí Blahoslavova narození|Foto: Marian Piska, Wikimedia Commons, public domain

Nepřekládal z latiny, ale z původních textů

Jan Blahoslav byl všestranně nadaný člověk. Jeho vrcholným dílem se stal překlad Nového zákona do češtiny. Nevycházel z latinského textu, ale z původních nezkreslených zdrojů, které byly psány hebrejsky a řecky.

Blahoslavův stylisticky vybroušený text vyšel roku 1564 a stal se podnětem k přeložení dalších částí Písma svatého, na kterém pracovali nejlepší odborníci Jednoty bratrské. Souhrnné dílo, které vyšlo roku 1594, vstoupilo do dějin jako Bible kralická. Svou církev Jednotu bratrskou hájil Blahoslav obrannými spisy a působil jako její historik. Prací na české gramatice pomáhal kazatelům i překladatelům.

Dřevořezová faksimile podpisu Jana Blahoslava v závěru předmluvy v druhém vydání jeho překladu Nového zákona z roku 1568|Foto: Wikimedia Commons, public domain

V přerovském muzeu je i sbírka přísloví

Jan Blahoslav - fiktivní podoba podle představy umělce 19. století|Foto: neznámý, Wikimedia Commons, public domain

Přerov chystá řadu akcí, které mají slavného rodáka připomenout. Projekt s názvem Jan Blahoslav, rodák z Přerova, bude doprovázet výstava v Muzeu Komenského, workshopy, ale i koncerty a komentované prohlídky.

Výstava, která bude mapovat život i dílo Jana Blahoslava, bude slavnostně otevřená v předvečer jeho narození, tedy 19. února. K vůbec nejvzácnějším exponátům patří jeho překlad Nového zákona, maketa jeho brýlí a sbírka přísloví.

"Ta sbírka vyšla knižně, některá přísloví jsou stejná a rozumíme jim dodnes. Třeba 'trefil z deště pod žlab', ale některá už jsou těžko pochopitelná jako 'trefil z kyje na palici', 'střelil v hanbálky'. To už pro nás není moc srozumitelné."

Jak dodala historička Helena Kovářová, akce jsou naplánované až do června. Třeba tento týden probíhají workshopy práce s písmem.

Jan Blahoslav je jedinou postavou staré Jednoty, u níž jsme si jisti podobou. V obou vydáních bratrských kancionálů z roku 1561 a 1564 je na titulní straně zobrazen s brýlemi, které v 16. století zdaleka nebyly běžnou pomůckou.