Exemplární trest pro násilníka z hnutí skinheads
V posledních letech narostl počet trestů, které české soudy vyměřují za rasově motivované útoky. Ve čtvrtek poslal Obvodní soud pro Prahu 1 na sedm let do vězení třiadvacetiletého skinheada Františka Sobka. Více o tomto případu Vilém Faltýnek.
Sobek při oslavách vítězství českých hokejistů na mistrovství světa v květnu 1999 napadl pěstmi asi třicetiletého muže. Když muž upadl, kopal do něj. Ve stejný den se skupinou skinů napadl mladou dvojici venčící psa. Skupina mladíka zkopala a dívce v osmém měsíci těhotenství Sobek nafackoval. František Sobek patří k militantnímu jádru hnutí skinheads a výrazně se angažuje v neonacistickém hnutí. Soud při vyměřování délky trestu vycházel z toho, že Sobek byl v posledních třech letech několikrát odsouzen za násilné trestné činy. Pokaždé přitom obdržel jen podmíněné tresty.
Podle advokáta Václava Vlka, který se podobnými případy zabývá, je výše trestu zcela úměrná:
"Rozhodně si myslím, že výše trestu je odpovídající závažnosti té trestné činnosti. Dopustil se značného množství jiných dílčích útoků, které mají souvislost s jeho povahou, přičemž si myslím, že velmi negativně se projevilo to, že neuznal, co spáchal a co způsobil."
Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Voráčka počet delikventů odsouzených z rasově motivovaných trestných činů v České republice po roce 1995 narůstal. V roce 1995 bylo odsouzeno 98 delikventů, v roce 1999 se zvýšilo toto číslo na 166, v dalších letech jen mírně kleslo.
"Já bych si netroufl z toho odvozovat, že dochází k nárůstu těchto činů jako takových. Spíš bych řekl, že naše soudy, celá justice, policie se naučily tyto trestné činy odhalovat, pachatele těchto činů stavět před soud a odsuzovat."
Podle Voráčka tvoří zhruba padesát procent pachatelů rasové trestné činnosti recidivisté. Takovým případem je i František Sobek. Podle soudkyně Věry Bártové ale podmíněné tresty neměly na Sobka žádný výchovný účinek, proto bylo nutné přistoupit k trestu nepodmíněnému.
