Výstava: Jan Karafiát
Autora dětské knížky "Broučci", spisovatele Jana Karafiáta, připomíná už několik dní pamětní deska v ulici Na Smetance v Praze na Vinohradech, kde na počátku 20. století řadu let žil. Na Novoměstské radnici byla současně na jeho poctu zahájena výstava, kterou pořádají společně Synodní rada Českobratrské církve evangelické, městská část Praha 2 a Krátký film Praha.
"Broučci jsou knížkou, která může být dodnes výzvou, která nás dodnes oslovuje. Karafiátovi se v ní podařilo vyjádřit prostou lásku k přírodě a touhu po ideálních vztazích mezi lidmi," připomněl na vernisáži synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana. Doktorka Eva Fialová pak o expozici a o jejím záměru Radiu Praha řekla...
"Já pracuji jako archivářka a byla jsem vyzvána, abych vytvořila scénář. Byl vytvořen na základě Karafiátových "Pamětí", respektive úryvků z jeho "Pamětí", které uvádějí jednotlivé části výstavy. Návštěvníci zde naleznou celou řadu fotografií a kopií archiválií, které se vztahují ke Karafiátově životu, fotografií lidí, s nimiž se stýkal. V podstatě je to Karafiátův život v obrazech. Samozřejmě jsou i části věnované pouze "Broučkům". Ale výstava chtěla především představit Karafiáta jako evangelického faráře a teologa, protože tento aspekt bývá často opomíjen. Lidé, kteří sem přijdou, mají možnost dozvědět se něco více o jeho osobě, o jeho názorech a o jeho životním osudu. On měl poměrně zajímavý životní osud. Pocházel z Českomoravské vysočiny, z nepříliš zámožné rodiny, z deseti dětí. Díky příspěvkům, které většinou plynuly ze strany Skotské svobodné církve, měl možnost studovat teologii na univerzitách v Německu a na pozvání Skotské svobodné církve pobýval také několik měsíců v Edinburghu, kde navázal kontakty, v nichž pak pokračoval ve svém dalším životě - zejména s Lady Jane Beaukenen, která se stala jeho mecenáškou, a která vlastně stála jako iniciátorka a inspirátorka u zrodu knížky "Broučci". On se jí svěřil, že má tento záměr, a ona ho v tom velmi podporovala, a i později ho velmi podporovala v jeho literární činnosti. Panovala mezi nimi čilá korespondence až do její smrti. Dožila se vysokého věku, přes devadesát let, a vlastně byla takovou druhou Karafiátovou matkou."
"Broučci", nejznámější Karafiátovo dílo, se dočkali mnoha vydání, včetně překladů. To ze svých archivářských zkušeností může odpovědně potvrdit i doktorka Fialová..."Na té výstavě máme vydání, které pochází ze soukromé sbírky doktora Joela Pokorného. On si přál, aqby tato jeho sbírka tady byla prezentována, protože jeho otec se s Karafiátem znal, jak o tom svědčí také gratulace k sňatku, kterou Karafiátovi poslal, a která je u té sbírky "Broučků" umístěna. Ale jinak se dá říci, že co se týče českých vydání, ten počet se pohybuje mezi sedmdesáti až osmdesáti vydáními, a co se týče zahraničních, tam nemohu uvést přesný počet kolikrát třeba "Broučci" vyšli německy nebo anglicky, ale vím, že vyšli v němčině, angličtině, norštině, srbochorvatštině, ruštině, slovenštině, a naši krajané taky vydali jedno vydání česky v Americe. A to vydání na té výstavě také je."