Senát v pátek odmítl vládní návrh zákona o financování nákupu 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen.
Proti koupi strojů britsko-švédského konsorcia BAE- Systems/SAAB za více než 60 miliard korun bylo 45 ze 77 přítomných, především pravicových senátorů. Hlasování potvrdilo, nakolik je v této věci česká politická scéna rozdělena. Dolní komora, tedy Poslanecká sněmovna totiž nákup stíhaček před časem schválila. Pokračuje Jaromír Marek.
Hlavní argumentem pro nákup supersoniků je potřeba zabránit ohrožení obranyschopnosti země (v roce 2005 doslouží poslední Migy) a ne nevýznamnou roli hrají i offsetové programy, tedy slíbené investice zpět do české ekonomiky. Proti mluví vysoká cena, až 100 miliard dolarů. Odpůrci nákupu zpochybňují i legitimitu výběrového řízení a poukazují na skutečnost, že žádná ze zemí NATO tyto stroje nemá. Jedním z odpůrců nákupu je i předseda ODA a šéf senátního výboru pro obranu Michael Žantovský.
"Česká republika je součástí NATO, svoji bezpečnost zakládá na tomto systému kolektivní obrany a střežení českého vzdušného prostoru je schopna vyřešit v součinnosti s dalšími zeměmi aliance."
"Nerad bych zákon ještě v tomto volebním období znovu obhajoval. Myslím si, že ideologické důvody, které vedly poslance a senátory k zamítnutí návrhu, se před volbami změní jen těžko."
Představitelé vládní sociální demokracie nicméně doufají, že nákup stíhaček sněmovna ještě přece jen schválí. Prezident Václav Havel se domnívá, že český stát by měl mít vlastní stíhačky. Podle něj je ale třeba, aby s kontraktem na nákup letadel souhlasila většina politické reprezentace. V případě, že by poslanci přece jen senátory přehlasovali, nechtěl Havel říci, jak se zachová.
"Má-li to projít o jeden či dva hlasy, to nepovažuji za dobré. I když odhlédnu od všeho ostatního. Obecně, myslím, že máme mít vlastní stíhací letectvo, ale ten spěch kolem nákupu právě těchto letadel mě lehce zneklidňuje."
Připomeňme, že o tendr na dodávku nadzvukových stíhaček se vedle švédsko-britských Gripenů ucházely i americké stroje F-16 a F-18. Před rokem Spojené státy svoji nabídku stáhly a vláda začala o nákupu jednat s britsko-švédským konsorciem BAE/SAAB. Proti nákupu supersoniků za bezmála 100 miliard korun se několikrát vyslovili někteří vedoucí činitelé NATO. Podle nich by se česká armáda měla soustředit především na svou reformu a výstavbu sil pro NATO, a teprve poté z omezených zdrojů nakupovat drahé nové zbraňové systémy.
