Vojenský výcvik pro středoškoláky: Zájem překonal očekávání. Přes 500 mladých lidí zamíří na prázdniny s armádou
Středoškoláky láká dobrovolné vojenské cvičení. Osvojí si při něm základy taktiky, zacházení se zbraní nebo poskytování první pomoc. Loni se jich zúčastnilo 150, letos jich bude podstatně víc. Registrace totiž skončila už po týdnu.
"Loni jsme to dělali ve dvou posádkách. Letos to bude na sedmi místech u různých útvarů a ve vojenských výcvikových prostorech. Navýšili kapacitu z těch původních, loni jsme tam měli 150 lidí, tak letos chceme mít tak 550 lidí," říká zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč. Přes 500 lidí tak bude mít dobrodružné prázdniny. Polovinu stráví na armádním cvičení.
"Učíme se základní povely jak pracovat se zbraní, nabíjet, musíme přesně vědět, co máme dělat," vysvětluje student Petr, který se výcviku zúčastnil loni.
Studenti si můžou jednotku vybrat - třeba podle toho, co je zajímá, nebo jestli je blízko jejich domova. Přihlásit se letos mohli plnoletí studenti ze všech středních škol a učilišť. Vojáci jsou s projektem spokojeni, říká náčelník generálního štábu Karel Řehka.
"Samozřejmě potřebujeme rekrutovat, potřebujeme získávat lidi, ať už do aktivních záloh, nebo jako vojáky z povolání. Cílíme na to, abychom armádu, vojenský život a vojenskou službu přiblížili této mladé generaci. Podle mě je tam obrovský potenciál do budoucna, aby tam byl velký benefit pro společnost a pro odolnost společnosti."
Část se rozhodla pro kariéru profesionálního vojáka
Úspěšní absolventi dostanou přes 30 tisíc a stanou se vojáky v záloze. Část absolventů loňského kurzu se navíc rozhodla přímo pro kariéru profesionálního vojáka. Karel Řehka v únoru řekl, že v armádě je aktuálně necelých 24.000 vojáků. Podle armádních dokumentů by jich v roce 2030 mělo být 30.000.
Exkluzivní průzkum společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy ukázal, že stále více lidí v Česku se přiklání k zavedení povinného vojenského výcviku. Přesto společnost téma dál rozděluje.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je to nereálné. "Neumím si představit, že by po více než dvou dekádách, kdy máme profesionální armádu, jsme znova obnovovali základní službu, stavěli kasárny, řešili stravování, logistiku samotného odvodu," doplnila Černochová. Označila to za krajní řešení, které věří, že nikdy nenastane.
Zachována ale zůstává branná povinnost, která se týká občanů do 60 let věku, uvedla ministryně v Senátu. Reagovala tak na vystoupení lidoveckého senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka, podle něhož je znovuzavedení základní vojenské služby žádoucí.
