Přehled tisku
Jak uvádějí Lidové noviny, ministr obrany Jaroslav Tvrdík se v pondělí snažil přesvědčit vojenské piloty o budoucnosti armádního letectva po reformě ozbrojených sil. Požádal je, aby svá rozhodnutí o možném odchodu do civilního sektoru oddálili minimálně do konce roku. ˝Doufám, že vzdušné síly nebudou jenom výcvikovým střediskem Českých aerolinií,˝ řekl Tvrdík po návštěvě vojenské letecké základny v Čáslavi. Jakou bude mít letectvo v armádě úlohu, rozhodne podle něj příští vláda a parlament. Vojenští piloti se cítí zklamáni tím, že senátoři odmítli povolit nákup nadzvukových stihaček gripen za zhruba 60 miliard korun.
Jak uvádějí Lidové noviny, ministr obrany Jaroslav Tvrdík se v pondělí snažil přesvědčit vojenské piloty o budoucnosti armádního letectva po reformě ozbrojených sil. Požádal je, aby svá rozhodnutí o možném odchodu do civilního sektoru oddálili minimálně do konce roku. ˝Doufám, že vzdušné síly nebudou jenom výcvikovým střediskem Českých aerolinií,˝ řekl Tvrdík po návštěvě vojenské letecké základny v Čáslavi. Jakou bude mít letectvo v armádě úlohu, rozhodne podle něj příští vláda a parlament. Vojenští piloti se cítí zklamáni tím, že senátoři odmítli povolit nákup nadzvukových stihaček gripen za zhruba 60 miliard korun.
Podle deníku Právo připomínají i letošní přijímací zkoušky na vysoké školy kolo štěstí. Většina uchazečů tvrdí, že jejich šance na přijetí jsou zhruba padesát na padesát. Na některých fakultách přijímají sotva dvacet procent přihlášených. Jen na žurnalistiku je přihlášeno 750 lidí, ke studiu škola přijímá však jen šedesát uchazečů. Jeden z pedagogů skepticky dodává, že většina absolventů žurnalistiky stejně nenajde uplatnění ve svém oboru. Na trhu práce jsou však na tom vysokoškoláci ze všech nejlépe, ať dělají cokoliv. Bez práce jich zůstává sotva pět procent, na rozdíl od vyučených, kde je více než 30procentní nezaměstnanost absolventů.
Státní zastupitelství v Praze rozhodlo o zrušení obvinění generálního ředitele České televize Jiřího Balvína. Ve svém úterním vydání o tom informují Lidové noviny. Podle Marcely Kratochvílové, náměstkyně městského státního zástupce, bylo Balvínovo obvinění předčasné. ˝Shledali jsme věcná i procesní pochybení,˝ dodala. Zastupitelství podle Kratochvílové vydá policii pokyny, aby vyšetřování doplnila a poté případ znovu předložila k posouzení. Balvín rozhodnutí o zrušení trestního stíhání vítá. ˝Považuji to za velmi dobrou profesionální práci státního zastupitelství,˝ prohlásil ředitel veřejnoprávní televize. Balvín byl podezřelý ze zmanipulování veřejné soutěže na nákup digitálního přenosového vozu.
Podle Lidových novin získal český překladatel prestižní chorvatskou cenu za propagaci chorvatské kultury ve světě. Cenu založil v roce 1994 jeden z největších chorvatských průmyslových podniků INA (Industrija nafte) spolu s Chorvatským kulturním klubem. Po několika domácích i zahraničních vědcích ji za rok 2001 získal český překladatel chorvatské literatury Dušan Karpatský. Cena mu byla slavnostně předána v Záhřebu. Součástí ceny je vedle finanční odměny a skulptury od sochaře Petra Barišiče také bohatě dokumentárně vybavená monografie, jež vedle zdůvodnění odborné poroty obsahuje též laureátův životopis, bibliografii jeho díla, rozsáhlý rozhovor a ukázky z překladů i vlastních prací. Ve svém sídle přijal Dušana Karpatského i prezident Chorvatské republiky Stipe Mesić.
Lidé po těžkém úrazu se konečně budou mít kde doléčit, uvádí Mladá fronta Dnes. Po letech svitla šance, že ochrnutí pacienti mohou svůj těžký úraz skutečně přežít. Péče o lidi, jimž po úraze ochrnou nohy, zatím není dobrá. Operace zachraňující život většinou proběhne skvěle, ale pak bývají ochrnutí lidé přeloženi na chirurgická či interní oddělení nemocnic na takzvané doléčení. Mnozí tu tráví dlouhé měsíce bez potřebné rehabilitace. Někteří právě kvůli tomu zbytečně umírají. Ministerstvo zdravotnictví vytipovalo pět pracovišť, kde by měly fungovat takzvané spinální jednotky. V nich by se erudovaný a vysoce specializovaný personál intenzivně věnoval pacientům po operaci páteře a dělal s nimi rehabilitaci. Po zřízení podobných center volají odborníci už mnoho let, zatím existuje jedno jediné v Úrazové nemocnici v Brně. Podle informací MF DNES vybrala nyní ministerská komise složená z úředníků i externích odborníků další tři vhodná pracoviště: v Praze-Motole, v Liberci, ve Fakultní nemocnici v Ostravě v pražské Nemocnici Na Homolce. Pracoviště by měla podle ministerstva začít fungovat postupně v průběhu příštích čtyř měsíců až roku. Pacienti po úrazech by v těchto centrech trávili v průměru tři měsíce, na závěrečnou rehabilitaci by jezdili jako dosud do ústavů v Hrabyni, Kladrubech a Luži Košumberku.
Schwarzenberský palác čeká rekonstrukce. Budovu paláce na Hradčanském náměstí získala Národní galerie v Praze na sklonku loňského roku od ministerstva obrany. Minulý týden, jak uvedla Mladá fronta Dnes, odkryla galerie své plány: zchátralá budova si vyžádá rozsáhlou rekonstrukci a nezbytné úpravy pro moderní muzejní účely. V červnu 2007 by tu měla být slavnostně otevřena dlouhodobá expozice barokního umění. Národní galerie je podle slov svého generálního ředitele Milana Knížáka na vše připravena: "Tomuto náměstí hrozí komercializace, vedlejší palác by měl být hotelem, což považujeme přinejmenším za barbarské. Národní galerie Schwarzenberský palác uchová téměř beze změny. Pouze sem umístíme výtahy a bezbariérové vstupy. Jeho část chceme poskytnout ke komerčním účelům, které by pomohly hradit jeho provoz a naše akvizice." Komerční účely bude zajišťovat "luxusní gastronomický provoz" v přilehlém objektu paláce. V relativně autenticky zachovalém renesančním paláci by měla být umístěna dlouhodobá expozice umění 16. až 18. století v Čechách ze sbírek Národní galerie. Z Jiřského kláštera sem bude přesunuta významná sbírka barokního umění. Úspěch projektu samozřejmě závisí především na financích. Rekonstrukce s úpravami paláce si vyžádá částku 350 milionů korun. Tu by mělo galerii přiklepnout ze zvláštního fondu ministerstvo financí. Jistých je zatím 15 milionů pro letošní rok, které galerie investuje do projektových prací a měření stavu budovy. Stavba by měla začít koncem roku, její kolaudace je plánována na konec roku 2006.
Do nově opravené, památkově chráněné hrobky rodu Dubských v Lysicích se vracejí ostatky posledního majitele lysického panství Albrechta Dubského z Vídně, napsala Mladá fronta Dnes. Ostatky nechal dovézt soukromě jeden z místních obyvatel, který rozhodně odmítá jakoukoli publicitu. Proti dovezení ostatků se totiž postavili lidé z Českého svazu bojovníků za svobodu. "Jsme proti tomu, aby se dělala paráda z toho, že se dovezly ostatky člověka, který se za války přihlásil k Němcům. Kdyby nespolupracoval s Němci, nebyl by mu majetek konfiskován," tvrdí místopředseda okresní organizace svazu bojovníků za svobodu Karel Klemsa. Sami Lysičtí však mají na věc většinou jasný názor. Podle nich je správné, aby rodová hrobka sloužila k tomu, k čemu má. Tedy k uložení pozůstatků zemřelých. Navíc zejména starší lidé na posledního majitele panství Albrechta Dubského vzpomínají v dobrém. "Znal jsem ho a byl to solidní člověk. Pokud chtěl být se svými blízkými po smrti pohromadě, je správné to udělat," míní například Zdeněk Mazal. "Rodina sem patří, má tady hrobku, a tak jsem proto, aby tady našel poslední odpočinek," dodává Josef Macků. Podobně to vidí i Leoš Vašek z oddělení kultury blanenského okresního úřadu. "Každý člověk má právo na svůj hrob. Pokud jsou tedy ostatky v Lysicích, není důvod proti tomu cokoliv namítat," míní.
Jak uvedla Mladá fronta Dnes, lyžařská hvězda Kateřina Neumannová dostane téměř jistě ještě jednu olympijskou medaili. Mělo by se tak stát do čtrnácti dnů na zasedání Mezinárodního olympijského výboru, nejvyšší sportovní instituce. Konečně tím skončí dopingový skandál, který v únoru šokoval olympijské hry v Salt Lake City. Včera se totiž rozhodlo, že dopující Ruska Larisa Lazutinová bude vyškrtnuta z konečných listin všech olympijských závodů. A protože dvakrát porazila právě Neumannovou, pro českou lyžařku to znamená posun ve výsledcích: v závodě na 15 kilometrů ke stříbru, v dalším na bronz. Dodatečný úspěch na pět plus pět kilometrů, v němž Neumannová skončila čtvrtá, jí však pocit štěstí nevrátí. "Místo abych zářila a slzela z bronzu, oplakala jsem čtvrté místo. O medailích se teď rozhoduje v kancelářích, to už není ono," prohlásila včera Kateřina Neumannová.
