Havel jednal ve Znojmě s Klestilem
Vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem by se měly zlepšit, vyzývají prezidenti obou zemí Václav Havel a Thomas Klestil. Oba státníci se minulý týdne setkali v jihomoravském Znojmě a ve svém prohlášení vyzvali politiky k řešení česko-rakouských sporů. Setkání sledoval Jaromír Marek.
"V našem rozhovoru jsem se,jako to už máme dlouho ve zvyku, dokli i některých citlivých témat našich vztahů. Z tohoto rozhovoru mám dobrý pocit a mslím si, že ta napjatá atmosféra se bude uklidňovat, když obě strany prokážou dostatek vnímavosti pro cítění a taktické ohledy strany druhé. Základem dialogu má být věcná historická reflexe a záleží na politických elitách, jak budou tuto reflexi reflektovat,"
prohlásil po jednání prezident Havel. Nic konkrétnějšího nechtěl ani on, ani jeho rakouský protějšek říci. Ve společném prohlášení se potom stejně obecně uvádí, že společné dějiny zavazují obě země postavit se tváří v tvář stinným stránkám dějin, pojmenovat je a nebát se kriticky vypořádat s vlastní minulostí. Státníci se shodli na tom, že k vyřešení sporů je nutná ochota všech zúčastněných stran najít řešení. Thomas Klestil k tomu dodal.
"Je třeba mluvit otevřeně i o nepříjemných věcech. Ale mluvit o nich upřímně a přátelským tónem, nikoli vézt rozhovor pod hrozbou veta či různých výhrůžek."
Klestil zjevěn narážel na prohlášení některých rakouských politiků, kteří podmiňovali podporu vstupu České republiky do Evropské unie právě zastavením Temelína či zrušením Benešových dekretů. Klestilův vzkaz nyní zní: Rakousko vstup České republiky do unie podpoří! O věcech, které obě strany tíží se bude jednat. A to i o využití jaderné energie. To ještě odpůrci Temelína, kteří přijeli Václavu Havlovi předat otevřený dopis, nevěděli.
"Temelín je pořád ve stejném technickém stavu, dochází v něm k poruchám. Jsme tady, abychom vyzvali oba prezidenty, aby o Temelínu začali jednat. Je to tak závažné téma pro naše vztahy, že by se tomu měli věnovat",
řekla mi jedna z členek sdružení Jihočeské matky. A co na to prezident Havel?
"Temelín je stavba, kterou jsme zdědili od předchozího režimu. Česká republika není diktatura, která by rozhodla kde má stát jaká elektrárna a jakého typu. To co je nyní důležitější je, že aby byl pravdu bezpečný a nebyl nebezpečím ani pro Rakušany, ani pro Čechy, ani pro nikoho jiného. Myslím, že je důležité, že začal proces v Melku a pokračoval potom jednáním v Bruselu. Proces, který mimo jiné dává najevo, že ČR je vděčná za každou radu, pomoc a spolupráci při zajišťování bezpečnosti této elektrárny."
Ovšem nejen velká politika byla předmětem znojemského jednání. Naopak, jak oba státníci několikrát zdůraznili, dobrá spolupráce na úrovni regionů, v tomto případě dolnorakouského a jihomavského, je základem pro dobrou spolupráci na úrovni států. "Přeshraniční spolupráce je přirozeným fundamentem mezinárodních politických vztahů," uvedl Havel a pokračoval.
"Toto setkání mělo důležitou dimenzi občansko samosprávnou, byli přítomní hejtmani,kteří podepsali příslušné smlouvy, setkali jsme se starosty obcí z obou zemí, tím byla ukázána mnohovrstevnatost a občanský původ vztahů mezi oběma zeměmi."
Co je obsahem smlouvy o regionální spolupráci mezi Dolním Rakouskem a jižní Moravou shrnul hejtman Stanislav Juránek.
"Je zde definováno, že se zaměříme na spolupráci ve Phare i Interregu, ale díky nedávným povodním věřím, že i v dalších oblastech. Je zde i oblast školství a je zde pamatováno na obce i vztahy mezi podnikateli."
A jak vnímají dosavadní spolupráci obyvatelé Znojmo?
"Bydlím ve Znojmě od narození a o nějaké spolupráci vím, ale nikdy se mně nědokla. Vím, že jsou nějaké výstavy, sportovní a školní akce."
"Mohlo by to být lepší, spolupráce se v poslední době zhoršila, ale snad se zase zlepší. Asi je za tím i politika, je důležité správně mluvit a neurážet se."
