Účast v senátních volbách bude malá
Volby do horní komory parlamentu, Senátu. Při posledních volbách v roce 2000 šlo o dost. Občanská demokratická strana a vládnoucí sociální demokracie, obě strany svázané opoziční smlouvou, chtěly upevnit své pozice, tehdejší Čtyřkoalice chtěla naopak blok dvou nejsilnějších stran rozbít. Dnes situace nevypadá takto dramaticky, nicméně jak si, podle výsledů průzkumu veřejného mínění, stojí jednotlivé politické strany nyní? Kolik lidí a proč se chystá jít k volbám?
"Výsledky senátních voleb by se podle průzkumu veřejného mínění příliš neměly lišit od výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Ztrátu preferencí zaznamenávají jen strany Koalice, KDU-ČSL a Unie svobody DEU. Voleb se však zúčastní zřejmě méně lidí než v minulosti. Během prvního kola chce přijít k volebním urnám asi 55 procent lidí, ovšem z minulosti víme, že ve skutečnosti byla faktická účast mnohem menší než účast deklarovaná. Reálně se hovoří o 25% účasti."
Proč se předpokládá tak malá účast voličů?
"Důvodem je malá obliba Senátu. Ani za šest let jeho existenci jej Češi nepřijali. Nevěří mu a nechtějí jej. Pro jeho zrušení by byly 72 % lidí."
Dnes se hodně diskutuje způsob volby prezidenta. V této souvislosti je význam Senátu nezastupitelný. Neprojevilo se to na jeho oblibě?
"Vůbec ne. Pokud jde o přímou volbu, pro ni by bylo 85 % občanů. Pokud by se volilo skutečně přímo, faktický význam Senátu by byl ještě menší a klesla by určitě i jeho obliba."
