Česko v komentáři

Jak jsme slíbili minulý týden, dnešním hostem pravidelné rubriky "Česko v komentáři" je opět šéfredaktor týdeníku Respekt Petr Holub.

Česko v komentáři

Dvojími volbami - do třetiny Senátu a do zastupitelstev měst a obcí - skončil letošní volební maraton v České republice. Červnové volby do Poslanecké sněmovny, v nichž zvítěžila sociální demokracie, naznačily jistý posun myšlení voličů doleva. Podzimní senátní a komunální volby zase díky posílení pozic občanských demokratů posun doprava. Čemu přisuzujete takový pohyb z jedné strany na druhou?

"Já myslím, že tam jsou dva základní důvody. Ten první je, že Češi vždy ve volbách vyvažují, tudíž když levici dají více hlasů v červnu, dá se předpokládat, že na tom v listopadu získá pravice. To je poměrně běžné a stalo se to již před čtyřmi lety, kdy byly v jednom roce dvoje volby. Potom je tu druhý důvod. Ten bych viděl v tom, že obecně všechny české politické strany jsou trochu v nějaké krizi, procházejí složitým přerodem a jen málokteré se podaří přijít s něčím novým. V červnu se to podařilo sociální demokracií, která se vážně distancovala od ODS a přišla s proevropskou politikou. Tím mohla získat voliče. Naopak ODS bodovala zvláště v komunálních volbách tím, že představila zkušené, důvěryhodné starosty, kteří si nakonec důvěru, jak vidno, udrželi."

Podzimní komunální a senátní volby přinesly ještě jednu zajímavost - výrazný úspěch tzv. nezávislých kandidátů. Lze z toho vyvozovat, že voliči jsou znechuceni metodami práce politických stran?

"Já myslím, že to slovo 'znechuceni' je možná příliš moc tvrdé vůči politickým stranám. Určitě je to zase doklad nějaké krize nebo přerodu politických stran, který zažíváme. A nakonec charakter všech těch nezávislých ukazuje, kde ta krize je největší a ona je na tom pravém středu. Všichni ti nezávislí kandidáti či malé straničky se rekrutují třeba s bývalé ODA, jsou to lidé, kteří odešli s ODS, s Unie svobody. Tady tedy vzniká politický prostor, který může získat buď nějaká úplně nová strana, může to být znovuzrozená Unie svobody, čemuž nikdo moc nevěří, a pokud by se otevřela ODS, tak se může velice posílit těmito voliči pravého středu, kteří dnes celkem těžce hledají, komu by dali svůj hlas a volí ty nezávislé."

Mohou, podle Vašeho názoru, výsledky voleb rozkolísat situaci ve stranách, které ve volbách výrazně neuspěly? Mám na mysli zejména lidovce a unionisty. Ostatně první náznaky se už objevily.

"Mnozí komentátoři dnes říkají, že ta strašná porážka, která postihla Unii svobody, znamená její zánik. Možná je to předčasné, ale opravdu ta strana je rozvrácená a těžko hledá člověka, který by řekl nějaký politický program, nějaký směr, kterým se po další porážce vydat. Pokud jde o stranu lidovou, tam ty volby vyostřily spor mezi křídly předsedy Cyrila Svobody a místopředsedy Jana Kasala. Ten spor ale v té straně doutná již delší dobu a volby byly záminkou k tomu, udělat nějakou mediální přestřelku. Lidovci jsou ale známí tím, že většinou nechodí na veřejnost se svými rodinnými spory, tak já myslím, že se to zase uklidní a zase nebudeme nic vědět o tom, co má Cyril Svoboda proti Janu Kasalovi a naopak."

Zastavme se ještě na okamžik u otázky budoucího prezidenta. Jak se výsledky senátních voleb, tedy skutečnost, že vládní koalice přišla o většinu v horní parlamení komoře, odrazí na způsobu volby nástupce Václava Havla v prezidentské funkci i na případném výběru kandidáta?

"Já myslím, že výsledky voleb jen potvrdily, že přímá volby v lednu či v únoru nemá šanci a diskuse o tom, zda změnit způsob volby z nepřímé na přímou, bude pokračovat v dalších měsících. Je dobře, že si na ní česká společnost najde čas. Je to velká ústavní změna. Pokud jde o výběr kandidáta, tak porážka lidovců zřejmě znamená, že Petr Pithart ztrácí šanci a že hlavním kandidátem vládní většiny bude Otakar Motejl. Senátní volby naznačily ještě jednu věc - že se možná o příštím prezidentovi rozhodne již za čtrnáct dnů, až se bude volit předseda Senátu. Sociálním demokratům, nejsilnější straně v Poslanecké sněmovně, se totiž nabízí celkem efektivní strategie. Pokud některé straně podpoří jejího kandidáta na šéfa Senátu, tak od ní může vyžadovat podporu při volbě prezidenta. Pokud by se například dohodli s ODS a podpořili by zřejmě Dagmar Lastoveckou do čela Senátu, ODS by pak měla podpořit kandidáta ČSSD, což by ovšem v tomto případě nejspíš byl Miloš Zeman. Pokud se ovšem dohodnou s Unií svobody, lidovci a nezávislými na tom, že šéfem Senátu bude zřejmě Petr Pithart, tak pak tyto menší strany podpoří ze sociálnědemokratických kandidátů Otakara Motejla. Z toho plyne, že možná už za čtrnáct dnů budeme mít velice silnou prognózu, kdo bude českým prezidentem po Václavu Havlovi."

Shrnuto - stranická dohoda může rozhodnout o tom, kdo bude příštím prezidentem?

"Zřejmě to bude právě ona."

Děkuji za vaše názory. Našim hostem u mikrofonu byl šéfredaktor týdeníku Respekt Petr Holub.