Senátní a komunální volby už mají své vítěze
Občanští demokraté a nezávislí - takoví jsou faktičtí vítězi letošních komunálních a senátních voleb. Po volebním víkendu tak vládní koalice ztratila v horní komoře parlamentu svou dosavadní většinu. Výsledky voleb také naznačily, kdo by mohl být příštím prezidentem.
"Minule jsme měli 27 kandidátů a měli jsme jeden mandát. Takže v tomto okamžiku je to nejrychlejší nárůst zřejmě mezi všemi politickými stranami mezi volbami. Druhé kritérium je, že jsme obhajovali tuším deset mandátů a ztratili jsme tři. Třetí kritérium je, že v kombinaci s nezávislými zůstane vládní většina."
Právě nezávislí kandidáti či kandidáti malých, dosud neparlamentních stran, získali v Senátu překvapivě vysoký počet osmi křesel. Kromě ředitele televize Nova Vladimíra Železného, který jako jediný zvítězil už v prvním kole senátních voleb, jsou mezi nimi například bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík nebo rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška. O jejich přízeň se ihned po volbách začaly ucházet jak vládní strany, především Unie svobody-DEU, tak opoziční ODS. Podle předsedy Senátu Petra Pitharta nezávislí senátoři zřejmě podpoří vládní koalici:
"I když si nemyslíme, že budou vstupovat do našich stran, to jistě ne, ale my máme v senátorském klubu dva hosty, a kromě toho, že nejsou členy strany, tak v podstatě uvažují a hlasují jako my. Tentokrát ti nezávislí mohou být tím jazýčkem na vahách."Druhého kola senátních voleb se zúčastnilo přes 32 a půl procenta voličů, tedy zhruba o osm procent více nežli před týdnem. Zato ke komunálním volbám přišlo přes 43 procent voličů. I zde zaznamenali velký úspěch především nezávislí a kandidáti menších a regionálních stran. V nových zastupitelstvech obsadí více než polovinu z dvaašedesáti tisíc křesel. Nezávislí uspěli především v menších obcích. Podle politologa Bohumila Doležala to znamená, že velké politické strany do komunální politiky zatím nedokáží účinně zasáhnout:
"To ukazuje, že politické strany si buď s komunální úrovní nevědí moc rady, anebo o ni moc nestojí, zejména v malých obcích. A to je věc, nad kterou by bylo dobré se zamyslet, protože existuje jedna strana, které se tradičně daří zasahovat i do té nejnižší úrovně, a to jsou komunisti."
Ve velkých městech naopak zaznamenala největší zisk hlasů Občanská demokratická strana. S výjimkou Olomouce zvítězila ve všech krajských městech. Volební víkend, zejména nové obsazení Senátu, má podle komentátorů i dopad na blížící se volby nového prezidenta. Znovu se spekuluje o přímé volbě hlavy státu již v lednu příštího roku a jedním z horkých kandidátů je současný předseda ODS Václav Klaus. Ten však ani po úspěchu občanských demokratů v senátních a komunálních volbách své šance na zvolení nepřeceňuje:"V každém případě pro mou šanci je potřeba, aby pro mne hlasoval ještě někdo jiný než ODS. V tomto smyslu ty senátní volby byly pouze signálem a já doufám, že signálem pozitivním. Špatným signálem by byly, kdybychom pozice v Senátu vyklízeli a ztráceli."
Z dosud známých uchazečů o nejvyšší ústavní funkci má mezi senátory, kteří byli letos zvoleni, největší podporu ombudsman Otakar Motejl. K hodnocení voleb patří i několik čísel na závěr: v komunální politice bude nyní více žen než dosud. Na správě obcí se jich bude podílet 23 procent. Průměrný věk zastupitele je sice i nadále 45 let, na radnicích však bude napříště i šestnáct zastupitelů, kterým je teprve 18 let.