Čeští Romové jsou vytlačováni na okraj společnosti
Když se na konci srpna patnáct romských a patnáct neromských rodin nastěhovalo do Vesničky soužití nedaleko Ostravy, tato zpráva zapadla v moři informací o záplavách, které právě sužovaly Českou republiku. Přesto, stále větší počet Romů v České republice se ocitá na okraji společnosti. Dá se s tímto jevem něco dělat?
Agentura Socioklub provedla nedávno průzkum, který chtěl zjistit, kdo žije v azylových domech a holobytech. Došla k překvapivému zjištění. Většina obyvatel byli Romové. Co to znamená? Pokračuje Petr Víšek.
"Ukázalo se, že se začíná projevovat proces vytěsňování romské populace na okraj společnosti. Někdy i doslova na okraj měst. Dochází k sociálnímu vyloučení. Často je startovacím okamžikem neplacení nájemného, ale v řadě případů dochází i k případům, které z hlediska práva nejsou v pořádku a kdyby se jim Romové uměli bránit, jistě by se ubránili."
Co na to tajemník Rady české vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof? Tvrdí, že tento proces nelze zastavit.
"Zabránit tomu nejde, ale jde o to, aby lidé měli vždy podanou ruku, aby podmínky, ve kterých žijí byly lidské. Ale ambici zastavit tento trend nemáme. Pokud je zde volný trh, kapitalismus, tak vždycky asi bude vrstva lidí, která na tom nebude dobře."
Čím to ale je, že je to často na základě etnického klíče?
"Protože Romové zde mají specifickou historii. Přišli jako jedna z nejchudších vrstev, žili tady jako nejchudší a v procesu transformace ze socialistické ekonomiky na kapitalistickou měli nejhorší pozici. To je objektivní fakt. Nemohli proto z velké části uspět. Ale byl bych opatrný v etnicizaci chudoby. Je zde část lidí, řeklo by se z majoritní společnosti, která je na tom stejně a taky s romskou komunitou prorůstá."
Petr Víšek ze Socioklubu s tím ale nesouhlasí.
"Nejsou jen Romové neplatiči, ale když se udělá azylový dům, potom je tam až 80 nebo 100 % Romů. Kam se poděli ti ostatní neplatiči? Jak se jejich problémy vyřešily? Jakto, že se sem dostali jen Romové? Zvláštnost toho, co se teď děje je: všechno je legální, neplatil nájem, soud, vystěhování....., ale výsledek je segregace podle barvy pleti. A ta je nelegální. Až bude platit u nás směrnice EU o rovném zacházení podle etnických práv, tak bude pro obec snadné prokázat, že vystěhovala někoho právem, ale neprokáže, že bylo legitimní a správné sestěhovat všechny romské neplatiče do jednoho domu."
Vznikají tak ghetta, která jsou podle odborníků to nejhorší, co se v procesu integrace společnosti může stát. Roste sociální propad, roste napětí. Zajímavý projekt, který chce tomuto trendu zabránit je vesnička soužití. Vesnice pro třicet rodin, z nichž polovinu tvoří Romové, která vyrostla nedaleko Ostravy. Smysl projektu vysvětluje Kumar Vishwanathan ze sdružení Vzájemné soužití.
"To je projekt o soužití Čechů a Romů. Chtěl zajistit bydlení lidem, kteří byli na okraji společnosti a zároveň ukázat, že Češi a Romové mohou žít dohromady a vzájemně se obohacovat. "
Samotní obyvatelé vesnice se podíleli na výstavbě, dělali zemní práce, hlídali. Dnes tvoří jakousi komunitu, která společně rozhoduje o věcech, které se jí týkají.
Tajemník Rady české vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof je však k tomuto projektu skeptický.
"To je hezký projekt, ale nemůže být standartní. Stojí totiž moc peněz. Na to vám nikdo nedá tolik peněz. Vesnička soužití byl mimořádný projekt, bylo to po povodních z roku 1997, byl zde velký lobbing. Toto ale není řešení, ti lidé se musí vtahovat do společnosti."
Faktem je, že výstavba domů stála 60 milionů korun, z nichž 40 zaplatila vláda. Města nebo obce tolik peněz zdaleka nemají. V souvislosti s bydlením Romů, či vůbec sociálně slabých lidí, vyvstane na začátku roku 2003 nová komplikace. Agenda přejde ze státu na kraje. Do celé problematiky tak bude moci stát zasahovat jen s obtížemi. Proto hodlá vládní rada pro záležitosti romské komunity zřídit zvláštní agenturu, která by usilovala o zamezení diskriminace Romů.
"Vznikne speciální pracoviště, které se bude zabývat programy sociální intervence. Hlavní důraz by byl v oblasti sociální práce. Jsou lokality, kde ti lidé vůbec ani nedokážou komunikovat s místní správou, kde je velká animozita. Agentura by zaměstnávala tyto lidi a měla by i fondy na akce, které by pomáhaly tyto situace řešit."
Všichni se totiž shodují na jednom. Problém se nevyřeší tím, že se Romové vystěhují za město.
