Do řeky Kamenice se vrátili po padesáti letech lososi

Lososi

Dnes se vypravíme na sever Čech a zůstaneme na říčce Kamenici v Hřensku, kam se po padesáti letech vrátil losos. O této senzaci se více dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Tak tuhle písničku o lososech znají už jenom pamětníci, ostatně i samotného lososa plujícího v horských bystřinách si pamatují jen staří rybáři. V českých řekách byla totiž tato ryba naposledy spatřena před padesáti lety. To se však změnilo, neboť rybáři vytáhli z říčky minulý měsíc skoro osmdesáticentimetrové lososy.

Jak potvrdil Pavel Benda ze správy Národního parku České Švýcarsko, držet v ruce tuto královskou rybu se nepovedlo už celé generaci jejich předchůdců.

"Krátce po druhé světové válce tah lososů ustal. Bylo to jednak díky vodním dílům na Labi a na přítocích, takže ryby se nedostaly dál a bylo to i znečištěním řeky Labe. To bylo hodně znečištěné a ryby měly problémy s orientací."

První losos byl do severočeských řek opět vysazen v roce 1999 a místo vyhlášeno chráněnou rybí oblastí se zákazem rybolovu. S vysazováním lososů začali už o čtyři roky dříve na německé straně národního parku, a několik let tam zpět z moře připlouvá stovka lososů. U nás se dají zatím počítat na desítky, přesto jejich návrat považuje Pavel Benda za největší senzaci 21. století. A jak říká, lososí putování není jednoduché.

"Dva roky je losos v našich tocích, pak pomalu sjíždí do Labe a dál do moře, kde je tak dva až čtyři roky. Dostanou se až k Islandu, tam se vykrmí a vrací se zpět. Tady odtud odplouvají ve velikosti deset, patnáct centimetrů a vracejí se sem, když už mají přes 70 centimetrů. Poprvé jsme se pokoušeli lososy chytat 25. října. Bohužel jsme žádného nechytili, ale viděli jsme dva, takže to už byla radostná událost, ale ještě to nebylo úplně ono. Šli jsme na lososy znovu za týden a podařilo se nám odlovit 4 kusy a to už byl nezvratný důkaz, že první čeští lososi už jsou opět u nás."

Tak takhle krásně zurčí horská bystřina, kterou by se měli za několik desítek let prodírat proti proudu lososi. Aby byl jejich návrat úspěšný, musí se vysazovat desítky tisíc kusů plůdků na jednu lokalitu. Za poslední dva roky to bylo v Česku přes 160 tisíc kusů. Podle rybářů bude tato akce probíhat minimálně 10 až 15 let, aby se podařilo vytvořit populaci, do které už nebude potřeba zasahovat. Právě v minulých dnech byli rybáři pro plůdky lososů ve Švédsku.

"Ve Švédsku se vyskytuje právě ten druh, který byl rozšířen i u nás. Ve Švédsku na řece Lagan je velmi silná tažná populace, takže tam, když se část odebere, uměle vytře a rozveze se do jiných míst Evropy, kde jsou vhodné podmínky, tak s tou populací ve Švédsku to neudělá vůbec nic."

Cílem rybářů je, aby se ryby dostaly i do dalších přítoků řeky a to pro případ havárie. Kdyby se například do vody dostal jed, ryby v jejích přítocích přežijí. Takové hojnosti lososů, jaká byla údajně za panovníka Karla IV. se však naše generace určitě nedočká.

"Velmi často se to cituje, že v dobách Karla IV. byl lososů takový nadbytek, že si služebnictvo vymiňovalo, že nechce lososí maso jíst více než dvakrát týdně. Ono se to traduje, ale samozřejmě to nebyla tak úplně pravda. V paměti lidstva se vždycky zachovávají takové zajímavosti. To znamená, že v některých letech byl opravdu byl lososí tah tak veliký, že těch ryb bylo opravdu hodně. Ale to bylo jednou za dvacet, třicet, možná padesát let. Losos byl vždycky pochoutkou velkých pánů."

Rybáři spolu se správci parku chystají na příští rok výstavbu rybích přechodů na řece Kamenici. Budou tam potřeba dva, protože na řece jsou vybudována dvě vodní díla, která mají za úkol vzdouvat vodu, kvůli provozu výletních lodiček. Bohužel tyto dvě stavby jsou pro ryby neprůchodné, takže se to řešit tzv. rybími přechody. Je to vlastně umělé koryto, které překážky obchází. Ve zdejší oblasti jsou navíc extrémní přírodní podmínky. Řeka nemá břeh a po obou stranách se tyčí skály. Například u Tiché soutěsky budou přechody zavěšeny na skály.

"Když se to povede, tak to nebude mít v Čechách rozhodně analogii, protože nikde jinde se v takto extrémních přírodních podmínkách rybí přechod nebudoval, takže to bude i svým způsobem i unikátní věc."

Jak dodal Pavel Benda, rybí přechody budou stát přes 7 miliónů korun. Aby losos neskončil na talíři, chce si správa parku spolu s rybáři ryby pořádně ohlídat. Pytláky hodlá přísně stíhat, neboť losos bude nejméně dvacet let hájenou rybou.

10
50.874049300000
14.241435700000
default
50.874049300000
14.241435700000