Otakar Motejl zvažuje účast v dalším klání o post prezidenta
Diskuse kolem příštího českého prezidenta pokračuje a situace není vůbec přehlednější než byla. Snad právě naopak. Karty poněkud zamíchala sociální demokracie, která na svém sobotním zasedání ústředního výkonného výboru nominovala do prvního kola Jaroslava Bureše. Z nominace se tak vytratil jeden z dosavadních favoritů prezidentských voleb ombudsman Otakar Motejl. Jaké jsou jeho šance na návrat do pomyslné prezidentské nominace? Jak tuto situaci hodnotí on sám? Na to se jej ptal Jaromír Marek.
"Politika má své zákonitosti a ta první zákonitost je, že v politice je možné všechno. Já jsem nežil v nějakém snovém světě, že všechno je jasné. Poslední slovo má až ten hlasovací akt. Pro mně nebylo žádným překvapením ani výsledek referenda ani rozhodnutí ČSSD. Jsem snad natolik vyrovnaný člověk, seznámený s politickými ději, abych byl tím nějak otřesen. Samozřejmě byl jsem připraven na to, že bych funkci mohl zastávat a nejsem v panice z toho, že to dopadlo jinak."
Vás nominovala ČSSD, nevyšlo to. Ale jsou jiné politické subjekty, které vám vyjadřují podporu. Ozvala se Unie svobody, nezávislí kandidáti. Je možné, že by jste kandidoval za jinou stranu či politický subjekt?
"Jsou věci, které jsou otázkou rychlého rozhodnutí, třeba nákup spotřebního zboží a věci, které mají trochu jiné dimenze. Dosavadní situace je taková, že jsem dal své jméno k dispozici o úvaze o kandidatuře na post prezidenta republiky sociální demokracii. Nikým jiným jsem zatím osloven nebyl. Tvrdím ale, že člověk má stát na svém slově. Proto by snad připadala v úvahu teoretická možnost jakéhosi koaličního kandidáta. Jinak by mi přišlo trochu nepřirozené, abych teď naráz převlékl kabát a sedl si na druhou stranu stolu jako protikandidát sociálně demokratickému kandidátovi."
"To referendum ČSSD a zájem či nezájem o něj je v přímém rozporu s voláním po přímé volbě. Ta účast, v atmosféře volání po přímé volbě, je překvapivě slabá. Ta naše společnost jak vidět, kolísá mezi citovým prožíváním politiky a jakousi politickou letargií. Po těchto zkušenostech si kladu otázku, co by se stalo, kdyby byla dnes přímá volba prezidenta? Jaká by byla účast při volbách?"
Minulý týden, tedy ještě před rozhodnutím sociální demokracie nekandidovat Motejla, vznikla na jeho podporu dokonce občanská iniciativa. Ta během pár dní sebrala několik stovek podpisů pod petici požadující Motejlovu kandidaturu. Garantem petice je Petr Uhl, Rudolf Battěk nebo Erazim Kohák. Organizátorky akce Hany Holcnerové jsem se zeptal, co ji k uspořádání petice vedlo?
"Přivedlo mě na to ono podivné referendum ČSSD, ze kterého vyšel jako kandidát člověk, který sice má podporu ústředního výkonného výboru, ale je zcela nelegitimní. K dr.Motejlovi se ČSSD zachovala hanebně protože ona to byla, která ho do té hry vytáhla. Navíc se mi zdálo, že je zapotřebí zburcovat občany, aby více spolurozhodovali o těchto věcech. Post prezidenta je přece významný."
Proč by to měl být právě Otakar Motejl?
"Myslím si, že jeho lidský profil a dosavadní život a práce jej k tomu přímo předurčují. navíc myslím si, že v tomto období by bylo dobré, kdyby prezidentem byl právník a Otakar Motejl je velmi dobrým právníkem."
A co říká na tyto aktivity sám Otakar Motejl?
"Vnímám to jako projev osobních sympatií, jsem tomu vděčen. Vnímám to jako závazek, tyto lidi nezklamat. Myslím si ale, že se to týká především osobního života. Že mě nepřestanou mít rádi a vážit si mě, pokud jejich výzvě nevyhovím."
Nestraník Otakar Motejl má sedmdesát let, po krátkém působení na Nejvyšším soudu v Praze, odkud musel v roce 1970 odejít, pracoval jako advokát, který často obhajoval disidenty, např. Vladimíra Škutinu, Jiřího Rumla nebo skupinu Plastic People of the Universe. Byl předsedou Nejvyššího soudu a nyní je prvním českým ombudsmanem.
