Pozvánka do Švandova divadla na premiéru hry "Čas katů"
V sobotu se po rozsáhlé rekonstrukci znovuotevřelo Švandovo divadlo na Smíchově, mimochodem nejstarší divadlo na levém pražském břehu Vltavy, které loni oslavilo stodvacetiletou existenci. Repertoár této nové scény vám představí Evelina Himalová.
Slavnostní akt doprovázela česká premiéra hry současného maďarského autora Kornéla Hamwaie "Čas katů", v níž režisér - umělecký šéf Švandova divadla - Michal Lang představil celý soubor. Postupně jsou v plánu Moliérova, Shakespearova, Williamsova, Lettsova a další díla, která chce toto divadlo, založené na výrazném hereckém projevu, nabízet divákům. Vůbec první premiérou nově vzniklého stálého činoherního souboru byla už v květnu hra "Clavijo" od Jaroslava Vostrého, v režii slovenského režiséra Vladimíra Strniska, která se uskutečnila v Městském divadle v Děčíně. Ta, podle slov Daniela Hrbka, ředitele Švandova divadla, bude patřit i nadále k tomu nejlepšímu, co zde diváci mohou zhlédnout; v Praze ji poprvé uvidíme 10. ledna 2003.
Skandální příběh španělského žurnalisty Clavija, který skutečně existoval, skutečně opustil svou mladou snoubenku, a z Francie za ním doopravdy přijel její bratr, aby ho přinutil k čestnému prohlášení, skrze nějž se pak nevěrníkovi pomstil - zcela zničil jeho kariéru, popsal ve svých "Pamětech", které také neprodleně vydal, jistý pařížský hodinář, dvorní učitel hudby, spekulant a tajný agent Pierre Beaumarchais, bratr zhrzené milenky. Teprve několik let poté se proslavil jako autor komedií "Lazebník sevillský" a "Figarova svatba". Clavijova, dnes bychom řekli kauza, zaujala v roce 1774 i tehdy pětadvacetiletého Johanna Wolfganga Goetha, který si však toto téma upravil po svém. V české transkripci dramaturga a dramatika Jaroslava Vostrého probleskuje pod občanskou truchlohrou s výrazně romantickou dikcí groteska a paradoxnost jednotlivých slovních projevů a myšlenkových zkratů, které vedou nenápadně až k absurdnímu divadlu...
"Ten text je starý zhruba šestadvacet let. Původně byl napsaný právě pro pana režiséra Strniska, který ho uvedl na Slovensku s herci Hubou, Kňažkem, Vašáryovou, Kukurou, a nyní tedy s nejmladší generací českých herců. Pro nás je to velká inspirace s ním pracovat, a jeho na tom zase zajímá to, jakým způsobem ho ten text aktuálně oslovil po tom více než čtvrt století, protože se v něm tehdy, když byl napsán, samozřejmě odrážela doba normalizace, a dneska je aktuální zase trochu jinak,"
říká Daniel Hrbek s tím, že je ponecháno na divákovi, aby sám po zhlédnutí poslední upravené české verze, která vznikla v roce 1994, posoudil, nakolik je tato hra o lásce zabité kariérou a pohřbené sebeláskou, aktuální i dnes. Po vynikajících zkušenostech, které Švandovo divadlo učinilo se slovenským režisérem Vladimírem Strniskem, se jeho ředitel pochlubil i výhledem další možné spolupráce se zahraničními partnery...
"Máme domluvenou spolupráci s divadlem Astorka Korzo 90, takže nás čeká pravidelné hostování v Bratislavě, a děláme všechno pro to, abychom vycestovali i do jiných částí Evropy. Jednáme s polskými divadly, sjednáváme kontakty s anglickými a francouzskými divadly, a rádi bychom se podívali i do zemí bývalé Jugoslávie. To všechno se samozřejmě odvíjí od finančních podmínek, a také od toho, že nám nejde jenom o to vycestovat, ale také nalézt partnerská divadla, která bychom zároveň chtěli zvát k nám. Takže by ta spolupráce neměla být samoúčelná v tom jenom vycestovat a někde hrát, ale měla by být kontinuální, aby pro nás byla smysluplná."
