Přehled tisku
Nenajde-li Česká republika prezidenta hned napoprvé nebo napodruhé, tak se taky nic zvláštního nestane, domnívá se komentátor Mladé fronty Dnes. Na každého z kandidátů je totiž mnoho výhrad. Nejpřijatelnějšími uchazeči o prezidentský post jsou však nakonec přece jenom Václav Klaus a Petr Pithart; ale ani oni dva nejsou přijatelní pro všechny, domnívá se komentátor.
Nenajde-li Česká republika prezidenta hned napoprvé nebo napodruhé, tak se taky nic zvláštního nestane, domnívá se komentátor Mladé fronty Dnes. Na každého z kandidátů je totiž mnoho výhrad. Nejpřijatelnějšími uchazeči o prezidentský post jsou však nakonec přece jenom Václav Klaus a Petr Pithart; ale ani oni dva nejsou přijatelní pro všechny, domnívá se komentátor. "Pithart prezidentem může být, když země nebude postavena před osudová rozhodnutí, jakým bylo kdysi třeba dělení federace. Projekt česko-slovenského dvojdomku, který kdysi vymyslel, zůstal smutným mementem." Naopak Klaus projevil podle komentátora v krizových situacích obvykle zdravější úsudek. Jeho sklon k nacionalismu však přináší i jemu problémy; dovedl by však svou rétoriku v případě nutnosti zjemnit. "Miluje totiž úspěch a praktická řešení." Funkce prezidenta však není fetiš a hlava státu není modla. Je to pouze politik, který se dostane na určitou dobu do čela státu. "Nehledáme supermana, ani proroka a už vůbec nehledáme mesiáše. Naštěstí. Hledáme 'jen' prezidenta," tvrdí komentátor, který míní, že se nic nestane ani kdybychom nenašli prezidenta napodruhé.
Volba českého prezidenta musí být pro Američany velká nuda, myslí si komentátor Hospodářských novin. Do koloritu amerických prezidentských kampaní ta česká nějak nezapadne. Bude tomu tak i v budoucnu, dokud českým občanům zůstane i nadále odepřeno právo volit hlavu státu přímo. Jakou však mají Češi jistotu, že by v nich toto právo vyvolalo pocit nadšení, že se zase trochu rozhoduje?, ptá se komentátor a hned si odpovídá, že žádnou. Přímá volba totiž nemůže zajistit, že si prezidenta budeme vybírat pouze z výjimečných a této funkce hodných osobností, ale vždy hrozí riziko, že se najdou i političtí hochštapleři, kteří vstoupí do hry. "A dokonce i riziko, že se najde a vyhraje člověk, s jehož diagnózou by ve svém výzkumu mohl pracovat nejeden psychiatr, je stejně velké jako při volbě v Parlamentu," píše se v Hospodářských novinách.
Hrozbu útoku na Českou republiky zvyšuje podle expertů armádní rozvědky plánovaný vstup Česka do války proti Iráku. Možné teroristické akce by měly působit jako odveta za současný postoj Česka. Jak píší Lidové noviny, ozbrojené síly, policie, zpravodajské a další bezpečnostní složky se proto velmi pravděpodobně vrátí na "vyšší stupeň připravenosti", který se bude zhruba podobat stavu před listopadovým summitem NATO v Praze. Experti se také obávají, že Saddám Husajn poskytne teroristům své chemické či biologické zbraně, například aflatoxin. To je rostlinný jed, který způsobuje rozsáhlé nádorové bujení jater, ale až se zpožděním několika měsíců až let. Bezpečnostní a zpravodajské služby už nyní monitorují akce radikálních opozičních hnutí a extremistických skupin, uvádějí Lidové noviny.
Demokratická unie by mohla opustit svazek s Unií svobody a opět se osamostatnit. Stalo by se tak tehdy, kdyby na víkendovém republikovém shromáždění unionisté rozhodli, že chtějí zůstat v koaliční vládě po celé funkční období. Prohlásil to bývalý předseda Demokratické unie a současný místopředseda US- DEU Ratibor Majzlík v Lidových novinách. Integrační proces obou hnutí, který měl být dokončen do 30. června, se stále neuskutečnil. Podle deníku se však Majzlík předběžně dohodl s šéfem US-DEU Ivanem Pilipem, že by měla být integrace završena na sjezdu až na konci tohoto roku. Podle Majzlíka bude rozhodující, jak na nadcházejícím sjezdu dopadne hlasování o setrvání ve vládě. Za ideální by považoval, kdyby unionisté z vlády s lidovci a sociálními demokraty odešli po oficiálním vstupu ČR do Evropské unie (EU).
Senátor Vladimír Železný zažil první významnou porážku své politické kariéry. Imunitní výbor Senátu těsnou většinou doporučil ostatním kolegům, aby ředitele televize Nova zbavili jeho imunity, a umožnili tak policii dál ho stíhat v několika trestních kauzách. Jak píše Mladá fronta Dnes, policisté podezírají Železného z poškozování věřitele a z daňových úniků. Železný byl obviněn dávno předtím, než se loni v létě rozhodl kandidovat do horní komory parlamentu. A právě to byl pro většinu členů výboru hlavní důvod, proč zvedli ruku pro Železného vydání. Výsledek však byl velmi těsný: pro hlasovalo sedm z dvanácti členů výboru. Proti vydání Vladimíra Železného hlasovali senátoři ODS, ale také komunistické strany. Podle předsedy výboru Jana Hadravy (US-DEU) se Vladimír Železný pokoušel senátory přesvědčit, že je nevinný, a že by tedy neměl být spravedlnosti vůbec vydán. "To my ale nezkoumáme, to má rozhodnout pouze soud," řekl senátor Hadrava. Vladimír Železný, který vystoupil před výbor s více než hodinovým projevem, požádal kolegy, aby mu dali ještě dalších čtrnáct dní. Po této době prý přinese důkazy, že mu vyšetřování "brání v práci pro jeho voliče". "Z výsledku jednání jsem ohromen," komentoval pak Železný výsledek jednání. "Neměl jsem dostatek času se obhájit." Konečný verdikt, zda Senát Vladimíra Železného skutečně vydá, padne na jeho plénu 23. ledna. Většina členů horní komory však již dříve naznačovala, že pro ně bude rozhodující právě stanovisko imunitního a mandátového výboru Senátu.
Vdova po Karlu Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová z Rakouska může znovu žádat české úřady o vrácení celého majetku svého manžela, který mu byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Jak píše Mladá fronta Dnes, rozhodl o tom Ústavní soud. Kromě lesů, polí a zámku Hrubý Rohozec na Jablonecku a Semilsku v hodnotě 3,5 miliardy korun může nyní vdova žádat navíc o restituci menšího lesa na Liberecku. Ústavní soud rozhodoval o kauze Walderode již potřetí. Pozemkové úřady a soudy nechtěly majetek vydat kvůli spornému Walderodeho občanství. Státní příslušnost šlechtice však podle Ústavního soudu nepřekáží tomu, aby jeho dědicové dostali majetek zpět.
České dráhy vyhlásí v nejbližších dnech nový tendr na pilotní projekt vybudování mobilní železniční sítě za čtvrt miliardy korun. Zařízení umožňuje například komunikaci dispečerů s vlakovými soupravami v celoevropském měřítku. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s připomenutím, že jde již o druhý pokus, protože předchozí soutěž byla pro hrubé nesrovnalosti a závažná podezření při výběru vítěze zrušena. Železnice přitom již loni na tento pilotní projekt získala zhruba čtvrtmiliardový úvěr a v současnosti ho musí splácet. Bezdrátovým digitálním komunikačním systémem by měly být vybaveny i rychlovlaky ČD Pendolino, které mají začít jezdit mezi Vídní a Berlínem zhruba koncem letošního roku, systém se dá využít i pro informování a zábavu cestujících. Dráhy ho mohou později nabídnout k pronájmu i mobilním operátorům, kteří v současné době nedokáží ve vlacích zajistit dostatečně kvalitní pokrytí, píše Mladá fronta Dnes.
Pražské mezinárodní letiště, které se svým zázemím vyrovná západoevropským terminálům, se do dvou let stane ještě komfortnějším a především větším. Na Ruzyni se již rozběhly přípravné práce, které předcházejí výstavbě nového terminálu Sever 2. Jak informují Hospodářské noviny, samotná stavba terminálu odstartuje v nejbližších týdnech a končit má v roce 2005. Kapacita letiště poté vzroste na více než deset milionů cestujících ročně. Celý projekt má stát deset milionů korun, které si Česká správa letišť hodlá vypůjčit u bank. Jak list připomíná, ruzyňské letiště prochází výraznou proměnou od začátku 90. let minulého století. V roce 1997 byl uveden do provozu nový letištní terminál, který přišel na více než čtyři miliardy korun, v následujících letech na letišti vyrostly například nové parkovací plochy, administrativní budova či nové sídlo ČSA. Pro výstavbu nového terminálu podle Hospodářských novin hovoří nejen rostoucí zájem cestujících a leteckých společností o Česko, ale vstup republiky do Evropské unie. Na nový terminál totiž budou mířit výhradně letouny dopravců právě z členských zemí unie. Tím republika splní podmínky schengenské dohody, která upravuje pohyb osob uvnitř Evropské unie.
Skvěle kreslil, psal básně, články, rozepsal román, redigoval časopis. Bylo mu čtrnáct, když ho z rodné Prahy odvezl transport do terezínského ghetta. Jak píše Mladá fronta Dnes, dne 28. září 1944 odjel v dobytčím vagonu z Terezína do Osvětimi. V Osvětimi stopy po Petru Ginzovi končí... Nyní se však jedna kresbička Petra Ginze z terezínského ghetta má dokonce ocitnout ve vesmíru. Kresba má příznačný název - Měsíční krajina. Ukazuje Zemi, jak si ji čtrnáctiletý Petr v beznaději ghetta představoval z povrchu Měsíce. Na palubě amerického raketoplánu Columbia Petrovu Měsíční krajinu poveze do kosmu první izraelský astronaut Ilan Ramon. Je to velmi symbolický příběh. Osmačtyřicetiletý plukovník izraelského vojenského letectva Ilan Ramon požádal jeruzalémský památník obětí holocaustu Jad Vašem, aby mu zde pomohli vybrat nějaký předmět spjatý s "konečným řešením židovské otázky". Jad Vašem vybral právě kresbu Petra Ginze z Prahy, který zahynul v Osvětimi.
Rudé srdce, které od listopadu září nad Pražským hradem, v úterý po páté hodině odpoledne z poloviny zhaslo. Na chvíli se z něj stal otazník. Podle Mladé fronty Dnes asi dvacet mladých výtvarníků ze sdružení "Z toho ven" se vyšplhalo po lešení a polovinu neonového srdce zakryli. Krátce poté Správa Pražského hradu vypnula srdce úplně. "Otazník nad Hradem by byl obzvlášť symbolický v den, kdy se volí prezident," řekl jeden z přátel skupiny Z toho ven, který se představil jako Honza. K neonovému srdci krátce po začátku akce dorazili policisté. "Jménem zákona, slezte z lešení," vyzvali výtvarníky. Přestože je mladíci neposlechli, nikoho z nich nezatkli. Výtvarníka Jiřího Davida, který srdce na Hradě vytvořil, akce mladých umělců nijak nepobouřila. "Nevědomky dokonce naplnili jeden z mých původních záměrů. Sám jsem zvažoval, zda má nad Hradem být srdce, nebo otazník," řekl David.
