Pochod studentů na Hrad z r. 1948 připomíná pamětní deska

Právě před 55 lety, 25. února 1948, rozehnala komunistická policie v pražské Nerudově ulici demonstraci studentů, kteří protestovali proti komunistickému puči. Jeden ze studentů byl při zásahu postřelen. Místo, kde se studenti střetli s ozbrojenou mocí, od nynějška připomíná pamětní deska. U jejího odhalení byla i Milena Štráfeldová:

Pochod studentů na Hrad z r. 1948 připomíná pamětní deska

foto: ČTK

25. února 1948 vyvrcholila v Československu vládní krize a ozbrojeným pučem se k moci dostali komunisté. Masové demonstrace na Václavském a Staroměstkém náměstí se dožadovaly odchodu nekomunistických ministrů z vlády a vyzývaly prezidenta Edvarda Beneše, aby jejich demisi přijal. Ve stejné době mířila k Pražskému hradu jiná demonstrace. Tisíce studentů pražských vysokých škol chtěly vyjádřit podporu Benešovi a dalšímu demokratickému vývoji v poválečném Československu. V Nerudově ulici jim cestu zastoupily policejní oddíly s ostře nabitými zbraněmi. Přímý účastník tehdejšího pochodu pan Václavík šel v první řadě studentů a události z roku 1948 má dosud v živé paměti:

"Byli jsme zastaveni na Jánském vršku, naproti nám stály dvě řady esenbáků, mladí kluci v uniformách. Měli samopaly, a když se dali do pochodu, tak jsme zazpívali poprvé hymnu. To se zastavili. Pak, když skončila hymna, tak se dali do pochodu znova a při druhé hymně už stáli naproti nám. To už cvakali samopalama a pak se do nás pustili."

Náčelník generálnígho štábu Pavel Štefka při pietní vzpomínce na oběti 'Vítězného února', foto: ČTK

Třiadvacetiletý student ČVUT Josef Řehounek byl na místě postřelen a během příštích týdnů byla pozatýkána a perzekvována většina účastníků této pokojné studentské demonstrace. Do roku 1949 muselo vysoké školy opustit deset tisíc studentů a akademiků, které odtud jako politicky nespolehlivé při prověrkách vyloučili sami jejich kolegové. Protikomunistickou demonstraci studentů z února roku 1948 nyní připomíná pamětní deska v horní části Nerudovy ulice. V den 55. výročí únorových událostí ji zde odhalil předseda Senátu ČR Petr Pithart. Protest, k němuž došlo před víc než půl stoletím, má podle něj svůj smysl i dnes:

"Za ta léta jsme pochopili to, co většina lidí tehdy snad opravdu nechápala. Nejde o to, jaké kdo má názory na ty či ony sociální a politické otázky, jde o to, abychom každému zaručili právo veřejně vyslovit svůj souhlas a svůj nesouhlas. Když toto je zaručeno, věci už nemůžou dopadnou úplně špatně."

O instalaci desky na památku studentského pochodu se vedle horní komory parlamentu zasloužil především Pražský akademický klub 48. Jeho předseda Zdeněk Boháč při jejím odhalení uvedl, že nyní se konečně mohli vysokoškoláci z roku 1948 zařadit důstojně po bok studentů, kteří kladli odpor totalitním režimům v letech 1939, 1968 a 1989.