Přehled tisku
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda může nový prezident Václav Klaus, který je v zahraničí vnímán jako euroskeptik a nacionalista, poškodit jméno České republiky. "Odpověď je jednoduchá a zní: Podtržené NE," domnívá se komentátor listu. Nálepky euroskeptik a nacionalista jsou podle něj možná zjednodušené, Klaus si je ovšem vysloužil sám.
Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad tím, zda může nový prezident Václav Klaus, který je v zahraničí vnímán jako euroskeptik a nacionalista, poškodit jméno České republiky. "Odpověď je jednoduchá a zní: Podtržené NE," domnívá se komentátor listu. Nálepky euroskeptik a nacionalista jsou podle něj možná zjednodušené, Klaus si je ovšem vysloužil sám. Zatímco za tu první se stydět nemusí, druhá je na pováženou. Pokud podle něj Klaus vnese do české politiky vůči západním spojencům racionální skepsi a národní zájmy, je to v pořádku. "Pokud nepochopí, že v současném světě nemůže pro úspěch na domácím poli zahodit principy zahraniční politiky, může se stát přítěží. Vzhledem k omezené roli prezidenta však ne katastrofou," dodává Mladá fronta Dnes.
Deník Právo soudí, že Václav Klaus má už možná dobojováno: vystoupil totiž na nejvyšší možný vrchol - výš už u nás v politice ani ve společnosti nelze. Už nemá proč mobilizovat, tu se vzpamatovávat z prohry, tu slavit vítězství. List předvídá, že jeho primární ctižádostí bude přesvědčit veřejné mínění, že je lepším prezidentem, než objekt jeho tajné žárlivosti, Václav Havel. Je proto možné, konstatuje Právo, že Klause v příštích dnech možná ani nebudeme poznávat.
Prezident Václav Klaus bude na Pražském hradě obývat stejnou kancelář jako kdysi Tomáš Garrigue Masaryk či Gustáv Husák. Klausovo budoucí sídlo je ve druhém patře Nového paláce. Jedno okno směřuje na Petřín a druhé na Staré Město. Prostory byly součástí Masarykova bytu. Husák je používal jako denní apartmá. Inauguraci prezidenta nebude na Pražském hradě provázet církevní obřad te Deum. Klaus, který se ujme úřadu v pátek, podle kardinála Miloslava Vlka o bohoslužbu nepožádal. Spíše než ke katolíkům má blíže k Církvi československé husitské. Ve všech sborech husitské církve v celé republice mají být při nedělních bohoslužbách do liturgie zařazeny modlitby díkuvzdání a prosby o požehnání pro nově zvoleného prezidenta.
Rezignaci šéfa poslaneckého klubu ČSSD Milana Urbana komentují Hospodářské noviny. Jeho odstoupení znamená podle listu velmi málo. "Milan Urban je navzdory klíčové funkci, kterou zastává lehká váha," konstatuje. V tomto faktu se podle deníku zřejmě skrývá možná jedna z příčin současných problémů sociální demokracie, potažmo celé vlády. Podle listu Urban jako předseda poslanecké frakce ČSSD selhává. Není totiž politikem s "dlouhými prsty" dovnitř strany. "Právě proto by nebylo dobré, aby se do předsednické funkce znovu vracel. A to ani v případě, že licoměrnosti v klubu po hlasování o důvěře vládě ubude a on znovu získá důvěru svých kolegů," míní Hospodářské noviny.
Bývalý premiér a někdejší předseda ČSSD Miloš Zeman se domnívá, že by z vedení strany měli odejít lidé, kteří jsou podle něj zodpovědní za její současnou krizi. V rozhovoru pro Lidové noviny jmenoval svého nástupce v čele ČSSD Vladimíra Špidlu, jejího místopředsedu Stanislava Grosse a předsedu Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Špidlova pozice ve straně je výrazně oslabená poté, co v pátek zákonodárci zvolili na třetí pokus prezidentem kandidáta opoziční ODS Václava Klause, který kandidoval ve všech třech volbách. Pro Špidlovu budoucnost bude také důležitý výsledek hlasování poslanců o důvěře koaliční vládě, jejímž je premiérem. ČSSD bude totiž na konci března vybírat na sjezdu nového předsedu. Funkci bude Špidla obhajovat, oficiálního protikandidáta zatím nemá. Zeman ale o víkendu vzkázal, že kdyby byl delegátem sjezdu, hlasoval by pro místopředsedu ČSSD Zdeňka Škromacha, pokud by ten kandidoval. Škromach je hlavním oponentem Špidly, dodávají Lidové noviny.
Další vývoj krachující Union banky plní ekonomické stránky i komentáře tisku. Komentátoři se shodují, že centrální banka je vystavena silnému politickému tlaku. Politici tak chtějí dát voličům najevo, že jim osud postižených střadatelů není lhostejný. Deníky však upozorňují, že ve hře je zejména nezávislost centrální banky. Ta se podle komentátora Mladé fronty Dnes dostává pod silný politický tlak, a to není dobré především kvůli měnové politice. Komentátor tak reaguje na návštěvu guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy v Poslanecké sněmovně, kde odpovídal na otázky poslanců ohledně Union banky. ČNB však o detailech správního řízení nemusí ani před poslanci nic říkat. "Musí však bránit svoji nezávislost," dodává komentátor Mladé fronty Dnes.
Plán na záchranu Union banky podle bývalého generálního ředitele Radovana Vávry nemá šanci. V bance totiž podle něj chybí 4,5 miliardy korun a pokud se nenajde investor s touto sumou, je vše kolem zbytečné. "Union bance bude odebrána licence, bude do ní instalován konkurzní správce a proběhne konkurz," odhadl Vávra v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Připustil, že při nástupu do vedení banky věřil číslům, která pro Invesmart připravovaly renomované firmy, že rozsah problémů Union banky je 2,6 miliardy korun. Problém byl podle něj v tom, že to nebylo 2,6 miliardy korun, ale 4,5 miliardy. "To jsem zjistil během měsíce od nástupu do banky," dodal Vávra. Potíže Union banky souvisejí podle Vávry s obrovským množstvím úvěrů stranám se zvláštním vztahem k bance nebo stranám, které měly nadstandardní vliv na ovlivňování jejího chodu. Banka podle něj nikdy nepřiznávala, že nemá žádný kapitál a je vlastněna prostřednictvím úvěrů, které sama poskytla. Bývalý šéf Union banky trvá na tom, že jeho působení v bance pro ni bylo jednoznačně přínosem a sám sebe označil za odpovědného bankéře.
Pražský vrchní soud zvýšil v odvolacím řízení trest pro třiadvacetiletého příznivce hnutí skinheads Vlastimila Pechance ze 13 na 17 let za rasově motivovanou vraždu. Jak píší Lidové noviny, Pechanec podle rozsudku předloni v červnu na diskotéce ve Svitavách dvakrát bodl nožem do břicha místního Roma Otu Absolona. Ten krátce poté zemřel na následky zranění v nemocnici. Zvýšení trestu odvolací soud odůvodnil rasovým motivem vraždy a také psychologickými znaleckými posudky. Pechanec na novináře několikrát zavolal, že proces považuje za vykonstruovaný. S rozsudkem ale není spokojen ani anarchista a občanský aktivista Jakub Polák, který byl zmocněncem Absolonovy nyní již zemřelé družky. Polák po jednání novináře přesvědčoval o tom, že místo Pechance vraždil jiný skinhead. Proti rozsudku odvolacího soudu se opakovaně již odvolat nelze. Je proti němu však možné podat takzvané dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Pechancův obhájce Stanislav Fišer novinářům řekl, že dovolání určitě podá.
Hrozba teroristických útoků se od září odrazí i v obsahu vyučování v českých školách. Ministerstvo školství totiž schválilo pokyn, podle kterého musí ředitelé základních, středních, speciálních a vyšších odborných škol zařadit do výuky speciální šestihodinový kurs prvků branné výchovy v každém roce. Ministerstvo však pro tento účel nevytváří samostatný předmět, píše deník Právo. Žáci se podle listu mají dozvědět, jak se zachovat v mimořádných situacích jako je živelní pohroma, únik nebezpečných látek nebo útok výbušninou. Tradiční branná výchova byla po roce 1989 jako předmět zrušena. Postupně učitelé usoudili, že se děti bez některých dovedností neobejdou, a tak sami začali v tělesné výchově či v biologii s dětmi probírat, jak předcházet úrazům či jak poskytovat umělé dýchání.
Návštěvníci kin budou možná zakrátko lapat po dechu, uvádí Mladá fronta Dnes. Vyjdou si na premiéru hollywoodského akčního filmu a ještě před ním na ně "vybafne" krátký snímek o českých speciálních jednotkách. S připomenutím, že i my máme jednotky, které se vyrovnají britským Special Air Service (SAS) či americké Delta Force. Smysl podobných překvapení je jediný: přesvědčit mladé lidi o tom, že armáda se mění v moderní sbor, který nabízí zajímavou a dobře placenou práci. Reklamní tažení armády se neomezí jen na kina, dodává list. Vyražený dech budou možná zakrátko mít i televizní diváci. Po spotu na prací prášek může následovat propagace českého letectva či protichemické jednotky v Kuvajtu. Za reklamní show, která by měla v příštích pěti letech každoročně přilákat kolem pěti tisíc zájemců, armáda zaplatí několik desítek milionů korun.
Gymnáziu v saském Seifhennersdorfu ubývají žáci, a tak starostka Karin Brendtová navrhla svým českým kolegům z Varnsdorfu a Rumburku, aby tam studovali jejich žáci. Děčínské vydání Deníků Bohemia napsalo, že úbytek žáků na německém gymnáziu způsobuje migrace místních obyvatel směrem na západ kvůli vysoké nezaměstnanosti. Na úbytek obyvatel a hlavně dětí reagovala zemská vláda tím, že navrhuje uzavřít školu. Ta však má dlouholetou tradici a velmi dobré zázemí. Jednou z možností, jak ji zachránit, je doplnění stavu žáků o české děti. "Byli jsme jednoznačně pro," řekl listu varnsdorfský místostarosta Jiří Sucharda. Škola je tak blízko hranice, že denní dojíždění, třeba i na kole, by nedělalo žádný problém a nemuselo by se hledat ubytování. Ani výuka by nemusela dělat problémy, protože již dnes v Seifhennersdorfu učí několik českých učitelů. I když Němci mají již program společného vzdělávaní německých a českých dětí zpracován, bude záležet na tom, jak se k němu postaví příslušná ministerstva obou zemí, uvedl deník.
Nábytek z prezidentské kanceláře Václava Havla má nového majitele. Psací stůl, sekretář a mohutnou knihovnu koupil kontroverzní opavský podnikatel Kamil Kolek. Nábytek mu prodal architekt Bořek Šípek, který pracovnu pro Havla navrhl, informují deníky Mladá fronta Dnes a Blesk. Havel podle Kolka marně přemýšlel, kam by pracovnu odstěhoval. Nakonec ji daroval zpět Šípkovi. Cenu, kterou architektovi zaplatil, nechtěl Kolek prozradit. Prozatím ho složil na půdě, ale chce ho instalovat na svém zámečku ve Štáblovicích u Opavy, který plánuje po rekonstrukci zpřístupnit veřejnosti. Kolek je znám především jako údajný sponzor ODA a majitel opavského obchodního domu Breda, jehož privatizace vyvolala pochybnosti.
Česko je ve světě známé nejen jako země dobrého piva, ale také jako ráj lovců zvěře. Zastřílet si do zdejších lesů přijížděli lovci už v dobách komunismu. Jak píší Lidové noviny, v posledních letech je zájem o placené lovy tak velký, že poptávka převyšuje nabídku. Zatímco před deseti lety do Česka mířili lovci z Německa a Rakouska, Francie a Itálie, dnes si přijíždějí zastřílet návštěvníci až z Kanady, USA či Saudské Arábie. Lovcům se cesta do Česka vyplatí i proto, že ceny za ulovenou zvěř jsou u nás poměrně nízké a v řadě států tuto možnost ani nemají. Zahraniční lovci si mohou odvézt i trofeje. Ty si ale musejí zaplatit. Cena se obvykle počítá podle velikosti paroží. Za jelena lovec průměrně zaplatí od tří do 150 tisíc korun. Částka se však může vyšplhat až k jednomu milionu. V oblasti Konopiště, která je proslavená mezi střelci z celého světa, si byla zastřílet i monacká princezna Caroline. Záliba ve střílení zvěře ale roste i mezi Čechy, dodávají Lidové noviny.
