Týden v ČR
Česká republika má nového prezidenta. Václav Klaus složil v pátek odpoledne prezidentský slib a stal se tak v pořadí už desátým českým prezidentem. Do této funkce byl zvolen zákonodárci 28. února. V pátek přesně ve dvě hodiny odpoledne předstoupil Václav Klaus ve Vladislavském sále Pražského hradu před poslance a senátory, aby přednesl svůj prezidenstký slib a oficiálně se tak ujal funkce hlavy státu.
"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu našeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."
Mezi čestnými hosty byl i bývalý český prezident Václav Havel, který přišel svému nástupci ve funkci poblahopřát. Ceremoniálu se účastnili i diplomaté, rektoři vysokých škol a další hosté. Václav Klaus předstoupil před shromáždění se svým prvním prezidentským projevem, ve kterém uvedl.
"Chci být prezidentem aktivním, ale nebudu prezidentem aktivistickým. Chci přispět k větší důvěře občanů v naši politickou scénu, v naše demokratické instituce naší země a v naše politické strany. Občané musí mít jistotu, že jejich zájmy reprezentují pro ně viditelní, jimi zvolení politikové a že se nerozhoduje v žádných tajemných uskupeních, která neprošla volebním ohněm. Z mé strany je to výraz mé hluboké důvěry v parlamentní systém."
Svůj oficiální program prvního dne ve funkci, ještě před složením prezidentského slibu zahájil Václav Klaus u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil položením věnce. Klausova inaugurace se totiž konala v den 153. výročí Masarykova narození.
"Těžko je možné řídit klub a řídit ho dobře za předpokladu, že v něm existují jednotlivci, kteří dělají něco jiného, než říkají."
Milan Urban povede poslanecký klub do 11. března, kdy má sněmovna hlasovat o důvěře vládě. Hlasování má potvrdit, zda současný koaliční kabinet má i po prezidentské volbě dostatečný mandát. Premiér Vladimír Špidla zdůraznil, že nejde o to, že byl prezidentem zvolen Václav Klaus, vadí mu ale, že někteří koaliční poslanci při volbě prezidenta pro svého kandidáta Jana Sokola nehlasovali.
"Pokud si představíte, že by trvala tato neurčitá situace den za dnem, týden za týdnem, tak si myslím, že bez jakékoliv naděje do budoucna by pozice vlády erodovala a narůstala by pozice neveřejných koalicí. Protože to, co se stalo při volbě prezidenta, byla neveřejná koalice, účelová, která měla jiný politický cíl, než oficiální reprezentace. To je situace, která je nepřijatelná a je třeba ji vyjasnit."
Zatím vše nasvědčuje tomu, že sněmovna vládu podrží. Občanští demokraté i komunisté budou hlasovat proti, strany vládní koalice však mají v dolní komoře parlamentu těsnou většinu 101 hlasu.
"Zapálil se, skočil z toho balkonu od muzea, spadl na schody a ještě stačil popojít pár kroků. Nějaký pán na něj hodil deku nebo kabát. Potom přijeli hasiči. Mohl hořet tak dvě tři minuty. Já jsem vyšel z metra a ležel tam člověk, ležel na zemi, byl ohořelej a ještě se hýbal. Působilo to na mně otřesně, bylo to hrozný. Udělalo se mně špatně."
Snaha lékařů už byla marná. Mladík za čtyřicet minut zemřel. V dopise, ve kterém svůj čin vysvětluje, zmiňuje ekologické nebezpečí, hrozbu války na Blízkém východě, špatné mezilidské vztahy a podobně. V dopise volá po zavedení totální demokracie, která by minimalizovala moc centrální vlády. Čin mladíka považují politici za lidskou tragédii. Upřímnou soustrast vyjádřil prezident Václav Klaus.
Zneužívat sociální dávky už nepůjde tak snadno. S výjimkou porodného a pohřebného už nebude možné vybírat je zpětně až za dobu jednoho roku, ale nejvýše s odstupem tří měsíců. Zavádí to vládní předloha novely zákona, kterou přijali poslanci. Změna má také zabránit zpětnému vyplácení dávek například Romům, kteří žádají podporu po neúspěšných pokusech o emigraci. Místopředseda Rady vlády pro záležitosti romské komunity Matěj Šarkézi si ale nemyslí, že se tím romská emigrace výrazně sníží.
"Nesnaží se emigrovat jenom proto, aby získali výhody vyplácení zpětných sociálních dávek. Člověk, který se rozhodne emigrovat, nepočítá s tím, že se během půl roku vrátí a zpětně mu budou vyplaceny sociální dávky. On tu prodá svůj majetek, všechno co má a chce odejít."
Počet žádostí českých občanů o azyl ve Velké Británii se v posledním čtvrtletí minulého roku snížil.
