Přehled tisku
Neznámý pachatel, který hrozí výbuchy, pokud mu nebudou vyplaceny miliony korun, dal státu čtrnáctidenní lhůtu. S odvoláním na dobře informovaný zdroj to píše Mladá fronta Dnes. Vyděrač po státu požaduje částku deseti milionů korun. Deníky rovněž informují o tom, že bezpečnostní složky mají zřejmě co dělat se zkušeným profesionálem.
Neznámý pachatel, který hrozí výbuchy, pokud mu nebudou vyplaceny miliony korun, dal státu čtrnáctidenní lhůtu. S odvoláním na dobře informovaný zdroj to píše Mladá fronta Dnes. Vyděrač po státu požaduje částku deseti milionů korun. Deníky rovněž informují o tom, že bezpečnostní složky mají zřejmě co dělat se zkušeným profesionálem. Zdroj listu dodal, že pokud policisté nevyhoví, chce anonym uložit nálože a nechat je i explodovat. Policie již našla funkční, velmi nebezpečnou výbušninu na železničním mostě v Olomouci. "Bomba byla sice sestrojena z běžně dostupných součástek, vše ale nasvědčuje tomu, že ten, kdo ji vyrobil, nebyl žádný začátečník," uvádí Mladá fronta Dnes.
V centru pozornosti českých deníků je odvolání Jiřího Rusnoka (ČSSD) z funkce ministra průmyslu a obchodu. Hospodářské noviny upozorňují, že Rusnok zbavený loajality vůči vládě a premiérovi může na sjezdu ČSSD, který se uskuteční koncem měsíce, kandidovat proti Vladimíru Špidlovi. "Strana působí dojmem značného rozkladu, proto by jí ostrý souboj o post předsedy a tím i o její další směřování prospěl. Ať už by vyhrál Rusnok nebo Špidla," konstatují Hospodářské noviny.
Podle Lidových novinŠpidla angažoval Rusnoka kvůli odbornosti, přecenil však jeho politickou oddanost. Deník soudí, že čtvrteční oznámení o Rusnokovu odchodu z kabinetu muselo být pro Špidlu mimořádně bolestivé, neboť odvolaný ministr byl původně jeho koněm. "Byl to Špidla, kdo Rusnoka přetáhl z odborářské centrály na ministerstvo práce a sociálních věcí, a byl to znovu on, kdo ho doporučil na křeslo ministra financí, uvolněné odchodem Pavla Mertlíka," připomíná autor sloupku. Dodává, že Rusnok se ve funkci ministra průmyslu a obchodu změnil v samostatně myslícího politika a po vzoru expremiéra Miloše Zemana prosazoval pokračování opoziční smlouvy s ODS.
Lidové noviny míní, že se vláda vyhýbá přímému postoji k aktuálnímu vývoji krize kolem Iráku, který již řadu týdnů rozděluje mezinárodní společenství na stoupence a odpůrce případného válečného konfliktu. Právo pak ve svém komentáři přirovnává chování kabinetu k návykům ženy, která drží úzkostně dietu a současně se nechá pozvat na zabíjačku. Poukazuje přitom na předčasný návrat ministra zahraničí Cyrila Svobody ze zahraniční cesty po Asii a Oceánii. Plánované cesty na Filipíny, Nový Zéland a do Austrálie odkládá kvůli mezinárodní situaci a kvůli tomu, že v Praze v pondělí zasedne Bezpečnostní rada státu. "Snad i noční vrátný v Černínském paláci už delší dobu před Svobodovým odletem věděl z českých médií, že datum 17. března figuruje jako pravděpodobná krajní časová mez předtím, než začnou padat na Bagdád bomby," podotýká Právo.
Bývalý vyšetřovatel Státní bezpečnosti Alois Grebeníček, který čelí obvinění z mučení vězňů v 50. letech, se obrátil na Ústavní soud. Požaduje, aby bylo vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu ukončeno trestní řízení, jež proti němu vede uherskohradišťský okresní soud. Podání stížnosti potvrdila místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, píše Mladá fronta Dnes. Jedenaosmdesátiletý otec současného šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka se přitom ke svému soudnímu procesu, který už trvá pět let, ze stejných důvodů ještě ani jednou nedostavil. Bývalý vyšetřovatel Grebeníček tvrdí, že ho soud ohrožuje na životě a porušuje jeho Ústavou zaručené právo nebýt mučen. Podle zákona by však stížnost u Ústavního soudu neměla ohrozit termín dalšího líčení, který je stanoven na konec března.
Tématem ekonomických komentářů tisku je loňský růst mezd. Zaměstnanci si v průměru polepšili o tisíc korun na 15.707 korun měsíčně. Růst reálných mezd v ČR trhá rekordy a je nejvyšší od roku 1999. Vždy, když se zveřejní informace o platech, propuknou vášně. Ekonomové si rvou vlasy, jak že vysoké platy deptají ekonomiku, snižují konkurenceschopnost firem a posilují nezaměstnanost. Občané si zase rvou vlasy, proč musejí pracovat ve firmě, kde jsou platy nižší než je průměrná mzda, uvádí Právo.
Pokud se přes vášně dodrží několik pravidel, je všechno v pořádku. Platy srovnatelné se mzdami v Evropské unii může požadovat jen šílenec, nebo ten, kdo chce svrhnout vládu. "Pokud se příliš vydává na mzdách, a to i pod tlakem například různých stávek nebo politických či lobbistických zájmů, země se dopracuje k problémům, jako jsou růst inflace nebo potíže v hospodářství. Ty zase neopodstatněný růst mezd srovnají," dodává Právo.
Také Lidové noviny poukazují na to, že s růstem mezd roste i počet nezaměstnaných. "Zvyšovat tržby pomocí vyšších cen si totiž právě kvůli veliké konkurenci nikdo nemůže dovolit. Růst mezd navíc pokulhává za růstem produktivity práce. Ten podle některých ekonomů zůstal dokonce jen na jednom procentu," píšou Lidové noviny. Připomínají i tlak odborů na růst mezd. Jde však o výrazně kontraproduktivní snahu. Zatímco jedni dostanou přidáno, druzí dostanou padáka. "To ovšem odbory, které se bez nadsázky dají označit za zájmový kroužek zaměstnanců, vůbec netrápí. Jejich posláním je jen hájení zájmů těch šťastných zaměstnaných," tvrdí komentář Lidových novin.
Podnikatelé, které loni poškodily srpnové povodně, budou při podávání daňového přiznání nemile překvapeni. Pokud se jejich majetek stal obětí záplav a oni dostali od pojišťovny náhradu za ušlý příjem, budou muset toto odškodnění zdanit. Píšou to Lidové noviny. Podle mluvčí Allianz pojišťovny Kateřiny Piro se úhrada škod z majetkového pojištění počítá jako zdanitelný příjem. A to v případě, že pojištěný majetek podnikatel využívá jako předmět podnikání. Podle listu je zákon nemilosrdný i k lidem, kteří pronajímají prostory a ty byly vyplaveny. Pokud peníze od pojišťovny neutratili již loni, podléhá tento příjem zdanění. U fyzických osob jsou náhrady škod od pojišťovny od daně osvobozeny. Pojišťovny vyplatily do konce února svým klientům postiženým srpnovými ničivými povodněmi téměř 22 miliard korun. To bylo téměř 60 procent nahlášených škod.
V loňském roce přibylo v ČR víc než 600 tisíc platebních karet. V oběhu tak je celkem 5 miliónu 300 tisíc platebních, kreditních a čipových karet. Bankovních platebních karet vydaných v tuzemsku je tolik, že by spojily Prahu s Budapeští, píše Mladá fronta Dnes. Počet bankomatů pro výběry z hotovosti loni vzrostl na 2350. Jejich prostřednictvím si klienti banky vybrali 229 miliard korun. To odpovídá přibližně třetině státního rozpočtu. Platit kartami mohli klienti v síti 40 tisíc obchodních míst. Většina bank se však nehodlá řídit doporučením České národní banky, která navrhuje, aby klient v době, než nahlásí odcizení karty, nesl odpovědnost za ztrátu jen do 4500 korun. Větší část škody ze ztráty nebo zneužití platební karty nadále ponese její majitel. Podle Sdružení pro bankovní karty mají banky obavu, že pokud by převzaly vysokou zodpovědnost za ztrátu karty, stávalo by se velké množství podvodů.
Vláda se rozhodla, že zlepší pomoc Romům. Většina Čechů je však přesvědčena, že nejvíce si Romové pomohou sami, když změní své chování. Jak píše Mladá fronta Dnes, ve školách přibudou romští asistenti a otevřou se nové přípravné ročníky pro romské děti. Romští asistenti budou běžně i na policejních služebnách. Pro sociálně slabší vrstvy budou obce stavět levné byty. Navíc by měla přibýt pracovní místa v oblastech, kde Romové žijí. K tomu všemu se vláda zavázala ve své nové koncepci integrace Romů, kterou předložil vicepremiér Petr Mareš. Odborníci na romskou problematiku tento přístup vítají. Lidé však mají úplně jiný názor než vláda. Tři čtvrtiny Čechů podle šetření agentury CVVM tvrdí, že se jim s Romy žije v Česku špatně. Téměř polovina lidí se domnívá, že Romové se musí především přizpůsobit většinové společnosti. Tyto postoje zkoumalo několik výzkumů. Zjišťováním romských názorů se však žádná obdobná studie nezabývala.
Stokiloví rodiče přivádějí k lékaři svého stokilového syna. S takovým obrázkem se pediatři setkávají stále častěji. Jak píše Mladá fronta Dnes, dětí s nadváhou a těch obézních přibývá. Trpí jí zhruba 13 procent dětí. Nejvíce přitom stoupá počet těch, které trpí skutečně silnou obezitou. Příčiny? Stále méně pohybu, stále kaloričtější jídla. Úplnou pohromou jsou podniky rychlého občerstvení, kam rodiče berou dítě za odměnu. Jen zlomek obézních dětí váží hodně kvůli nemoci. Václava Kunová z Fóra zdravé výživy zažila, že obézní dítě se snažilo jíst méně, rodiče jej v tom podporovali, a pak mu k večeři za odměnu naservírovali navíc ještě kopec zmrzliny. Děti přitom hubnou jen obtížně, protože i v redukčním jídelníčku musí mít dostatek živin. Shodit přebytečná kila se podaří tak jednomu dvěma z deseti.
Produkční společnost Stillking Films v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně, kde se nedávno točil upíří snímek Van Helsing, pohrozila, že lze snadno najít jiné interiéry i exteriéry, než českou metropoli. S natáčením v barokním skvostu z díly rodiny Dienzenhoferů nesouhlasí památkáři. Mathew Stillman prohlásil, že produkce podléhá přísné kontrole ze strany města a filmové štáby jsou velmi opatrné. Jak uvádí Právo, filmaři i zástupci arcibiskupství vytáhli i další trumf: kontrola památkové inspekce ministerstva kultury neshledala na sporném natáčení vadu. Památkáři, kteří jsou proti natáčení, bojkotovali i tiskovou konferenci, kterou pořádali filmaři a arcibiskupství, jako vlastník památky. Památkářům vadily zejména dočasné úpravy podlahy pro umístění kamerového jeřábu, přemístění lavic či použití umělého kouře. Arcibiskupství ale mělo posudek statika, který umístění těžkých strojů do kostela povolil a stanovisko památkářů ingorovalo.
