Politici jednají o rozšíření mandátu pro české chemiky v Kuvajtu
Pražské telefonní číslo 221552989 nebo mailová adresa [email protected] - na tato spojení nám už téměř tři týdny z celé České republiky přicházejí vzkazy pro naše chemiky v Kuvajtu. Z domova se jim sem ozývají blízcí i neznámí lidé a my jejich pozdravy rádi vyřizujeme.
O misi českých a slovenských chemiků v Kuvajtu se v Česku mluví vlastně pořád. Není dne, aby se o nich neobjevily zprávy v médiích, zajímá se o ně veřejnost a samozřejmě především jejich blízcí. Znovu se začíná hovořit o rozšíření mandátu protichemického praporu tak, aby v rámci své humanitární mise mohl operovat i na území Iráku. Občanští demokraté ve středu navrhli, aby čeští chemici mohli jít do Iráku společně se 7. polní nemocnicí. O jejím vyslání má příští týden rozhodnout parlament. Místopředsedy ODS Petra Nečase jsem se zeptala, jaké důvody občanské demokraty k tomuto návrhu vedly:
"My jsme přesvědčeni, že v tuto chvíli humanitární operace na území jižního Iráku, které se zúčastní naše polní nemocnice, potřebuje některé doplňkové kapacity a je skutečností, že naše protichemická jednotka má celou řadu především logistických kapacit, které budou velmi užitečné pro provoz polní nemocnice i pro humanitární pomoc iráckému obyvatelstvu. Mám na mysli především oblast zásobování vodou, úpravy vody, velké kapacity cisteren, nákladní automobily. My jsme přesvědčeni, že tyto kapacity by měly nemocnici podpořit, a proto by měl být rozšířen mandát protichemické jednotky i na území Iráku."
Domníváte se, že pro tento návrh dostanete podporu napříč politickým spektrem v parlamentu?
"Já jsem především přesvědčen o tom, že je to rozumný a správný návrh, který prospěje činnosti nemocnice a a především prospěje humanitární operaci, která má pomoci lidem v jižním Iráku. Takže určitě budeme o této věci intenzívně jednat a věřím, že zdravý rozum zvítězí nad politickými předsudky."
Chtěl byste něco vzkázat našim chemikům do Kuvajtu?
"Já bych chtěl především říci, že jsme všichni velice hrdí na to, jak dělají svou práci, jak dobře reprezentují Českou republiku. A je velice dobrý pocit občana České republiky, že máme tak kvalitní profesionály, kteří jsou v pravý čas na pravém místě."
O návrhu ODS už ve středu jednal Senátní bezpečnostní výbor. Senátoři z tohoto výboru doporučili horní komoře parlamentu, aby umožnila rozšíření mandátu českých chemiků tak, aby mohli doprovázet polní lazaret i na území Iráku. O vyslání nemocnice do mise v Iráku bude Senát hlasovat v úterý 15. dubna.
A na řadě jsou teď pozdravy z domova, které chemikům na známém telefonním čísle 221552989 nebo na mailové adrese Radia Praha [email protected] zanechali jejich příbuzní, přátelé nebo jen ti, kteří jim prostě drží palce. Je tu i přání pro Dana Čapčucha. Posílá mu je maminka:
"Přejeme všem splnění náročných kolů, hodně sil a ať se všichni ve zdraví vrátí domů. Milý Čapíno, zdraví tě tvá milá ženuška Barunka, rodiče i celá rodina, hodně štěstí."
Paní Ludmila Vlachová vojákům v Kuvajtu napsala: Víme, že jste daleko od svých blízkých, kteří Vás mají rádi a jistě na Vás každý den myslí. Vaše rozhodnutí bylo velmi odvážné a my, kteří žijeme v míru a bezpečí domova, si Vás velice vážíme, protože děláte čest naší zemi. To se totiž dnes už nenosí - odvaha, čest, vlastenectví, nezištnost. Děkujeme, obdivujeme Vás, modlíme se za Vás a přejeme Vám, abyste se všichni vrátili zdraví domů. - Pod tímto mailem je kromě Ludmily Vlachové podepsána i paní Přecechtělová.
Zcela výjimečně se však objeví i vzkazy, které misi našich chemiků v Kuvajtu odsuzují. O podobných negativních ohlasech na vyslání česko - slovenského protichemického praporu na Blízký východ se už zmiňovali i naši kolegové ze Slovenského rozhlasu. Musíme však potvrdit, že na české straně hranic je jich opravdu minimálně. A jsou samozřejmě všechny anonymní:
"Nezdravím Vás. Bohužel jste žoldáci, podporujete největšího zločince 21. století Bushe a fašistu Blaira. Pokud chcete dělat humanitární pomoc, dělejte to zadarmo a v rámci Červeného kříže či humanitární pomoci OSN."
I další vzkaz byl sice anonymní, paní z Prostějova má však na misi našich chemiků zcela odlišný názor:
"Chlapci, jsem rodačka z Prostějova. Jsem na Vás pyšná a hrdá a přeji Vám mnoho úspěchů, abyste zničili ty, kteří chtějí dělat příkoří druhým lidem. Držíme Vám palce a jsme s Vámi. Nazdar."
A na závěr vyřizujeme pozdrav pro rotmistra Radka Lápku z chemické jednotky z Liberce:
"Radku, přeji Ti hodně zdraví a štěstí při plnění vojenských úkolů v Kuvajtu. Vrať se nám zdráv a v pořádku. Strejda Miloš z Litoměřic. Ahoj."
A docela na závěr dnešního vysílání do Kuvajtu jsme zařadili pravidelný příspěvek ze Slovenska. Z bratislavského studia Slovenského rozhlasu se přihlásil Miroslav Minár:
Slovenský rozhlas uskutočnil včera popoludní jednu zo svojich ďalších verejných nahrávok zameranú na medzinárodnú vojensko-politickú situáciu a úlohu Slovenska v nej. Naša armádna redakcia si rozložila svoj hlavný stan v bratislavských Vajnoroch. Takmer 600 mladých vojakov, ktorí sú na vojenčine iba osem dní, nielen pozorne sledovalo vystúpenia pozvaných hostí, ale sa aj sami prihlásili do diskusie. Najhorúcejšou témou bol pochopiteľne Irak, ako aj vaše pôsobenie v Kuvajte. Toto je ich reakcia a zároveň aj pozdrav do zálivu:
"Vojak Mokráš som na nich hrdý." (.....obrovský, priam frenetický potlesk)
Je to tak priatelia, vaši kolegovia v zelených maskáčoch u nás doma sú s vami a držia vám palce. Počas besedy viacerí vojaci prejavili záujem zúčastniť sa zahraničných vojenských misií. Pravda, najskôr musia absolvovať prvé dva kroky - úspešne zvládnuť prezenčnú službu a potom sa stať vojenským profesionálom. Táto téma rezonovala na záver takmer trojhodinového stretnutia s najmladšími slovenskými vojakmi.
Hostia programu využili náš Rádiomost na odovzdanie svojich pozdravov. Prihovárajú sa k vám v tomto poradí: podplukovník Jozef Maslej, podplukovník Ján Burda, politológ Mário Nicolini, publicista Pavol Vitko, sociológ Karol Čukan a šéf kapely Tramp Song Zdeněk Šrot:
"... takisto posielam srdečné pozdravy a želám si, aby sa táto vojna čím skôr skončila a bez veľkých obetí... želám im, aby sa im v tej načatej práci darilo a vrátili sa všetci živí a zdraví domov... obdivujem vašu odvahu a vráťte sa zdraví a možno aj obohatení o nové skúsenosti ... keď vám znova písknu poplach a nasadíte si tie masky, chlapi, vydržte to, sme na vás hrdí... ja vám prajem, aby tých poplachov bolo čo najmenej, aby ste tú masku nemuseli toľko nasadzovať a tešíme sa na stretnutie s vami doma, držte sa .... hodně zdraví, pevných nervu a vraťte se domu, do svého rodného údolí...!"
A to je na dnes z Bratislavy všetko. Do počutia zajtra.
A loučíme se i my z Prahy.
