"Na 800 lidí připadá deset sprch, které lze použít jen ve vymezeném čase," tvrdí česká koordinátora pro obnovu Iráku
Česká republika se bude podílet na obnově Iráku. České ministerstvo zahraničí nalezlo po několika týdnech koordinátora, který už nyní zajišťuje, aby se české humanitární organizace a firmy dokázali účinně zapojit do rekonstrukce Iráku. Touto vysoce odpovědnou funkci od předminulého týdne zastává Janina Hřebíčková.
"Jsem mezičlánek mezi ORHA a Českou republikou, tedy ministerstvem zahraničních věcí. Mám za úkol chodit na všechna jednání, snažit se dostat naše kvalifikované lidi tam, kde mají být. Pokud se mi to nepodaří, tak je to, pokud má chyba, tak dalších skutečností. Mám za úkol jednat i s iráckými představiteli, až bude čas, společně se zástupci ORHA. Dalším mým úkolem je psát zprávy, informovat mé ministerstvo o tom, jak to tam vypadá. Dále pak koordinovat práci, vědět kde ti odborníci jsou, co dělají a proč. Jak mi bylo řečeno z ORHA, tak i já jsem jedním z odborníků, takže i mě potřebují v určitém sektoru, ať už v státní civilní sféře nebo v terénu jako potřebují všechny experty, pro ně nestačí, že tam někdo něco koordinuje."
Češi podle naší koordinátory v Iráku Janiny Hřebíkové najdou uplatnění v petrochemickém průmyslu, zavlažování, školství, zdravotnictví i v energetice. Územně se přitom Česko chce soustředit především na oblast jižního Iráku s hospodářským centrem Basrou, kde začíná působit i česká vojenská polní nemocnice.
Hřebíčková v této souvislosti připomněla nedávná jednání ministra obrany Jaroslava Tvrdíka s představiteli americké správy v Iráku. Tehdy padla nabídka, aby čeští poradci působili na iráckých ministerstvech obrany či vnitra.
Jaké prostředky ale chce vláda poskytnout pro počáteční fáze obnovy Iráku? Minulý týden Vláda ČR odhlasovala 20 milionů korun pro odborníky, kteří mají působit přímo v oblasti. Další dokument, který vláda schválila, uvolňuje 120 milionu korun na rok 2003, 200 milionu korun na rok 2004 a dalších 200 milionů korun na rok 2005.
"Tyto peníze jsou určeny na rozjezd rekonstrukce a obnovy Iráku. To jsou uvolněné finanční prostředky, o kterých vláda rozhodla. Důležité je sdělit, že ne všechny projekty budou kryty ze státního rozpočtu, ale samozřejmě budou kryty i z jiných zdrojů. Každý projekt bude speciálně schvalován vládou. Zároveň vláda na svém zasedání zřídila meziresortní koordinační komisi pro koordinaci vnějších politicko - hospodářských vztahů s Irákem, které jsem byl jmenován předsedou. Tato komise začne plnit úkoly od samého počátku. Mimo jiné začneme i tím, že začneme sestavovat tým lidí, který bude vyslán, aby působil v Iráku. Z toho vyplývá jednoznačná vůle ČR pokračovat v úsilí, které směřuje k rekonstrukci a humanitární pomoci v Iráku. To zdůrazňuji. I název úřadu, kam posíláme své lidi, naznačuje, že se jedná o humanitární pomoc. Nejde jenom o podnikatelské aktivity. Irák musí začít fungovat jako normální země, kde pracuje administrativa, funguje školství, zásobování, zdravotnictví. Jde o více úkolů než jenom o obnovu ekonomickou, byť ekonomická obnova má mimořádnou důležitost. Česká republika má na co navazovat Irákem. Naši lidé znají dobře prostředí, v minulosti se účastnili mnoha projektů. Je potřeba na tuto tradici navázat."
Tvrdí ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na ministerstvo se v těchto dnech hlásí stovky zájemců o místa koordinátorů a spolupracovníků do Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc Iráku. Ti mají být vysláni přímo do Iráku, aby spolu realizovali jednotlivé humanitární projekty. Zájem je prý obrovský, ovšem jen málokdo tuší, že ORHA v Bagdádu nyní pracuje v polních podmínkách, i když se úřaduje v jednom z bývalých paláců Saddáma Husajna. Janina Hřebíčková novinářům popsala situaci: chybějí pracovní stoly a telefony, na 800 lidí z ORHA připadá deset sprch, které lze použít jen ve vymezeném čase.
Hřebíčková předvedla i balíček americké polní stravy, kterou pracovníci ORHA nyní každý den jedí. Podobné jídlo fasují i čeští vojáci ze 7. polní nemocnice v Basře. V Iráku panuje humanitární krize, pracovníci nevládních organizací musejí často rozdávat jídlo i vodu. ORHA má podle Hřebíčkové pitné vody pro své lidi dost.
