Spor o změnu Ústavy
Po několikerém zamítnutí pokusů o změnu Ústavy se ve sněmovně ocitl nový vládní návrh. Jeho osud je však ve hvězdách. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
Vládní návrh na změnu Ústavy obsahuje především dva evergreeny: přímou volbu prezidenta republiky a omezení imunity zákonodárců. Už z toho je zřejmé, že ho čekají krušné chvíle a že poslanci se do jeho projednávání rozhodně nepohrnou. Nechuť se dá očekávat jak u opozice, tak u části vládní koalice. Přitom třeba s všelidovou volbou prezidenta ještě začátkem roku souhlasily všechny parlamentní strany, dokonce i občanští demokraté, kteří ji před tím léta zásadně odmítali. Obrat o 180 stupňů v jejich případě nastal ve chvíli, kdy ještě nebylo vůbec jasné, zda v Parlamentu projde kandidatura Václava Klause na prezidenta. Zato průzkumy veřejného mínění tehdy naznačovaly, že v lidovém plebiscitu by měl Klaus největší šanci na zvolení ze všech kandidátů. Bývalý šéf občanských demokratů ale nakonec v Parlamentu prošel a od té doby jako by se náhlý zájem ODS o ústavní změnu prezidentské volby zase vytrácel. Jenže nejen u nich. Vždyť před několika týdny se k návrhu na přímou volbu prezidenta obrátil zády i Senát. A v něm má navrch vládní koalice. Je tedy pravděpodobné, že rovněž ve sněmovně nebude ve stranách vládní koalice panovat jednota. I kdyby ale došlo v zásadě ke shodě na přímé volbě, další potíže vystanou při hledání konkrétních pravidel pro tuto volbu. To ostatně naznačuje místopředseda ústavněprávního výboru sněmovny Zdeněk Koudelka ze sociální demokracie.
"Pokud jde o vládní návrh, tam se předpokládá klasická přímá volba tak, jak ji známe například u nás při volbách do Senátu, to znamená dvoukolová. Je to běžný způsob volby prezidenta ve většině evropských zemí. Víme samozřejmě, že například ODS spíše preferuje sice většinovou přímou volbu, ale jednokolovou tak, jak je známa například ve volbách v USA."
Přirozeně se dá očekávat celá řada dalších sněmovních zádrhelů spojených s přímou volbou prezidenta. Například předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý uvedl pro Radio Praha, že vládní návrh postrádá logiku.
"Já za mnohem podstatnější považuji to, že se vláda pokouší přidat k přímé volbě věc, která je v naprostém rozporu s logikou a se zdravým rozumem. To je omezení kompetencí prezidenta. Přímo volený prezident má přitom nepochybně větší mandát, než prezident volený sněmovnou a Senátem. Má-li nějaká ústavní instituce mít větší mandát, tak je absolutně nelogické, aby ji současně byly brány kompetence. To by mělo být přesně naopak."
Mezi pozorovateli ovšem panuje shoda, že diskusi o volbě prezidenta asi zatlačí do pozadí tradiční spor o omezení imunity zákonodárců. To se ostatně ukázalo už minulý týden, kdy se poslanci poprvé seznámili s vládním návrhem na změnu Ústavy. Především poslanci ODS a KSČM dali jasně najevo připravenost bojovat proti všem, kteří by jim chtěli sáhnout na imunitu. Někteří také označili vládní návrh za populismus. Vlastimil Tlustý ho považuje za vějičku...
"...za kterou se vláda snaží skrýt, protože ví, že to vždycky vyvolává velký zájem veřejnosti. Mně je to úplně jedno, já žádné výsady k ničemu nepotřebuji."
Faktem je, že čeští poslanci jsou světovým unikátem. Tak rozsáhlou imunitu nemají zákonodárci nikde jinde v demokratickém světě. Navíc žádný jiný stát nemá ve své Ústavě zakotven princip, že zákonodárce je chráněn před trestním stíháním doživotně. Jak uvádí místopředseda ústavněprávního výboru Zdeněk Koudelka tento princip vládní návrh ústavní změny mění, a nejen u zákonodárců, ale i u členů Ústavního soudu.
"Imunita by nadále bylo pouze po dobu výkonu funkce poslance, senátora nebo člena Ústavního soudu. Po skončení výkonu této funkce by policie mohla ve stíhání pokračovat, i když Parlament příslušného funkcionáře nevydá ke stíhání."
Změnit by se měla i stávající šíře imunity. Napříště by se vztahovala pouze na trestné činy a nikoli třeba na často kritizovaný jev, kdy se zákonodárce dopustí dopravního přestupku navíc pod vlivem alkoholu, vytáhne průkazku poslance či senátora a pošle policii do háje. Podle Zdeňka Koudelky se prý ale už dnes poslanci v těchto případech imunitou neohánějí.
"Myslím si, že naprostá většina kolegů dnes už dává přednost tomu, aby je trestala dopravní policie, protože pak jim nehrozí ten mediální skandál, ke kterému dojde, když se to donese do Parlamentu."
Navrhované ústavní změny by se ale měly dotknout i pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Ty by měly být rozsáhlejší. Úřad by podle návrhu mohl kontrolovat nejen hospodaření státu, ale i jiných subjektů, které hospodaří s veřejnými penězi, například kraje a obce nebo třeba také veřejnoprávní média. A kdy by se různé ústavní změny mohly stát skutečností? To nikdo neví. Poslanci prý počítají s tím, že zatím se novelou budou asi půl roku zabývat v komisi pro Ústavu.
