Prasklinky na perlách v korunovačních klenotech pochází pravděpodobně ze 14. století
Na několik dalších let uzamklo v pondělí sedm držitelů klíčů do bezpečí nejvzácnější český poklad - korunovační klenoty. Po 11 dnech vystavování a dvou dnech průzkumů byly klenoty uloženy do bezpečné schránky, která bude uložena v Korunní komnatě na Pražském hradě. Kolik lidí expozici navštívilo a v jakém technickém stavu jsou tyto velmi vzácné klenoty?
"Je to český národní poklad, srdeční záležitost, což dokázali ti lidé, kteří dokázali tady na Pražském hradě stát už od dvou hodin v noci a na řadu se například dostali až v poledne, tedy pětihodinové, šestihodinové fronty. Klenoty vzbuzovaly u lidí silné emoce, často to bylo dojetí a spokojenost. Někteří se u klenotů i modlili. Korunovační klenoty mají na lidi takovou sílu, že na lidi působí tak, že se chovají až obřadně."
Říká Alena Veliká z tiskového oddělení Pražského hradu. Po uzavření výstavy se klenoty dostaly do rukou kunsthistoriků a mineralogů. Den a noc klenoty zkoumali. Výzkum například naznačil, že žezlo a jablko, které pochází z první poloviny 16. století, vytvořily společný korunovační komplet se svatováclavskou korunou o něco dříve než se vědci zatím domnívali. Vědci také objevili v některých perlách miniaturní prasklinky. Jaký je tedy stav největšího českého pokladu? Na to jsem se zeptal kunsthistoričky Elišky Fučíkové ze Správy Pražského hradu."Díky tomu, že jsou uchovávány tak, jak jsou uchovávány, to znamená, že nejsou trvale vystaveny, tak je jejich stav excelentní. Jejich stav se nejlépe pozná ne tolik na zlatě a kamene, ty jsou trvanlivé, ale na velmi citlivých věcech na vlhkost. To je pouzdro a korunovační plášť. Všechny zprávy o jejich poškození byly bubliny. I ty miniaturní praskliny na perlách jsme tam objevili díky tomu, že jsme je prosvětlovali. Ty prasklinky jsou velmi pravděpodobně velmi starého původu, možná z toho 14. století, kdy se upevňovaly na korunu a přitahovaly se nýtky. od té doby nepostupují."







