Nizozemské městečko Naarden nemá peníze na další provoz muzea Jana Ámose Komenského. Český premiér Vladimír Špidla s ministrem kultury Pavlem Dostálem se proto dohodli, že Česká republika na provoz muzea Jana Amose Komenského přispěje.
Starosta Naardenu Jack Patijn minulý týden uvedl, že město nemá na další provoz muzea prostředky, protože nizozemská vláda prudce snižuje kulturní dotace. Podle Patijna na to doplácejí malá muzea v celé zemi. Jak potvrdila mluvčí českého ministerstva kultury Kateřina Besserová, premiér a ministr kultury se domluvili, že potřebných 80 000 eur v rozpočtu najdou. Částka by měla vystačit na roční provoz muzea, jak potvrdil Pavel Jirásek, ředitel Odboru ochrany movitého kulturního majetku, muzeí a galerií, do jehož působnosti muzeum spadá: "Ano, pokud to bude v té výši, o které se dnes mluví, tak to bude postačující na roční provoz muzea. Samozřejmě že i město Naarden počítá s tím, že by se podílelo, pokud přijde ta zásadní dotace od českého státu. A pak by byl prostor i pro další iniciativy."
Socha Jana Ámose Komenského v Naardenu
Podle Jiráska se Česká republika v zahraničí podílí na provozu ještě několika dalších muzeí, jako například Husova domu v Kostnici, památníku v Osvětimi, v Ravensbrücku. "Muzeí jako takových má Česká republika dostatek doma, ani jiné státy muzea v zahraničí nemají, takže je to spíš vyjímečná záležitost,"říká s úsměvem Jirásek. Na otázku po počtu návštěvníků muzea není schopen odpovědět, ale někteří čeští turisté ho prý jistě navštěvují. Proč tedy stojí za to udržovat muzeum v Nizozemsku?
"Samozřejmě pro připomínání odkazu myslitele a humanisty Komenského v místě, kde dožil své dny a kde je pohřben. Ta korelace mezi místem uložení jeho ostatků a muzeem je zřejmá,"říká Pavel Jirásek z ministerstva kultury.
Po místě posledního odpočinku Jana Ámose pátrali čeští vlastenci od druhé poloviny 19. století. Zanedbaný a zapomenutý hrob byl nalezen v červenci 1929 v bývalé kapli luteránského "valonského kostela" v Naardenu. Prostora byla pronajata československou vládou v roce 1933 a vyzdobena předními českými a slovenskými předválečnými umělci.
