Podle Vladimíra Špidly je třeba překonat propast mezi českou společností a exilem

Třetím dnem pokračuje na Univerzitě Karlově Týden zahraničních Čechů. Na tři stovky našich krajanů, kteří do Prahy přijeli ze západních zemí i z Východu, zde jednají o legislativních, sociálních i ekonomických otázkách, o životě krajanských komunit v zahraničí, o kultuře, školství či zdravotnictví. Jejich setkání sleduje Milena Štráfeldová:

Podle Vladimíra Špidly je třeba překonat propast mezi českou společností a exilem

Premiér Vladimír Špidla se zdraví s vydavatelem Amerických listů Petrem Bískem (vpravo), foto: ČTK

Program Týdne zahraničních Čechů se ve své první polovině soustředil především na legislativu, která se našich krajanů a exulantů úzce dotýká. Po dva dny se zde jednalo o ztrátě a znovunabytí českého občanství, o restitucích majetku, který byl zejména exulantům po roce 1948 a 1968 zabavován a který v mnoha případech nemohou získat zpět, o tom, co pro zahraniční Čechy znamená trvalý návrat do České republiky, ale také o pomoci, kterou krajané Česku v posledních letech věnovali. Jejich setkání zahájil v úterý dopoledne premiér Vladimír Špidla:

"Naše dějiny jsou svým způsobem také dějinami exilu. Podle údajů odvozených z demografických statistik se v době komunistického režimu vystěhovalo mezi lety 1947 až 1967 dvě stě padesát pět tisíc lidí. Mezi lety 1968 až 1989 dalších dvě stě čtyřicet pět tisíc lidí, čili dohromady celý půl milion."

Osmadevadesátiletý Jaroslav Anděl ze Švýcarska byl nejstarším účastníkem setkání s krajany uspořádaného 30. září v rámci Týdne zahraničních Čechů v Praze, foto: ČTK

Za každým tímto číslem je podle premiéra individuální osud a v naprosté většině případů šlo o vynucenou emigraci, která vyvolává pocit křivdy, osobní tragédie, osamělosti. Začátky v novém prostředí byly pro mnohé emigranty těžké, na druhé straně tak lidé nalezli svobodu a uplatnění v důstojných podmínkách. Emigrace pro ně však znamenala na desetiletí úplnou ztrátu původního domova:

"Totalitnímu režimu se díky činnosti StB a režimní propagandě podařilo vytvořit propast mezi těmi, kdo zůstali, a těmi, kteří odešli. Dnes si uvědomujeme, jak potřebujeme samostatně myslící, vzdělané a kreativní lidi. Právě takové kapacity jsou největším bohatstvím společnosti."

Podle premiéra je naší povinností tuto propast mezi českou společností a exilem překonávat. Překonat vzájemnou odtažitost, nedůvěru a podezíravost. Nedostali jsme se možná ještě dost daleko, uvedl Vladimír Špidla, ale cesta ke sblížení byla nastoupena:

"Česká republika Vás potřebuje. Prostě potřebuje každého, kdo má hluboký vztah ke své vlasti, k místu, kde jsme se narodili a kde máme své kořeny."