Poslední transport

Poslední transport

A je zde opět chvilka pro návštěvu rozhlasového archivu. Ten přirozeně obsahuje nejen nahrávky vzbuzující libé emoce či nostalgické vzpomínky, ale i vystoupení, která mohou dnes vyvolávat smíšené pocity. Jsou to ovšem dobové dokumenty. Jelikož je podzim, hledal jsem něco vztahující se k tomuto ročnímu období. A našel jsem projev ministra vnitra Václava Noska, pronesený 29.října 1946 v Karlových Varech u příležitosti odjezdu posledního transportu sudetských Němců. Poté, co komunista Nosek konstatoval, že "hlavní původci všech těch zločinů proti zákonům lidským i božským...už odpykali své těžké viny nectnou smrtí," je nutné "tomuto historické dějství přičinit poslední dovětek."

Václav Nosek, oficiální portrét, snímek z roku 1947, foto: ČTK

"Transportem Němců, který jsme právě vypravili z karlovarského nádraží, zakončujeme hromadný odsun Němců z Československé republiky, poněvadž to, co ještě zůstalo, je už malý zbytek. Veškeren československý lid, ale zejména lid zde v pohraničí, je naplněn pocitem největší volnosti a štěstím, neboť se stává hmatatelnou skutečností to, co dlouhým generacím našeho národa mohlo tanouti na mysli jen jako vzdálený sen a vidina... V tomto směru jsme si nic nepoškodili, naopak jen získali klid, mír a bezpečnost ve svém vlastním domě."

Už v té době, na podzim roku 1946, se ale ozývaly také hlasy, které odsun nepovažovaly za přijatelný způsob řešení vztahu Čechů a Němců. Ty hlasy nebyly nevýznamné, když na ně Nosek ve svém projevu reagoval.

"Naše stanovisko, že při transferu Němců jde přímo o otázku evropského zájmu, nemohou, drazí přátelé, nijak vyvrátiti diskuse a námitky některých, třeba nikoliv nevýznamných mezinárodních kruhů, které ať z neznalosti podstaty problému nebo z nepochopení skutečné situace nebo z jiných, nám nepříznivých důvodů, nesouhlasí s tímto řešení, označujíce je za nelidské. Máme za to, že škody, které vytrpělo lidstvo válkou, pro jejíž vyvolání byla německému nacizmu jedním z podnětů právě naše bývalá německá menšina, jsou daleko vyšší, než hmotné ztráty a nesnáze, které pro československé Němce znamenal transfer. O jiné újmy nejde. Neboť my při tom neukládáme ani o jediný život sudetského Němce, ani jednomu z nich o jejich národní charakter."