Výstava Česká fotografie 1840 - 1950 představuje slavné i méně známé fotografie
Na pozoruhodnou výstavu, nazvanou "Česká fotografie 1840 až 1950", vás do pražské Galerie Rudolfinum zve Evelina Himalová.
Výstava, která se koná pod záštitou Velvyslanectví Spojených států amerických, v jedenadvaceti tématických celcích představuje nejstarší fotografii vzniklou na našem území v dosud málo známých souvislostech - jako média ovlivňujícího jiné obory, proto i její podtitul zní příznačně: "Příběh moderního média". O expozici, jejímž autorem je Jaroslav Anděl, někdejší ředitel Muzea moderního a současného umění Národní galerie v Praze, nyní nezávislý kurátor a pedagog v New Yorku, ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma říká.
"Je závěrem trojdílného cyklu, který začal v loňském roce výstavou současné britské fotografie, druhou byla současná čínská fotografie, a to všechno byly výstavy, které stály úplně v dnešku s pohledem do budoucna. 'Česká fotografie 1840 - 1850' je výstavou o počátcích fotografie - kdy vznikala, kdy se prošlapávaly cestičky, kdy se zkoušely nové techniky. Ti fotografové tehdy měli zcela volnou ruku, aby mohli bez zábran rozvíjet svoji kreativitu. A to jsou jiskřivé okamžiky, které už se mnohdy posléze nevracejí. Na výstavě 'Česká fotografie 1840 - 1950' je přibližně 600 exponátů, ale více jak polovina z nich pochází ze soukromých i veřejných amerických sbírek. To znamená, že se tu vracejí zpět do České republiky věci, které vznikaly na území nynější České republiky, ale které Češi třeba mnohdy ani neznají. Jde tedy o určitý pokus pootočit naši představu a rozšířit o vlastní historii,"
uvedl Petr Nedoma v rozhovoru pro Radio Praha s tím, že obvykle my (Češi a Moravané), kteří míváme poměrně "jasnou představu o dějinách fotografie", mnoho souvislostí formujících náš současný život (například to, že fotografie zasáhla nejen do umění, ale stala se také neodmyslitelnou součástí vědy a technologie, zábavy, politiky, obchodu i soukromí), jakoby nevnímáme. Připomenout rozmanitá užití fotografického média s ohledem na jejich aktuální význam, je proto cílem této výstavy, na níž se setkáváme paradoxně jak se slavnými snímky například Jindřicha Eckerta, Františka Brunnera Dvořáka, Františka Drtikola či Josefa Sudka, tak s fotografiemi méně známých tvůrců, převážně však s těmi, které jsme dosud nikdy neměli příležitost spatřit. Expozici, která potrvá v pražském Rudolfinu do 28. března, doprovází i bohatý vzdělávací program - komentované prohlídky pro studenty všech stupňů a typů škol, přednášky, konference, a také samostatný filmový festival, dokumentující 30. a 40. léta minulého století.
