Balkán znovu zajímá české podnikatele
Český stát i podnikatelé velmi stojí o balkánské trhy. Výrazem toho byla nedávná cesta premiéra Špidly, ministrů Urbana, Palase a dosud největší podnikatelské delegace do Rumunska a Makedonie. Jakých hodnot dosahuje obchodní výměna s těmito zeměmi, v jakých oblastech se čeští byznysmeni chtějí prosadit, co jim v tom brání a jakých výsledků v Bukurešti a Skopje dosáhli? To ve své reportáži rekapituluje Herbert Brynda.
"Od roku 1990 investovalo nebo působí v Rumunsku kolem 175 firem z České republiky, které investovaly zhruba 44 milionů dolarů. Převážně se jedná o investice do vývozu zboží krátkodobé a střednědobé spotřeby. Pokud jde o hlavní obory, tak české investice směřují do rumunského velkoobchodu, služeb, maloobchodu a dopravy - to je potenciál, který se bude rozšiřovat a pokud jsou české firmy se zahraniční účastí kapitálově schopny do těchto projektů zapojit, tak to samozřejmě může být forma zajímavá pro získání pozic na rumunském trhu,"
říká Marin Tlapa, generální ředitel vládní agentury na podporu obchodu CzechTrade, podle něhož Rumunsko do budoucna představuje velmi zajímavý trh, ovšem za předpokladu jeho zpřehlednění.
Tolik šéf CzechTradu Martin Tlapa. Předseda Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký souhlasí s tvrzením premiérů obou zemí, že vzájemný obrat a vůbec ekonomické vztahy neodpovídají možnostem, které země mají. Podle Kázeckého je třeba rumunské podnikatele přesvědčit, že nemusí nutně obchodovat jen s Německem, Francií nebo s Itálií a že na výměně s Českem dokonce více vydělají.
"Otevřeně je třeba říci a já jsem se s tím při neformálních rozhovorech s představiteli obchodní komory setkal rovněž, že určitým handicapem je tady kauza pana Příplaty, která na jedné straně zřejmě v podání rumunských médií je směrována k tomu, že český podnikatel a pravděpodobně i ostatní, kteří ho budou následovat, jsou prezentováni v negativním smyslu. Já nechci predikovat, to je věc soudu, ani nechci určovat, kdo má či nemá vinu. Z druhé strany to samozřejmě vrhá určité obavy do řad českých podnikatelů, protože i oni jsou nějakým způsobem informováni. Teď si nechci dělat nárok na to, jestli správně nebo špatně, ale je to určitý negativní příklad, který staví podnikatele do určité ostražitosti: pozor, tento případ dopadl tak a tak! Samozřejmě, kdo by chtěl být několik let v Rumunsku ve vyšetřovací vazbě, já tedy ne. To já raději půjdu třeba do Bulharska, myslím si tedy, že pro zlepšení vztahů by bylo dobré, kdyby se tento případ dotáhl do nějakého konce, aby bylo jasné, kde jsou příčiny, kdo za co může. A i tento negativní moment se odstranil a to by podle mého přispělo ke zlepšení vztahů a skutečně je to, řekl bych, byť negativní, příklad, jak jeden nezdařený byznys může ovlivnit poměrně slibné kontakty, které bezesporu z obou stran jsou k dispozici,"
připomíná prezident českého Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký. A o zhodnocení návštěvy obou zemí jsem s týdenním odstupem požádal ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana.
"V každém případě vidím perspektivy v obou zemích rozdílně. Co se týká Rumunska, tak tam se dá tušit, že se země bude rozvíjet, doufám, že bude členem Evropské unie a že tedy i podmínky pro rozvoj, podmínky podnikatelského a investičního prostředí budou srovnatelné s našimi a tedy bude podle mého názoru zajímavé realizovat český kapitál v Rumunsku. Hlavně v oblasti energetiky a obnovy v Rumunsku. Jednali jsme na téma privatizace rumunské energetiky a jednali jsme také na téma obnovy a výstavby nových kapacit. Vytvořili jsme - a to považuji za konkrétní a solidní závěr - pracovní skupinu expertů, kterou za rumunskou stranu povede státní tajemník ministerstva hospodářství a za Českou republiku náměstek Pecina, který má na ministerstvu průmyslu starosti energetiku. Tato skupina připraví konkrétní projekty již pro dubnovou konferenci v Rumunsku, jejímž tématem bude perspektiva rumunské energetiky a také jsme se dohodli na návštěvě ministra hospodářství Rumunska v České republice v termínu zhruba do června. Chceme skutečně tuto oblast velmi intenzivně rozvíjet a zdá se, že jak v oblasti privatizace, tak v oblasti rozvoje těch kapacit v Rumunsku našimi firmami, které to umí, tak že ta perspektiva je docela dobrá. Co se týká jiných oblastí, tak to byla témata, jak posílit vzájemný obchod mezi našimi zeměmi, tam si myslím, že jsme teprve ve fázi hledání nových možností a impulsů a řekněme, že dlouhodobou cestou k tomuto naplnění je vytvářet společné podniky, ale to si dovedu představit až ve chvíli, kdy budou doopravdy srovnatelné podmínky pro podnikání v Rumunsku s Českou republikou. Co se Makedonie týče, tam je evidentní, že politická a ekonomická stabilita není na takové úrovni, která by v této chvíli umožňovala rozvíjet nějaké konkrétní velké projekty, takže tam spíše vnímám tak, že bychom se tam jako Česká republika mohli chovat k této zemi partnersky. Bude dobré hledat příležitost, jak se pokoušet přispět k tomu, aby politická a případně i ekonomická stabilita v Makedonii byla co nejdříve, protože je to blízko, je to potenciální partner a bylo by dobré, kdyby rizika plynoucí z etnických vztahů byla pro nás co nejmenší,"
říká k výsledků vládní a podnikatelské mise do Rumunska a Makedonie ministr Milan Urban.
