České firmy mají šanci rekonstruovat Petrohrad

Nedávná mise představitelů českých ministerstev a vládní proexportní agentury CzechTrade do Petrohradu a přilehlé oblasti potvrdila, že české firmy mohou získat v Rusku zajímavé zakázky v řádu stamiliónů korun. A významně k tomu mohou napomoci exportní aliance, které začala letos v létě organizovat agentura CzechTrade.

Jitka Hanzlíčková,  foto: Autor
Do zemí EU směřuje zhruba 87 procent exportu České republiky. Nelze už vlastně ani hovořit o exportu, protože po vstupu do EU je český obchod s 24 členskými zeměmi považován za vnitrounijní obchod. Pro naše firmy, včetně malých a středních podniků, jsou však perspektivní i jiné trhy. Jde zejména o Rusko, které máme takříkajíc za rohem. Tam jsme počátkem 90. let minulého století trhy téměř vyklidili. Léta pak mnohé české firmy jen udiveně zíraly, jak na tyto trhy dravě proniká konkurence ze všech vyspělých zemí světa, usazuje se v Rusku, investuje a expanduje. V posledních letech ale český export do Ruska roste o více než 15 % ročně. Jak řekl Radiu Praha náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, skoro stopadesátimiliónový ruský trh se dnes stává prioritou.

"Dnes patří Rusko mezi desítku nejvýznamnějších obchodních partnerů. Obchodní bilance se bohužel nevyrovnaná v neprospěch České republiky, protože je poznamenána dovozem paliv a surovin. A je to tedy země, která podle záměrů proexportní politiky České republiky, by měla být jednou z prioritních zemí pro naše vývozce."

A je to pro české podniky obtížné vracet se na ruský trh?

"Pozitivní věcí je vnímání České republiky v Rusku. My jsme tam vnímáni velmi pozitivně, jako tradičně kvalitní dodavatelé s kvalitními firmami. Je to ovšem těžké, protože tam je vysoká konkurence, obchodní jednání bývají složitá, dlouhá. Pro české podniky je ale nezbytné, aby upřely pozornost na tento trh, protože to je místo, kde můžeme do budoucna získat velmi významnou pozici."

Jednou z forem expanze na ruské trhy se mohou stát vývozní aliance, které začala od letošního léta organizovat vládní agentura pro podporu exportu CzechTrade. O co jde, vysvětluje generální ředitelka CzechTradu Jitka Hanzlíčková.

"Exportní aliance jsou sdružení pěti, deseti, maximálně patnácti firem, které jsou schopny dohromady spolupracovat a dohromady vytvořit ucelenou nabídku pro určité konkrétní teritorium a určitý konkrétní projekt. Nehrajeme si na to, že by to byly aliance, které kompletně pokrývají nějaký obor v České republice. Jsou to prostě firmy, které jsou ochotné spolupracovat a vzájemně se doplňovat v zájmu zahraničního investora. V současné době máme připraveno sedm takových vývozních aliancí."

Miroslav Kos,  foto: Autor
Pomoc a služby CzechTradu vyhledávají především menší a střední firmy. Ty velké, jako třeba plzeňská škodovka nebo mladoboleslavská škodovka si své aktivity v Rusku organizují samozřejmě vlastními silami. Během nedávné mise představitelů ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade do Ruska bylo například potvrzeno, že vývozní aliance českých firem by se měla podílet na rekonstrukci vodohospodářské soustavy Petrohradu a Kronštadtu. Ve výběrovém řízení na realizaci projektu zvítězila společnost Hydroprojekt. Jak říká generální ředitel společnosti Miroslav Kos, na projekční práce pak mohou navázat už konkrétní dodávky českých firem.

"Je to standardní exportní příprava na druhou vlnu, a tou už jsou dodávky. Mimochodem, tímto způsobem jednaly vyspělé země s Českou republikou v devadesátých letech. My jsou dostávali různé pomoci, ať investiční nebo neinvestiční. V rámci těchto pomocí si západní firmy vlastně mapovaly náš trh a následně sem pronikaly a pronikají s konkrétními dodávkami. Stejný princip hodláme uplatnit i vůči zájmovým územím, tak jak je Česká republika definuje. Rusko je klasickým případem, kde tento způsob jde uplatňovat."

Podle Miroslava Kose si je ruská strana vědoma toho, že Česko může nabídnout kvalitu.

Martin Tlapa,  foto: Autor
"Tady skutečně existuje vysoký potenciál českých firem, které jsou specializované na vodní hospodářství. Je to důsledek toho, že jsme ve středu Evropy. Jsou na nás proto kladeny nejvyšší nároky, protože od nás odtékají veškeré vody a pitnou vodu vyrábíme převážně z povrchových vod. Je zde tedy velká tradice v tomto oboru. Tady jsou dostatečně silné výrobní firmy, ať už ryze české nebo kombinované se západním kapitálem."

Rusko si také uvědomuje, že realizace projektu spěchá.

"Rusko má v tomto území infrastrukturu ve velice špatném stavu. Přitom tam probíhá investiční boom, například v bytové výstavbě, u níž se prudce zvyšuje kvalita bytů. Na stávající infrastrukturu se navěšují další nové systémy, a to pak vede k tomu, že infrastruktura kolabuje. Oni si nás testují, jak uspějeme oproti Američanům, kteří se ucházejí o stejnou zakázku. Myslím si, že po prvních reakcích na tu dokumentaci, kterou jsme jim odevzdali, vycházíme z toho velice dobře."

Také tento projekt na druhé straně ukazuje, že šanci získat velkou zakázku mají právě exportní aliance. To potvrzuje i náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

"Je velký rozdíl, jestli se proti Rusům postavíte s firmou, která má 25 zaměstnanců nebo 250 nebo jestli dokážete říci: jsme součástí aliance, která má za sebou dva a půl tisíce lidí. Jsou tu navíc s námi banky, inženýrské podniky, Vysoká škola báňská. To je důležitá strategie. Pokud chceme využít šance v Rusku, musíme tam jít jednak se silnou komplexní nabídkou, jednak tam musíme umět investovat do služeb a do společných výrob. Není to o klasickém vývozu. Tam do budoucna asi moc šancí mít nebudeme."