Čeští podnikatelé se letos objeví na veletrzích v Rusku, Číně nebo Indii
České podniky se snaží expandovat do zahraničí i pomocí účasti na velkých akcích. Jsou to specializované veletrhy a výstavy, kde je možné prezentovat zboží nebo domluvit případný obchod. Tento rok pojedou čeští podnikatelé třeba do Ruska, Pákistánu nebo Indie. Jejich záměrem je přitom soustředit se na rostoucí trhy, tedy především ty mimoevropské.
"Mezinárodní výstava a veletrh si uchovává své nezastupitelné místo při potkávání lidí z byznysu, kteří v určitý moment chtějí být na určitém místě, aby prezentovali své novinky, aby si ověřili zájem o své výrobky, aby upevnili ty stávající obchodní kontakty, které v daném oboru nebo v daném teritoriu mají a eventuálně aby navázali kontakty nové."
České podniky se v posledních letech účastnily zejména veletrhů a výstav v Německu, kam zamířila třetina ze všech firem. Následují další země Evropské unie, které tvoří také skoro třetinu. Další významnou roli hraje Blízký východ nebo Rusko. Tyto země nebo třeba Jižní Amerika mohou být cílem českých vývozců a ti se také snaží uspět na tamějších veletrzích. Pokračuje Radek Pažout z Hospodářské komory České republiky.
Tuzemští exportéři mohou letos při prezentaci v zahraničí počítat s finanční podporou z evropských a tuzemských zdrojů v celkové výši 210 milionů korun. Pro podniky je účast na veletrhu nejen příležitostí, jak představit své výrobky, ale i příležitostí k navázání nových obchodních kontaktů. Jejich účinnost přitom často převyšuje samotnou expozici na veletrhu. To říká i Petr Kužel z Hospodářské komory České republiky.
"Snažíte se nejen o to, aby to někdo prodal, ale snažíte se aktivně najít dalšího spolupodnikatele, to znamená toho, kdo od vás to zboží koupí a nebo naopak. Je to vlastně vracení se informace do České republiky, protože se potkávají a máme z té statistiky informace, že i podnikatelé, kteří se vrátí, tak naopak kolegovi říkají: hele, on by ještě chtěl tvůj výrobek a vy jste tam nebyli. To je ta vlastní ekonomická diplomacie podnikatelů v daném teritoriu."
"Jsou to teritoria známá jako BRIC, je to Čína, je to Indie. Čína je pro nás trochu politicky komplikovanější. Indie je země neomezených příležitostí. Země, kde jsem měli možnost zprostředkovat v uplynulých dvou nebo třech letech desítky příležitostí pro české firmy, aby se mohly ukázat. Když zůstanu ještě v té části světa, tak je to často zmiňovaný Vietnam, země, do které Česká republika nesmírně investovala ve formě projektů zahraniční rozvojové spolupráce, ve formě toho, že umožnila vietnamským občanům usídlení v ČR, rozvoj podnikání. Máme jakousi speciální komparativní výhodu v tom, že řada Vietnamců, a to i v politických nebo v exekutivních funkcích hovoří naším rodným jazykem. Teď potřebujeme tradici, vzájemné sympatie a dlouhodobost ve vztahu přetavit do něčeho pozitivního. Potřebujeme mít více obchodů a potřebujeme, aby naše firmy tam neobchodovaly jenom z veřejných prostředků, ale aby tam měly velmi dobré obchodní a investiční příležitosti."
Milan Hovorka dodává, že jen podle statistik není možné vývoz - alespoň do některých zemí - posuzovat.
"Český vývoz směrem například od Brazílie nebo do jiných vzdálených teritorií má v podstatě charakter vnitrofiremního obchodu společností, které jsou vlastněny v zahraničí. Samozřejmě to má praktické implikace. Za prvé to svědčí o tom, že české firmy jsou v první lize, jsou schopny náročným odběratelům poskytovat zboží v požadované kvalitě za cenu, kterou oni očekávají. Zároveň to znamená. že čeští vývozci nemají bezprostřední kontakt s odběratelem. To je mezičlánek ve formě finalisty nebo někoho, kdo jeho výrobek pouze zabalí, přepracuje, a má lepší schopnost ho v tom teritoriu prodat."
"Hodně začíná být obchodně úspěšné Rusko nebo bývalé země Sovětského svazu, i z toho důvodu, že bývalé československé výrobky mají na těch trzích velkou tradici a daří se na ni navazovat. To stejné jsou země v Africe, které jsme podporovali, země v Arábii, které jsme nějakým způsobem podporovali. Je to trochu paradoxní, ale je to logické. Výrobky tam mají tradici, jsou tam mnohdy v provozu. Naši výrobci jsou tam známi jako výrobci kvalitní techniky, která jim tam prostě léta funguje. V tomto směru se nám tam trošku lépe začíná. Z politického hlediska nejsme také přímým členem nějakého mocenského impéria, ať už je to na straně západní nebo východní. Máme dobrý potenciál relativně malé, ale velmi flexibilní ekonomiky."
Často o úspěchu nerozhoduje pouze kvalita výrobků nebo aktivita zahraničního zastoupení České republiky v určité zemi. Rozhodnout mohou často detaily.
"Musíme nabídnout dobré podmínky včetně třeba financování pojištění těch vývozů - to, co jsem dlouhá léta trošku podceňovali. Sám jsem dělal expozice v zahraničí a vím, že kolikrát prodaly MHN nebo Scania svoje náklaďáky jenom díky tomu, že měly takové podmínky financování, kterým Tatra třeba nemohla konkurovat, přestože Tatra má zejména v Arábii obrovsky dobrý zvuk. Byla doba, kdy jsme v tomto měli obrovskou slabinu a já věřím, že to máme docela dobře vyřešené. Jenom si musíme uvědomit, že je na tom potřeba pracovat."
