Plzeňský kraj očekává ze vstupu do EU výhody, existují ale také obavy
Plzeňský kraj patří mezi ekonomicky rozvinuté kraje v České republice. Přesto bude mít po vstupu Česka do Evropské unie nárok na pomoc ze strukturálních fondů Unie pro své rozvojové programy. Jsou na to Plzeňáci připraveni a co vůbec očekávají od vstupu do unie? Odpověď hledal v západočeské metropoli Zdeněk Vališ.
"Plzeňský kraj se bude snažit, aby prostředky, které jsou k dispozici prostřednictvím Bruselu, využil, a to co nejefektivněji."
Vy ale slovo dotace nemáte moc rád.
"Já jsem přesvědčen, a z historie to lze vysledovat, že ekonomický výkon, blahobyt a růst životní úrovně nevznikají stále dokonalejším rozdělováním dotací, nýbrž vlastní iniciativou, prací, ať už duševní nebo fyzickou, dobrými nápady, které se podaří realizovat v praxi a které se také podaří prodat."
"Já myslím, že je to evidentní. Jsou to peníze českých daňových poplatníků, které jako český příspěvek odevzdáme do Bruselu, a které, když budeme šikovní a aktivní, budeme moci získat zpátky. Já se obávám, že v prvním roce - nevím, jestli v celém tomto finančním období - budeme spíše čistými plátci do Unie, než abychom peníze z Unie získávali."
Myslíte si, že Plzeňský kraj má svým způsobem jisté výhody, oproti třeba Severočechům nebo Jihočechům, kteří sousedí také s Německem?
"Nechtěl bych mluvit za kolegy z jiných krajů, ale náš kraj samozřejmě má do jisté míry výhodnou geografickou polohu. Jsem ale přesvědčen, že to, že náš kraj je dnes v Česku druhý v hrubém domácím produktu na hlavu hned za Prahou a Plzeň je na úrovni něco málo nad sto procent průměru Evropské unie, je především díky lidem, díky jejich iniciativě a jejich práci. Většině lidí, co o tom přemýšlejí, je to, co jste říkal, poměrně jasné. Když se podívají na mapu, vidí, že Plzeňský kraj leží na spojnici mezi Norimberkem a Prahou, je zde dálnice, je zde průmyslová tradice, je zde velká univerzita. To vše jsou faktory, které pro nás hrají a my jako kraj, jako instituce, byť nejsme finančně příliš silní, abych použil co nejzdvořilejší výraz, budeme se snažit použít peníze, které získáme tak, abychom je neprojedli, ale investovali."
Na peníze z evropských strukturálních fondů mají nárok ty regiony, které nedosahují 75 procent průměrného hrubého produktu Unie. Samotná Plzeň je sice ekonomicky bohatší než činí tento průměr, přesto bude mít na prostředky z fondů také nárok. Rozhodující je průměrná úroveň celého regionu, k němuž navíc podle evropských měřítek patří vedle Plzeňského také Jihočeský kraj. A jak říká náměstek plzeňského primátora Miroslav Kalous, město už s těmito prostředky počítá.
Získat peníze z Evropské unie není až tak jednoduché. Mohou vaše projekty v Bruselu obstát?
"Není jednoduché získat prostředky z Evropské unie pro toho, kdo nic nedělá. My jsme v uplynulých letech připravovali projekty velmi intenzivně. Čili v této oblasti jsme- myslím - nezanedbali nic."
Podmínkou při poskytování prostředků ze strukturálních fondů je ovšem i to, že obec či region musí být s to podílet se až z 50 procent na financování projektu z vlastních zdrojů. Miroslav Kalous v tom ale nevidí žádnou překážku.
"Domnívám se, že v tomto směru je Plzeň připravena velmi dobře. Její úvěrové zatížení je skutečně minimální a my jsme proto schopni financovat tu naši část."
Opusťme ale metropoli. Jak už bylo řečeno, pro plzeňský kraj je typický vysoký počet menších a malých sídel. V nich také najdeme spíše malé a střední firmy. A ty teď zřejmě mají přece jen trochu jiné starosti. Jinými slovy, na evropské strukturální fondy nedosáhnou a užitek, který přinesou různé projekty financované z těchto fondů, je pro ně příliš vzdálený. Podle předsedy krajské hospodářské komory Zdeňka Mužíka dokonce mezi nimi panují obavy ze vstupu Česka do Evropské unie.
A nemohlo by to být také naopak? Nemáte také vy chuť jít do Bavorska? Vždyť v mnoha ohledech by čeští podnikatelé mohli těm naproti velice lehce konkurovat.
"Tady je potřeba rozlišit ty podnikatele strukturálně. Zejména Německo a Rakousko si na přechodné období zhruba sedmi let stanovily určité blokace možnosti podnikání na svém území. Ty ochranářské snahy byly namířeny právě proti tomu, abychom nemohli jednoduše vyvážet naše investice ven. Týká se to zejména stavebnictví a v první fázi i dalších oblastí, ve kterých by naši podnikatelé mohli být velice konkurenceschopní při vývozu kapitálu. Chtěl bych se ale zmínit o jiném problému. Německo a Rakousko nedovolily na přechodné období pohyb pracovní síly. Zajímavé je, že v příhraničních oblastech Bavorska existuje velká obava ne z toho, že by se Češi zaměstnávali v Německu, ale z toho, že malé a střední firmy sem přenesou výrobu, že sem vyvezou technologická zařízení a budou tady zaměstnávat české lidi."
Proč podle vašeho názoru nepřijala podobná ochranářská opatření také Česká republika?
"Mohl bych říci, stejně jako to dělají politici - no comment. Po celou tu dobu otevírání se naší republiky Evropě po roce 1990 byla spousta věcí řešena, jak já říkám, jako polovodič, to znamená jednosměrně."
Předseda Hospodářské komory Plzeňského kraje ale nakonec uznává, že v delším časovém horizontu vstup Česka do Unie celý region pozvedne a že dnešní přeshraniční rozdíly se vyrovnají.
"Já jsem optimista a myslím, že tento region bude jedním z prvních v Česku, kde se ty ekonomické parametry srovnají."
