Týden v ČR
Marie Součková skončila ve funkci ministryně zdravotnictví. Premiér Vladimír Špidla navrhl prezidentovi její odvolání. Nástupcem Součkové je sociálnědemokratický poslanec Jozef Kubinyi, který by měl podle premiéra přinést do resortu nový impuls. Marie Součková se svou koncepcí reformy zdravotnictví narážela nejen u lékařské a zdravotnické veřejnosti, ale i v samotné vládě.
Ještě před jmenováním nového ministra vyjádřil prezident Václav Klaus výhrady k Josefu Kubinyimu kvůli jeho komunistické minulosti. Jak potvrdil prezidentův poradce Ladislav Jakl, prezident tak reagoval s ohledem na to, že z podobných důvodů jsou mu například odmítáni v Senátu kandidáti na ústavní soudce.
"Pak je na místě se ptát, jestli na člena vlády by měly platit měkčí kritéria, než na ústavní soudce. Pan prezident má proto výhradu vůči poslanci Jozefu Kubinyimu právě pro tu skutečnost, že údajně do roku 1990 byl členem komunistické strany."
Ve středu pak Václav Klaus nového ministra zdravotnictví jmenoval. Při tomto aktu řekl, že ministerstvo zdravotnictví je nemocným resortem, kde se střídá nejvíce ministrů. Je nemocnější než české zdravotnictví, soudí prezident.
Jozef Kubinyi nechtěl prozradit, jaké změny v resortu hodlá provést. Prezident s lehkou nadsázkou prohlásil, že ministr jistě zruší povinné členství v lékařských komorách, odstátní zdravotnictví a zavede soukromé účty pacientů. Jozef Kubinyi na jeho slova zareagoval takto:
"Jestli dovolíte pane prezidente, já se velice omlouvám, ale obávám se, že to, co jste právě říkal, budete muset počkat na jmenování nějakého dalšího ministra, protože od ministra sociálně demokratické vlády zase až tak radikální změny se čekat asi nedají. Nicméně velmi souhlasím, že je potřeba výrazných změn v tom systému a myslím, že bude spousta míst, kde se shodneme bez ohledu na politické přesvědčení."
Více než tři pětiny Čechů považují úplatky za samozřejmou součást každodenního života. Vyplývá to z průzkumu, který na přelomu loňského a letošního roku provedla v Česku a dalších třinácti zemích střední a východní Evropy společnost GfK Praha. Michaela Šindelářová z této společnosti potvrdila, že lidé korupci stále vnímají jako problém.
"Tito lidé se řídí zásadou, že kdo chce vyžít, musí dávat úplatky. Více než čtvrtina lidí se domnívá, že úplatky nejsou až tak nutné, že při troše trpělivosti lze vyžít i bez úplatků. Pouze desetina dotázaných odpověděla, že úplatky jsou zcela zbytečné, že cokoliv lze získat legální cestou."
Zatímco korupce před rokem 1989 měla v tuzemsku spíše podpultovou tvář, nyní jsou její podoby rozmanitější. Aktuální výsledky ukazují, že korupční klima v České republice posiluje. A kdo podle Michaely Šindelářové v Česku bere a dává úplatky?
"Náchylnější k dávání úplatků jsou lidé s vyšším vzděláním, jsou to v podstatě lidé, kteří se dostávají častěji do styku s realitou, mají pravděpodobně více korupčních příležitostí. Jde o středoškoláky, vysokoškoláky, střední generaci a lidi s nadprůměrnými příjmy."
Festival Jeden svět patří k nejrenomovanějším v Evropě, říká jeho hlavní organizátor Igor Blaževič ze společnosti Člověk v tísni. A proč se podle něj festival jmenuje Jeden Svět?
"Svět je skutečně jeden. Kdekoliv a cokoliv se stane na této zeměkouli, má to dopad na nás na všechny. Platí i opak. Pokud my tady uděláme něco zodpovědného, má to dopad na jiném konci zeměkoule. A hlavně pokud uděláme něco nezodpovědného, tak to má ještě větší dopad na to, co se děje tisíc nebo pět tisíc kilometrů od nás. Tím názvem Jeden svět se hlásíme k tomuto principu."
Igor Blaževič také vysvětlil, proč má smysl ukazovat ve filmu násilí, utrpení, smrt a těžkosti okolního světa?
Hlavní cenu festivalu Homo Homini letos získala srbská aktivistka Nataša Kandičová. Cenu uděluje společnost Člověk v tísni osobnostem, které se významně zasloužily o prosazování lidských práv, demokracie a nenásilného řešení politických konfliktů.
