Veltrusy
Závěr vysílání patří cestování. Dnes se vydáme na zámek Veltrusy, který obýval známý rod Chotků, který se proslavil chotkovskou růží. Veltruský zámek se dnes bohužel vzpamatovává po povodních a turisté si budou muset na jeho prohlídku ještě chvíli počkat. Více už Zdeňka Kuchyňová.
Historie zámku Veltrusy začala sňatkem hraběte Václava Antonína Chotka s Marií Terezií ze Scheidleru, čímž si finančně polepšil a mohl si dovolit postavit veltruský zámek, který je barokním skvostem české architektury. Autorem projektu je zřejmě jeden z císařských architektů Giovanni Battista Alliprandi. Majitelé zámků se většinou střídají, Veltrusy jsou však výjimkou. Jak uvedla Eva Hájková, jediný rod, který zde až do roku 1945 pobýval, byli pouze Chotkové, a interiér jejich zámku patřil k těm nejlepším.
Veltruský zámek má také vztah k Antonínu Dvořákovi. Jeho otec zde hrával v zámecké kapele. A stejně jako na jiných zámcích, i zde si myslí, že právě to jejich jezírko inspirovalo Dvořáka k napsání známé opery Rusalka.
"Ano, totéž se říká tady o Veltrusích, že malý Antonín, který se s otcem zúčastnil večerních slavností tady u jezírka Špígl, tak když viděl místního hajného převlečeného za vodníka a dívky, které tam pobíhaly po louce coby rusalky, tak se tím později inspiroval k napsání své zřejmě nejznámější opery."
Chotkovský rod je známý také svým vzahem k přírodě i umění. Později v 19. století se příslušníci tohoto rodu podíleli i na rozkvětu Prahy, kde jsou dodnes Chotkovy sady. Neméně známá je i chotkovská růže.
"Jedna z příslušnic tohoto rodu Marie Henrieta Chotková, která sice na Veltrusích nikdy nebyla, žila v Dolní Krupé na Slovensku, tak byla velkou milovnicí růží. Dokonce se jí podařilo vytvořit kopii rozária císařovny Josefíny a sama se věnovala šlechtění růží. Takže vznikla růže, která nese po ní jméno Marie Henrieta Chotek a je odborníky vysoce ceněna. Díky spolupráci s odbornými pracovníky se nám podařilo zjistit, že v současné době je tato růže pěstována pouze na dvou místech a to v Německu a ve Spojených státech. Ale snažíme se už teď v předstihu získat exemplář této růže, aby až sem v budoucnu návštěvníky pustíme, tak aby je tato růže uvítala svou krásou a vůní."
Turisté si opravdu budou muset na návštěvu zámku počkat. Patřil totiž k těm místům, které v roce 2002 zasáhly ničivé povodně. Voda na zámku dosahovala do úrovně metr a půl po dobu pěti dnů. Ještě horší pohled se pak naskytl poté, co opadla. Naštěstí se podařilo většinu mobiliáře přestěhovat do prvního patra. V současné době se vytváří projekty a statické posudky, které jsou nezbytné pro to, aby mohl být celý areál obnoven a vynahradit návštěvníkům to, o co díky povodním přišli. Jak uvedla Eva Hájková, otázka, jak to bude vše dlouho trvat a kde na to vezmou, by se hodila spíše pro věštkyni.
Tak dlouho bude trvat celková rekonstrukce, než přijde první návštěvník?
"Do zámku jako takového bychom návštěvníky mohli pustit v horizontu tří až čtyř let. Ale co se týká dalších objektů a zejména parku, který byl velmi krásný a tou povodní velice utrpěl, tak aby se ho podařilo dát do přibližně stejné podoby, jakou měl před povodněmi, tak tam to těch deset let trvat bude. Musíme jej doplnit jej chybějícími dřevinami, tak to určitě ještě další léta potrvá."
Aby turisté na Veltrusy nezapomněli, bude se tu i přes stížené podmínky konat desátý ročník výstavy růží, které tu mají díky už vzpomínané hraběnce Chotkové bohatou tradici. V budoucnu tu chtějí prezentovat i zdejší zahradnictví - například historické skleníky, kde bude sortiment, který byl obvyklý ve šlechtických sídlech 18. století. Turisté se budou moci projít i po romantických stavbách, kterou jsou v zámeckém parku a které se taky z povodní postupně vzpamatovávají.
"Jedná se o různé pavilonky, můstky, antické zříceniny, které sloužily pro zálibu zdejší šlechty. V současné době by měly asi stejnou atmosféru navozovat návštěvníkům. Bohužel právě tyto architektury patří k těm nejpostiženějším po povodních. Úplně nejhůře dopadl Laudonův pavilon, který navíc stál na staré historické hrázi, takže část té hráze byla stržena a je to objekt s velkými statickými problémy."
Vltavská voda, která než dorazila do Veltrus, spláchla všechno možné, stavbám v parku velmi ublížila. Některé, jako například holandský zahradní domek, který je postaven z vepřovic, se rozpadají. V parku je i řada soch, které jsou připisovány dílně Matyáše Brauna. Představují 12 měsíců a 4 roční období. Je tu i dančí stádo, které před povodní čítalo 65 kusů. Dnes je jich pouze 21. Jen čas ukáže, zda povodeň napáchala na přírodě nevratné škody. Jedná se totiž o naprosto ojedinělou ukázku přírodně krajinářského parku, skloubeného s plochami tzv. okrasného statku.
"Přijíždějí sem odborníci z Evropy, ale i z Ameriky a i přes ten stav, který teď v parku je, tak tu jeho dochovanost, tu čistotu, to nezanesení nějakými komerčními aktivitami, považují za takový klenot, který už se málokde vidí."
