Týden v ČR
Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
"Téměř tři čtvrtiny občanů České republiky svou neúčastí ve volbách jasně řekly, že je problematika voleb do Evropského parlamentu nezajímá. To je mimořádně významná informace jak o Evropské unii, tak o vztahu občanů České republiky k ní. Nedostatečná diskuse, ne-li dokonce přímá tabuizace diskuse skutečné podstaty problematiky Evropské unie jak u nás, tak v celé Evropě, téměř zákonitě vedla k tomuto výsledku. Nízkou účastí ve volbách byl poražen euronaivismus a obhájci dnešního směřování Evropské unie."
Václav Klaus zároveň pogratuloval vítězům voleb. Konstatoval, že i když to nebyly volby parlamentní, jejich výsledky mají nemalou informační hodnotu a budou mít své vnitropolitické důsledky.
Česká strana sociálně demokratická si plně uvědomuje drtivou porážku, kterou utrpěla ve volbách do Evropského parlamentu. Příčiny debaklu chce proto podrobně analyzovat na zasedání svého Ústředního výkonného výboru 11. července a vyvodí z toho odpovídající závěry. Předseda sociálních demokratů, premiér Vladimír Špidla shrnul hlavní příčiny neúspěchu sociální demokracie v historicky prvních českých volbách do Evropského parlamentu.
"Je to naprosto jasná porážka. Myslím si, že existuje několik důvodů, ale vyžaduje to jasnou analýzu. V prvé řadě jsou to evropské volby, občané je nepřijali úplně jako volby vnitrostátní a proto tak malá účinnost. Dále je naprosto zřejmé, že sociálnědemokratičtí voliči nepřišli, a to jsou otázky, jejichž příčiny musíme nalézt, ale nepochybně to má důvody vnitropolitické. Za třetí obraz sociální demokracie už je delší dobu takový neurovnaný a rozhádaný, a to je určitě další z příčin."
Česká armáda definitivně vyřešila budoucnost svého stíhacího letectva. Její vedení totiž v pondělí podepsalo smlouvy o pronájmu 14 britsko-švédských stíhaček Jas-39 Gripen. Za ně stát zaplatí během příštích deseti let přes 19 a půl miliardy korun. Jak zdůraznil ministr obrany Miroslav Kostelka, součástí nájmu je i výcvik pilotů a pozemního personálu. Ten začne už letos v srpnu a rok na to dodá konsorcium první nadzvukové letouny.
"Letadla budou dodávána od zhruba poloviny příštího roku, kdy budou vycvičeni piloti a technický personál a zároveň budou vyřazeny letouny Mig 21. Polovina letadel bude dodána v polovině roku 2005 a do konce toho roku všechna."
Švédská strana se zároveň zavazuje k investicím ve výši 130 procent ceny kontraktu, z toho 20 procent půjde přímo do českého obraného průmyslu. Investice do české ekonomiky přijdou v příštích deseti letech v různém objemu. Domluveno je třicet konkrétních projektů. Šéf českého vyjednávacího týmu Vladimír Ficenec sdělil, že Česko může od desetiletého pronájmu Gripenů kdykoliv odstoupit.
"Například když se o určitou dobu zpozdí dodávka letounů, když nebude udržována dostatečná schopnost letounů a další. Dá se tedy říci, že když švédská strana nebude plnit důležité podmínky smlouvy."
Česká republika bude Gripeny splácet jednou ročně, splátky se budou lišit; v nejbližších letech budou nižší než později.
Český vědec má hlouběji do kapsy, než jeho kolega ze západu Evropy. Na tento stav upozornili účastníci pražského 3. mezinárodního fóra vědy a techniky Česká hlava. Čísla mluví za vše: západoevropský vědec dostává v průměru o necelou polovinu více peněz, než Čech, Američan dokonce dvojnásobek. Podle předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové jsou daleko vpředu i skandinávští a japonští badatelé.
"My jsme i pod průměrem, kdybychom zvážili, co na to dává stát. V Evropské unii se v průměru dává zhruba 0,9 procenta hrubého domácího produktu, u nás to nebylo ani 0,6 procenta. I v tom jste tedy níže."
V Česku ale naopak rychle přibývá bohatých lidí. Více než milion dolarů má u nás jedenáct tisíc občanů. Jsme sice zemí, kde majetní lidé musí státu ze svých příjmů odvádět větší část než ostatní občané, ale boháčům se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi daří. Především hodně vydělávají. Tak rychle nebo ještě rychleji rostla vrstva majetných jen v USA, Jižní Koreji, Španělsku, Indii a Hongkongu. Za Českem a Španělskem daleko zaostávají ostatní evropské země. Spočítala to poradenská firma Capgamini s investiční bankou Merrill Lynch, které se snaží lidi s podobným jměním přilákat mezi své klienty. "Česko je šestou zemí na světě, kde nejrychleji přibývá bohatých lidí," oznámil překvapivé zjištění šéf zdejší pobočky Capgamini Patrik Horný.
I když žádná z podobných studií nemůže vystopovat všechny skutečně bohaté lidi - například ty, kteří své majetky drží přes složité propletence firem, i ostatní lidé, kteří s bohatými Čechy denně pracují, odhad potvrzují. Česko sice nemá po patnácti letech kapitalismu ještě tradiční dynastie bohatých rodin, ale místní majetní lidé už se také pomalu odpoutávají od každodenního řízení svých firem a vydělané peníze svěřují profesionálům, kteří se o ně starají.
