Týden v ČR

Florenc, 2002

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne připravil Josef Kubeczka.

Prezident Václav Klaus v nedělním rozhovoru pro Českou televizi odmítl, že by měl spory se svojí mateřskou Občanskou demokratickou stranou kvůli postojům při vládní krizi. Tvrdil, že informace tohoto druhu jsou mediální spekulace. Respektuje taktiku, kterou ODS zvolila, i když on sám, jak řekl, by se asi choval aktivněji.

"Já mohu spekulovat o tom jako kdokoliv, jestli se taktika, kterou ODS zvolila, dlouhodobě ODS vyplatí nebo ne. To ale opravdu není moje prvotní věc, kterou bych se teď zabýval. Prostě ODS zvolila řešení, že je lepší, když se do ničeho, alespoň z vnějšku to tak pozoruji, v této chvíli plést nebude, když se nebude pokoušet nějak aktivním způsobem ovlivnit výsledky této vládní krize. Předpokládám, že si to spočetli."

Občanští demokraté jako jedinou možnost řešení vládní krize připouštěli vypsání předčasných voleb. Stanislav Gross se ale nakonec domluvil s lidovci a unionisty na pokračování společné vlády. Václav Klaus míní, že ODS v čele s Mirkem Topolánkem dala přednost "budoucímu holubovi na střeše" než "dnešnímu vrabci v hrsti".

Vladimír Špidla
Program staronové vlády považuje prezident za bezzubý a nekonkrétní. Prioritou ministrů by podle Klause mělo být zastavit zadlužování státu a reformovat zdravotní, školský i důchodový systém. Žádoucí nejsou podle Klause ani změny v angažmá Čechů v Iráku. V reakci na úvahy nového ministra obrany Karla Kühnla, který navrhuje v souvislosti s Irákem udělat znovu analýzu situace, prezident řekl:

"Zdá se mi, že přece jenom irácká krize se dostala do úplně jiné fáze než byla na začátku a nemám pocit, že teď je důvod, aby právě Česká republika udělala nějakou mimořádnou, novou, specifickou iniciativu."

Za hrubou chybu a podraz označil prezident Klaus způsob, jakým se vládní politici rozhodli vystřídat evropského komisaře Pavla Teličku za expremiéra Vladimíra Špidlu. Občané takové praktiky podle něj nové vládě ani sociální demokracii neodpustí. Václav Klaus je také zastáncem referenda, v němž by se čeští občané vyjádřili k návrhu evropské ústavy. "Referendum ano, ale jen za předpokladu, že lidé budou přesně vědět, o čem rozhodují," uvedl Václav Klaus.

Nestabilitu českých vlád v posledním desetiletí přičítá prezident poměrnému volebnímu systému. Přál by si změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny na většinový. Současná metoda podle něj vedle ke vzniku "krkolomných koalic", zatímco většinový systém umožňuje vítězi voleb vládnout bez kompromisů a výmluv, bez obstrukcí případných koaličních partnerů.

"Já si myslím, že by bylo načase, aby se s tou naši Ústavou něco stalo. Ono se to nedá udělat v momentu vládní krize. To je drama a v tu chvíli se nedá měnit Ústava. Právě naopak. Ta Ústava by se měla měnit v klidné chvíli a politické strany by si to měly jasně říci."


Karel Hoffmann se loučí se svými příznivci,  foto: ČTK
Do pankrácké věznice nastoupil v pondělí bývalý komunistický prominent Karel Hoffmann. Ve vězení by měl strávit čtyři roky za to, že při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 nařídil vypnout rozhlasové vysílače. Hoffmann je jediným vysokým představitelem bývalého režimu, který byl v souvislosti se srpnem 68 odsouzen. Svou vinu neuznává a tvrdí, že šlo o politický proces. Na tiskové konferenci, pořádané před nástupem do vězení, osmdesátiletý Karel Hoffmann uvedl:

"Soud prokázal, že jsem vypnul rozhlas. Prosím vás, soud nic prokazovat nemusel. Nikdy jsem to netajil, od počátku jsem přiznával, že jsem takový pokyn těsně před tou druhou hodinou dal, protože jsem to považoval za správné. Dnes na tom nemohu nic měnit."

Kvůli svému zdravotnímu stavu je odsouzený Karel Hoffmann v ústavní nemocnici. Prezident Václav Klaus zvažuje, že mu udělí milost. Hoffmannův případ považuje za velmi specifický.

"Soudit bychom měli spíš lidi, kteří dali příkaz k tomu, aby sem armády vtrhly. Zdá se mi trochu zvláštní, aby jsme po 36 letech posílali do vězení někoho, kdo porušil telekomunikační zákon. Myslím, že je to něco jiného než ten půl milionu vojáků."


Vltavská,  2002
Tento týden si připomínáme smutné výročí povodní v roce 2002. Jednou z nejpostiženějších částí metropole bylo pražské metro. Voda zatopila několik stanic a přerušila dopravu podzemní dráhou na několik měsíců. Podle technického náměstka ředitele Dopravního podniku Tomáše Jílka bude pražské metro připravené na možné povodně do konce tohoto roku. Úplně chránit ho ale nelze.

"Je ale třeba říct, že vlastně stanice Florenc a Invalidovna, jejich vestibuly a eskalátory, není možno tímto způsobem ochránit. To už by potom muselo být spojeno s nějakou celou dostavbou toho prostoru. I ta se do budoucna připravuje, nicméně v tomto roce to nebude."

Florenc,  2002
Návštěvník povodněmi nejpostiženější pražské čtvrti - Karlína by dnes už vůbec nepoznal, že tu před dvěma lety bylo několik metrů vody. Domy jsou, až na několik výjimek, opravené, nově omítnuté, do ulic se vrátili obchodníci. Jak to tam nyní vypadá s protipovodňovými opatřeními nám řekl Filip Koucký, vedoucí speciálního odboru na Úřadu městské části, který má regeneraci Karlína na starosti.

"Před čtrnácti dny to bylo napouštění protipovodňového vaku. To je speciální gumová tkanina, do níž se napustí zhruba 27 cisteren vody a přehradí se koryto, kudy by tam voda mohla vtékat. To je ale opatření, které zabrání zhruba stoleté vodě, aby vnikla zpátky do Karlína, kdyby to přišlo. A jinak je v průběhu výstavba protipovodňových opatření, která by měla být na tu vodu, jaká byla v roce 2002, plus zhruba 30 centimetrů navrch. Dokončení je naplánováno na konec příštího roku."